Vědci našli prababičku všech rostlin. Žila před miliardou let

Paleontologové z Virginského technologického institutu v Číně objevili miliardu let starou zkamenělinu zelené řasy. Právě ona může být prapředkem prvních rostlin a stromů, které vznikly teprve před 450 miliony lety.

Miniaturní řasy jsou pouhým okem snadno přehlédnutelné. Měří pouhé dva milimetry, jsou tedy velké asi jako blecha.

Přesto zástupci druhu známého jako Proterocladus antiquus patří k nejdůležitějším organismům planety. Podle jejich objevitele, profesora Šu-chaj Siaa, jde o nejstarší zelené řasy, které kdy byly nalezené. Ty dosud nejstarší známé pocházely z doby před 800 miliony lety.

Miliardu let stará řasa
Zdroj: Virginia Tech

Vědci svá pozorování popsali v odborném časopise Nature Ecology & Evolution. „Tento nový objev nám naznačuje, že zelené řasy byly v oceánech důležitým hráčem dlouho předtím, než vyrostly na souši první rostliny,“ uvedl Siao.

„Celá biosféra je závislá na rostlinách a řasách kvůli potravě i kyslíku. Jenže pozemské rostliny nevznikly dříve než před 450 miliony lety,“ uvedl Siao. „Naše studie ukazuje, že se zelené řasy vyvinuly dříve než před miliardou let, což je o 200 milionů let dříve, než se dříve myslelo. Jaký druh řas dodával potravu těmto mořským ekosystémům?“

Kde se vzaly rostliny?

Současná věda pracuje s teorií, že pozemské rostliny, ať už jsou to stromy, trávy, nebo květiny či keře, vznikly právě ze zelených řas, jež rostly ve vodě. Během stovek milionů let se přizpůsobily tak, že se dokázaly dostat na souš a naučily se tam žít. „Tato nově objevená zkamenělina je příbuzná všech moderních pozemských rostlin, které známe,“ zdůrazňuje význam objevu Siao.

Různí se ale teorie, kde mohly tyto zelené rostliny vzniknout – část expertů se přiklání k tomu, že to nebylo v mořích a oceánech, ale v řekách a jezerech. Tento objev naznačuje, že mají pravdu zastánci první možnosti, vypadá to, že žily v mělkých oceánech, které později vyschly.

V současnosti existují tři druhy řas: hnědé, zelené a červené. Všechny mají tisíce druhů. Historicky nejstarší jsou z nich zřejmě řasy červené, které se nejčastěji vyskytují na dně oceánů – první doklady o nich pocházejí z doby před více než miliardou let.

Na novém objevu je pozoruhodné, jak moc byla pravěká řasa podobná těm současným, moderním. Vůbec největší podobnost přírodovědci našli s čeledí siphonocladaceae.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
před 1 hhodinou

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
před 19 hhodinami

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
před 22 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...