Celiaci mají vyšší riziko předčasného úmrtí, naznačili vědci

Lidé trpící celiakií mají větší pravděpodobnost, že zemřou předčasně – a to i přes větší povědomí o nemoci a lepší dostupnost bezlepkových potravin. Upozornila na to studie švédských a amerických vědců, kterou publikoval časopis JAMA (The Journal of the American Medical Association).

Celiakií – autoimunitním onemocněním, které způsobuje chronický zánět tenkého střeva – trpí jenom v Česku zhruba sto tisíc lidí. Možnou spojitost této nemoci s mírně vyšším rizikem předčasné smrti už naznačily některé dřívější výzkumy.

  • Celiakie je celoživotní autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku (glutenu). U lidí s touto nesnášenlivostí dochází působením lepku k rozvoji autoimunitního zánětu sliznice tenkého střeva, který vede k destrukci slizničních klků a mikroklků. Následkem toho se povrch tenkého střeva zmenšuje, a tím se snižuje jeho schopnost trávení a vstřebávání živin. V důsledku porušení vstřebávání živin může u nemocného postupně dojít až k rozvratu metabolismu.

 V posledních letech byla tato nemoc diagnostikována stále více lidem, zároveň ale začaly být široce dostupné bezlepkové potraviny. Odborníci proto předpokládali, že celiakie by nadále spojovaná se zvýšeným rizikem předčasného úmrtí být neměla.

Zvýšení rizika úmrtí ve všech věkových skupinách

To nicméně vyvrací nová studie vědců švédského Institutu Karolinska a americké Kolumbijské univerzity. Autoři měli k dispozici data téměř 50 tisíc pacientů s celiakií. Došli přitom k závěru, že jejich celková úmrtnost byla oproti kontrolnímu vzorku o 21 procent vyšší.

Relativní zvýšení rizika předčasného úmrtí vědci zaznamenali u všech věkových skupin, přičemž nejvýraznější bylo u celiaků mezi 18 až 39 lety.

 „Věděli jsme, že celiakie může způsobovat řadu dlouhodobých zdravotních komplikací, které mohou délku života ovlivňovat. Naše studie se nicméně zaměřila na celou populaci v současné době, kdy je povědomí o celiakii široce rozšířené, stejně jako dostupnost bezlepkových potravin,“ řekl podle serveru EurekAlert hlavní autor studie Benjamin Lebwohl z Kolumbijské univerzity.

Konkrétně měli celiaci vyší nebezpečí předčasné smrti způsobené kardiovaskulárními chorobami, rakovinou či onemocněními dýchacích cest. Dané riziko bylo největší v prvním roce po diagnóze, ale trvalo i deset let po ní. 

„Střevní zánět bývá často nejintenzivnější právě v této době a před tím, než začne nasazení bezlepkové diety mít pozitivní vliv na hojení sliznic,“ uvedl další z autorů studie Jonas F Ludvigsson z Institutu Karolinska. „Dalším možným vysvětlením je, že celiakie mohla být diagnostikována u pacientů, kteří současně trpěli jinými zdravotními problémy,“ dodal. 

V dalších samostatných analýzách se pak vědci zaměřili také na socioekonomický status a komorbiditu,  i v tomto případě zvýšené riziko předčasného úmrtí u celiaků zůstalo.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 2 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...