Na Mars poletí vozítko Perseverance. Jméno mu vybrali američtí studenti

Další průzkumné vozítko amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) s pracovním názvem Mars 2020 zamíří letos na rudou planetu pod jménem Perseverance (vytrvalost). NASA to oznámila na svém webu. O novém názvu rozhodla celoamerická soutěž vypsaná úřadem pro děti a žáky od mateřských po střední školy.

Perseverance je šestikolový automatický vědecký rover o hmotnosti 1043 kilogramů. Jeho mise, jejíž řízení bylo svěřeno Laboratoři tryskového pohonu (JPL) NASA, zahrnuje především hledání známek možného minulého, nikoli současného života na Marsu.

Tím však úkoly tohoto robotického výzkumníka nekončí. Podle NASA k nim patří i charakterizovat klima a geologii planety. Perseverance bude také shromažďovat vzorky marsovských hornin a prachu, které by někdy v budoucnu měly být přepraveny na Zemi. Cílem expedice je rovněž připravit cestu pro výpravu lidských průzkumníků na Mars.

Start už letos

Start vozítka Perseverance k sousední planetě NASA předběžně plánuje na červenec nebo srpen letošního roku. Přistát na povrchu Marsu by tento další průzkumník americké vesmírné agentury měl někdy v únoru roku následujícího.

Soutěž o pojmenování roveru Mars 2020 zahájila NASA loni koncem srpna. Děti, žáci a studenti při ní v základním kole poslali na 28 tisíc návrhů. Postupné zužování skončilo výběrem devíti příspěvků, které posuzovala nejprve veřejnost na internetu a z nichž nakonec experti vybrali jméno Perseverance. To navrhl žák sedmé třídy z Virginie Alexander Mather.

„Alexův návrh vystihuje podstatu výzkumu,“ řekl šéf vědeckých misí NASA Thomas Zurbuchen, který výsledek soutěže slavnostně oznámil. „Stejně jako každá předchozí průzkumná mise, bude i tento náš rover čelit výzvám a bude dělat úžasné objevy. Už jsme překonali mnoho překážek, než jsme se dostali tam, kde jsme dnes – k přípravě na vypuštění,“ dodal Zurbuchen.

Perseverance je zatím poslední v řadě výzkumných vozítek vyslaných na Mars, která pojmenovali američtí školáci. Od Sojourneru v roce 1997 přes Spirit a Opportunity, které na rudé planetě přistály v roce 2004, až po rover Curiosity, který na Marsu bádá od roku 2012. Všechny názvy těchto aparátů byly vybrány při celostátních soutěžích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Chlumský rybník se promění v útočiště původních druhů, hlavně mihulí a pstruhů

Z Chlumského rybníka u Volar na Prachaticku vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a pstruha obecného. Samotné obnově předcházel tříletý výzkum. Rybáři začali rybník vypouštět a odstraňují z něj současnou rybí obsádku, která neodpovídá přírodním podmínkám Šumavy. Vytvoří tak prostor pro původní druhy. Na projektu spolupracují vědci, město Volary, rybáři i Správa Národního parku Šumava.
před 9 hhodinami

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
před 16 hhodinami

Čínští vědci se v kosmu dostali na píď od absolutní nuly

Na čínské vesmírné stanici panovala nejnižší teplota ve známém vesmíru, pouhých deset biliontin stupně Celsia od absolutní nuly. Mohlo by to pomoci s vývojem nových kvantových technologií i lepších senzorů.
před 17 hhodinami

Lidé s rakovinou plic v sobě mají více mikroplastů, ukazuje výzkum

Mikroplastům se v moderním světě nedá vyhnout, drobné částečky umělých hmot jsou prakticky všudypřítomné. Nový evropský výzkum ukázal, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Lékaře proto zajímá, jestli zde nemůže existovat nějaká souvislost.
před 18 hhodinami

Čeští vědci znovuobjevili „ztraceného“ vodního hlodavce z Etiopie

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt pozoruhodného vodního hlodavce z rodu Nilopegamys. Teď se ho podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým včetně odborníků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
před 20 hhodinami

Vlny veder budou mnohem horší než to, co známe nyní, varuje německá studie

Extrémní vlny veder, které Evropa letos i v předchozích letech zažila, jsou pouze předzvěstí toho, co lidstvo v důsledku klimatických změn čeká. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Podle nich v budoucnu budou vlny veder delší, rozsáhlejší a také mnohem závažnější.
před 20 hhodinami

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
10. 11. 2026‌‌

Na Marsu jsou zřejmě aktivní sopky. Zásadně to zvyšuje šanci na existenci života

Vědci na Marsu zaznamenali zvýšenou koncentraci chlorovodíku, což navzdory předchozím předpokladům naznačuje, že je planeta vulkanicky aktivní. Objev zároveň vyvolává otázku, jestli pod povrchem rudé planety nemohou existovat vhodné podmínky pro život.
10. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.