Cílené vypouštění aerosolů do atmosféry by mohlo zpomalit změnu klimatu

Vědci již delší dobu uvažují o tom, zda by se nedala globální změna klimatu ohrožující lidstvo zpomalit pomocí vypouštění aerosolů do horních vrstev atmosféry – tam by mohly zmírnit změny způsobené oxidem uhličitým. Nový výzkum naznačuje, jak by to mohlo vypadat.

Již dřívější studie prokázaly, že tyto metody by byly funkční: stály by několik miliard dolarů ročně a daly by se pro ně využít existující letecké flotily. Letadla by co nejvýše vypouštěla aerosoly, což by ochladilo atmosféru. Doposud se ale nevědělo, jak by to fungovalo lokálně: vědci se obávají, že by mohlo dojít k situaci, že některé oblasti by byly ochlazené příliš, zatímco jinde třeba vůbec.

Právě tomu se věnovali vědci amerických univerzit v rozsáhlém modelování. Jeho výsledek říká, že uměřené vypouštění i nepříliš sofistikovaných částic oxidu siřičitého by snížilo řadu klimatických rizik, aniž by to nějaké oblasti planety výrazně uškodilo.

Výzkumníci zveřejnili tuto studii v odborném časopise Environmental Reseach Letters. Využili pro ni masivní výpočetní kapacitu superpočítačů, na nichž simulovali dva scénáře. V prvním se pokusili zcela potlačit klimatické změny velkým množstvím aerosolů, ve druhém se simulovalo vypouštění menšího množství částic, které oteplování planety „jen“ zpomalilo – a to na polovinu.

V prvním scénáři se ukázalo, že na devíti procentech planety by to vedlo ke zhoršení současného stavu, ale u druhého scénáře se negativně tyto dopady projevily pouze na 1,3 procenta rozlohy Země.

Tohle není řešení problému

Autoři studie zdůrazňují, že klimatické inženýrství není řešením problému klimatických změn. Jde, podobně jako u medicíny, jen o léčbu symptomů, problém by se tak neřešil. Množství uhlíku a dalších skleníkových plynů v atmosféře by nadále rostlo, takže by tato metoda mohla být jen součástí řešení problému.

Výzkum navazuje na loňskou studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature Climate Change. Ta dospěla k podobným závěrům, když ukázala, jak moc by mohlo pomoci ve zpomalení klimatických změn zeslabení síly slunečních paprsků dopadajících na Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opatření proti slintavce a kulhavce přibývá. Podívejte se, kam se nyní nesmí chodit

Slintavka a kulhavka (SLAK) je nemoc, která postihuje celou řadu hospodářských zvířat. Způsobuje u nich velké zdravotní problémy, které mohou končit smrtí – a to natolik, že se v Evropě země dohodly na přísných pravidlech.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Mrazy mohou poškodit ovoce. Největší riziko bude v neděli

O víkendu se v České republice výrazně ochladí. Pokles teplot může na některých místech ohrozit ovocné stromy. V dubnu přitom nemusí jít o poslední takový případ.
před 14 hhodinami

Archeologové našli ve Vídni kostry 150 legionářů. Zemřeli při katastrofě

Archeologové ve Vídni našli v masovém hrobě kosterní pozůstatky asi 150 vojáků z prvního století z doby římské říše. Oznámilo to ve svém magazínu Muzeum města Vídně. Experti tento kosterní nález považují za mimořádně vzácný, protože až do třetího století se mrtvá těla mnohem častěji zpopelňovala.
3. 4. 2025

Roztěkanost, problémy s organizací času, zapomínání. ADHD se týká i dospělých

ADHD netrpí jen děti, ale i dospělí. Ženy s touto poruchou jsou podle autorek knihy „Roztěkané“ doslova poddiagnostikované. Na rozdíl od mužů se o ní často dozvídají až v dospělosti po porodu. Prostřednictvím desítek příběhů se Klára Kubíčková a Jana Srncová, které se s ADHD samy potýkají, snaží dát návod jiným ženám, jak s diagnózou bojovat nebo jak ji poznat.
3. 4. 2025
Načítání...