Vědci našli prababičku všech rostlin. Žila před miliardou let

Paleontologové z Virginského technologického institutu v Číně objevili miliardu let starou zkamenělinu zelené řasy. Právě ona může být prapředkem prvních rostlin a stromů, které vznikly teprve před 450 miliony lety.

Miniaturní řasy jsou pouhým okem snadno přehlédnutelné. Měří pouhé dva milimetry, jsou tedy velké asi jako blecha.

Přesto zástupci druhu známého jako Proterocladus antiquus patří k nejdůležitějším organismům planety. Podle jejich objevitele, profesora Šu-chaj Siaa, jde o nejstarší zelené řasy, které kdy byly nalezené. Ty dosud nejstarší známé pocházely z doby před 800 miliony lety.

Miliardu let stará řasa
Zdroj: Virginia Tech

Vědci svá pozorování popsali v odborném časopise Nature Ecology & Evolution. „Tento nový objev nám naznačuje, že zelené řasy byly v oceánech důležitým hráčem dlouho předtím, než vyrostly na souši první rostliny,“ uvedl Siao.

„Celá biosféra je závislá na rostlinách a řasách kvůli potravě i kyslíku. Jenže pozemské rostliny nevznikly dříve než před 450 miliony lety,“ uvedl Siao. „Naše studie ukazuje, že se zelené řasy vyvinuly dříve než před miliardou let, což je o 200 milionů let dříve, než se dříve myslelo. Jaký druh řas dodával potravu těmto mořským ekosystémům?“

Kde se vzaly rostliny?

Současná věda pracuje s teorií, že pozemské rostliny, ať už jsou to stromy, trávy, nebo květiny či keře, vznikly právě ze zelených řas, jež rostly ve vodě. Během stovek milionů let se přizpůsobily tak, že se dokázaly dostat na souš a naučily se tam žít. „Tato nově objevená zkamenělina je příbuzná všech moderních pozemských rostlin, které známe,“ zdůrazňuje význam objevu Siao.

Různí se ale teorie, kde mohly tyto zelené rostliny vzniknout – část expertů se přiklání k tomu, že to nebylo v mořích a oceánech, ale v řekách a jezerech. Tento objev naznačuje, že mají pravdu zastánci první možnosti, vypadá to, že žily v mělkých oceánech, které později vyschly.

V současnosti existují tři druhy řas: hnědé, zelené a červené. Všechny mají tisíce druhů. Historicky nejstarší jsou z nich zřejmě řasy červené, které se nejčastěji vyskytují na dně oceánů – první doklady o nich pocházejí z doby před více než miliardou let.

Na novém objevu je pozoruhodné, jak moc byla pravěká řasa podobná těm současným, moderním. Vůbec největší podobnost přírodovědci našli s čeledí siphonocladaceae.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 15 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...