Přibývá pacientů se zánětem střev. Patří mezi ně celiaci či lidé s Crohnovou chorobou

Každý rok se zhruba o pět procent zvýší počet pacientů se zánětem střev. Ročně tuto diagnózu lékaři sdělují víc než dvěma tisícům lidí. Často za to může stres a nezdravé jídlo bohaté na cukry a různé chemikálie. Jinak je to však u celiakie. Toto autoimunitní onemocnění přichází prakticky bez příčiny a způsobuje chronický zánět tenkého střeva. V Česku jím trpí minimálně jeden člověk ze sta.

Video Události
video

Události ČT: Přibývá lidí se zánětem střev

Například Ivana Lášková si hlídá svou stravu už dvacet let. Její svačina se sestává ze zeleniny, sýra a speciálního bezlepkového chleba. K čaji si dává bezlepkové medové kuličky. „Nesmí se dát bezlepkový chleba na talíř, kde je lepkové pečivo. Prkénko, nůž, všechno musí být čisté,“ popisuje.

Roky takto vařila pro sebe i tři dcery. Všechno začalo u té prostřední. „Strávili jsme po nemocnicích a různých vyšetřeních asi osm let. Pak během prvního roku na dietě vyrostla asi patnáct centimetrů a přibrala asi deset kilo,“ vzpomíná Ivana Lášková. 

Na test proto zašla i s dalšími dvěma dcerami, které měly příznaky mírnější. Celiakie spočívající v nesnášenlivosti lepku se potvrdila u všech tří.

Lidé často netuší, že trpí právě celiakií. Bolí je sice břicho, ale přisuzují to jiným problémům a k lékaři nejdou. „V naší populaci má asi třicet až čtyřicet procent lidí genetické dispozice,“ podotýká šéf interny pražské Thomayerovy nemocnice Pavel Kohout.

Přibývá pacientů s Crohnovou chorobou

Celiaků je v Česku zhruba sto tisíc. Lidí s jiným zánětem střev pak dalších pětapadesát tisíc. Nejčastěji jde o Crohnovu nemoc, jejíž výskyt stoupl za dvanáct let skoro dvojnásobně.

Lukáš Vacek s ní žije už třicet let. „Problém této choroby je takový, že člověk je slabý, to znamená, že nemá energii na pohyb,“ přibližuje. 

Ubývá úmrtí na rakovinu tlustého střeva a konečníku

Zatímco střevních zánětů přibývá, na rakovinu tlustého střeva nebo konečníku umírá podstatně míň Čechů než dřív.

„Na přelomu 70. a 80. let měly Československo a Maďarsko první a druhé místo v úmrtí v důsledku kolorektálního karcinomu na světě. V současné době jsme se propadli na skvělé 26. místo,“ potvrzuje místopředseda gastroenterologické společnosti Milan Lukáš.

Může za to hlavně lepší a včasný screening. Po padesátce ho lékaři doporučují každému, i když nemá žádné zjevné potíže.