Vědci našli prababičku všech rostlin. Žila před miliardou let

Paleontologové z Virginského technologického institutu v Číně objevili miliardu let starou zkamenělinu zelené řasy. Právě ona může být prapředkem prvních rostlin a stromů, které vznikly teprve před 450 miliony lety.

Miniaturní řasy jsou pouhým okem snadno přehlédnutelné. Měří pouhé dva milimetry, jsou tedy velké asi jako blecha.

Přesto zástupci druhu známého jako Proterocladus antiquus patří k nejdůležitějším organismům planety. Podle jejich objevitele, profesora Šu-chaj Siaa, jde o nejstarší zelené řasy, které kdy byly nalezené. Ty dosud nejstarší známé pocházely z doby před 800 miliony lety.

Miliardu let stará řasa
Zdroj: Virginia Tech

Vědci svá pozorování popsali v odborném časopise Nature Ecology & Evolution. „Tento nový objev nám naznačuje, že zelené řasy byly v oceánech důležitým hráčem dlouho předtím, než vyrostly na souši první rostliny,“ uvedl Siao.

„Celá biosféra je závislá na rostlinách a řasách kvůli potravě i kyslíku. Jenže pozemské rostliny nevznikly dříve než před 450 miliony lety,“ uvedl Siao. „Naše studie ukazuje, že se zelené řasy vyvinuly dříve než před miliardou let, což je o 200 milionů let dříve, než se dříve myslelo. Jaký druh řas dodával potravu těmto mořským ekosystémům?“

Kde se vzaly rostliny?

Současná věda pracuje s teorií, že pozemské rostliny, ať už jsou to stromy, trávy, nebo květiny či keře, vznikly právě ze zelených řas, jež rostly ve vodě. Během stovek milionů let se přizpůsobily tak, že se dokázaly dostat na souš a naučily se tam žít. „Tato nově objevená zkamenělina je příbuzná všech moderních pozemských rostlin, které známe,“ zdůrazňuje význam objevu Siao.

Různí se ale teorie, kde mohly tyto zelené rostliny vzniknout – část expertů se přiklání k tomu, že to nebylo v mořích a oceánech, ale v řekách a jezerech. Tento objev naznačuje, že mají pravdu zastánci první možnosti, vypadá to, že žily v mělkých oceánech, které později vyschly.

V současnosti existují tři druhy řas: hnědé, zelené a červené. Všechny mají tisíce druhů. Historicky nejstarší jsou z nich zřejmě řasy červené, které se nejčastěji vyskytují na dně oceánů – první doklady o nich pocházejí z doby před více než miliardou let.

Na novém objevu je pozoruhodné, jak moc byla pravěká řasa podobná těm současným, moderním. Vůbec největší podobnost přírodovědci našli s čeledí siphonocladaceae.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoSvoboda chce vzít do kosmu českotelevizního robota, venuši či lístek na „šalinu“

Český astronaut Aleš Svoboda, který by měl příští rok letět do kosmu, zveřejnil seznam předmětů, které by si rád na tuto misi vzal. Jedná se asi o dvě desítky věcí, které souvisejí s Českem – od puků, hlavolamu ježek v kleci, sošky Věstonické venuše nebo stavebnice Merkur, až po lístek na brněnskou tramvaj, který odkazuje na město, s nímž je osobně spojený. Seznam ještě musí schválit Evropská kosmická agentura. Finální výběr bude zároveň záviset na hmotnostní kapacitě, která bude pro přepravu předmětů na Mezinárodní vesmírnou stanici k dispozici.
před 1 hhodinou

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 8 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 9 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 11 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 12 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.