Cílené vypouštění aerosolů do atmosféry by mohlo zpomalit změnu klimatu

Vědci již delší dobu uvažují o tom, zda by se nedala globální změna klimatu ohrožující lidstvo zpomalit pomocí vypouštění aerosolů do horních vrstev atmosféry – tam by mohly zmírnit změny způsobené oxidem uhličitým. Nový výzkum naznačuje, jak by to mohlo vypadat.

Již dřívější studie prokázaly, že tyto metody by byly funkční: stály by několik miliard dolarů ročně a daly by se pro ně využít existující letecké flotily. Letadla by co nejvýše vypouštěla aerosoly, což by ochladilo atmosféru. Doposud se ale nevědělo, jak by to fungovalo lokálně: vědci se obávají, že by mohlo dojít k situaci, že některé oblasti by byly ochlazené příliš, zatímco jinde třeba vůbec.

Právě tomu se věnovali vědci amerických univerzit v rozsáhlém modelování. Jeho výsledek říká, že uměřené vypouštění i nepříliš sofistikovaných částic oxidu siřičitého by snížilo řadu klimatických rizik, aniž by to nějaké oblasti planety výrazně uškodilo.

Výzkumníci zveřejnili tuto studii v odborném časopise Environmental Reseach Letters. Využili pro ni masivní výpočetní kapacitu superpočítačů, na nichž simulovali dva scénáře. V prvním se pokusili zcela potlačit klimatické změny velkým množstvím aerosolů, ve druhém se simulovalo vypouštění menšího množství částic, které oteplování planety „jen“ zpomalilo – a to na polovinu.

V prvním scénáři se ukázalo, že na devíti procentech planety by to vedlo ke zhoršení současného stavu, ale u druhého scénáře se negativně tyto dopady projevily pouze na 1,3 procenta rozlohy Země.

Tohle není řešení problému

Autoři studie zdůrazňují, že klimatické inženýrství není řešením problému klimatických změn. Jde, podobně jako u medicíny, jen o léčbu symptomů, problém by se tak neřešil. Množství uhlíku a dalších skleníkových plynů v atmosféře by nadále rostlo, takže by tato metoda mohla být jen součástí řešení problému.

Výzkum navazuje na loňskou studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature Climate Change. Ta dospěla k podobným závěrům, když ukázala, jak moc by mohlo pomoci ve zpomalení klimatických změn zeslabení síly slunečních paprsků dopadajících na Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
před 9 hhodinami

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
před 13 hhodinami

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
před 15 hhodinami

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026

VideoNová aplikace pomůže odhalit poruchy paměti

Nová aplikace pomáhá rozpoznat první příznaky demence. Nástroj vyvinutý českými specialisty využívá umělou inteligenci. Test na počítači nebo tabletu zabere jen kolem deseti minut. Podle odborníků lidé potíže s pamětí podceňují a přičítají je stárnutí. Přitom může jít o projevy, které postupně vedou k rozvoji demence. S tou podle odhadů žije jen v České republice přes sto tisíc lidí a počet dál poroste. Pokud program poukáže na možný problém, mělo by následovat podrobnější vyšetření praktickým lékařem, geriatrem nebo přímo v neurologické ambulanci. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova nemoc.
21. 6. 2026

Doplňky s omega-3 kyselinami zřejmě mozek před Alzheimerem nechrání

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.
21. 6. 2026

Čeští vědci úpravou RNA opravili poruchu, která krade zrak

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.
20. 6. 2026

Tlak Pekingu omezuje výzkum Číny. Švýcarští akademici žádají větší podporu státu

Stále přísnější kontroly zahraničního výzkumu Číny mnoha akademikům, včetně těch ve Švýcarsku, ztěžují pokračování v práci. Tito badatelé tvrdí, že Švýcarsko by je mělo podporovat více.
19. 6. 2026
Načítání...