Cílené vypouštění aerosolů do atmosféry by mohlo zpomalit změnu klimatu

Vědci již delší dobu uvažují o tom, zda by se nedala globální změna klimatu ohrožující lidstvo zpomalit pomocí vypouštění aerosolů do horních vrstev atmosféry – tam by mohly zmírnit změny způsobené oxidem uhličitým. Nový výzkum naznačuje, jak by to mohlo vypadat.

Již dřívější studie prokázaly, že tyto metody by byly funkční: stály by několik miliard dolarů ročně a daly by se pro ně využít existující letecké flotily. Letadla by co nejvýše vypouštěla aerosoly, což by ochladilo atmosféru. Doposud se ale nevědělo, jak by to fungovalo lokálně: vědci se obávají, že by mohlo dojít k situaci, že některé oblasti by byly ochlazené příliš, zatímco jinde třeba vůbec.

Právě tomu se věnovali vědci amerických univerzit v rozsáhlém modelování. Jeho výsledek říká, že uměřené vypouštění i nepříliš sofistikovaných částic oxidu siřičitého by snížilo řadu klimatických rizik, aniž by to nějaké oblasti planety výrazně uškodilo.

Výzkumníci zveřejnili tuto studii v odborném časopise Environmental Reseach Letters. Využili pro ni masivní výpočetní kapacitu superpočítačů, na nichž simulovali dva scénáře. V prvním se pokusili zcela potlačit klimatické změny velkým množstvím aerosolů, ve druhém se simulovalo vypouštění menšího množství částic, které oteplování planety „jen“ zpomalilo – a to na polovinu.

V prvním scénáři se ukázalo, že na devíti procentech planety by to vedlo ke zhoršení současného stavu, ale u druhého scénáře se negativně tyto dopady projevily pouze na 1,3 procenta rozlohy Země.

Tohle není řešení problému

Autoři studie zdůrazňují, že klimatické inženýrství není řešením problému klimatických změn. Jde, podobně jako u medicíny, jen o léčbu symptomů, problém by se tak neřešil. Množství uhlíku a dalších skleníkových plynů v atmosféře by nadále rostlo, takže by tato metoda mohla být jen součástí řešení problému.

Výzkum navazuje na loňskou studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature Climate Change. Ta dospěla k podobným závěrům, když ukázala, jak moc by mohlo pomoci ve zpomalení klimatických změn zeslabení síly slunečních paprsků dopadajících na Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 5 mminutami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...