Růžová manta překvapila fotografa. Jedinečný tvor je genetická hříčka přírody

Fotograf Kristian Laine pořídil výjimečné snímky jediné známé růžové manty na světě. Tohoto velkého rejnoka fotografoval u ostrova Lady Elliot poblíž Velkého bariérového útesu. Tuto mantu lidé poprvé viděli teprve v roce 2015 a pojmenovali ji Inspektor Clouseau po postavě detektiva z filmové série Růžový panter.

Kristian Lane se k australskému ostrovu Lady Elliot vydal fotografovat mořské želvy a žraloky, náhodou tu ale narazil na unikátní exemplář manty.

„Nikdy jsem neviděl ani neslyšel o růžové mantě, takže když jsem ji poprvé uviděl, myslel jsem si, že mě zlobí fotoaparát,“ uvedl v rozhovoru pro web ScienceAlert. „Až když jsem večer zahlédl fotku růžové manty v místní restauraci, pochopil jsem, že to není vtip, a zkontroloval jsem, co jsem vlastně vyfotil.“

Pro pořízení snímku měl ideální podmínky, na nichž růžová barva proti světlu skvěle vynikla – na většině jiných snímků nebo videí vypadá tato manta mnohem méně růžově.

Příběh jedné manty

Unikátní růžová manta byla poprvé pozorovaná v roce 2015, tehdy ji vyfotografoval potápěč Ryan Jeffery. Jedná se samce velkého asi 3,3 metru, který je velmi nesmělý; během pěti let, co se o jeho existenci ví, ho lidé spatřili jen asi desetkrát.

Roku 2016 se skupina vědců z Projektu Manta pokusila ke Clouseauovi potopit a odebrat mu tkáně. Experti tak chtěli přijít na kloub tomu, proč se vlastně manta takto netypicky zabarvila. Existovala teorie o tom, že by to mohlo být důsledkem stravy – třeba jako když plameňáci mění barvu při konzumaci korýšů.

Odebrané vzorky ale tuto hypotézu vyvrátily, respektive nenašli žádné důkazy, že by mohla být změna barvy způsobená právě potravou. Nyní pracují spíše s možností, že se Inspektor s touto barvou již narodil, tedy že jde o záležitost genetického původu.

Růžoví tvorové

Hlavním podezřelým neobvyklého zbarvení je nějaká mutace spojená s pigmentem melaninem nebo jinými pigmenty. Podle ekologa Solomona Davida by se mohlo jednat nejspíš o takzvaný erytrismus.

V tomto případě dochází u zvířat z nepříliš pochopených důvodů ke zmnožení červeného pigmentu na povrchu jejich těl. Nejčastější bývá u některých kobylek, které žijí na červených květech – může jim zřejmě pomáhat s maskováním.

Podle Solomona už byly různé mutace spojené s pigmentací u ryb pozorované vícekrát, takže se nejedná o úplně nečekané zjištění. „Je to ale opravdu cool,“ uvedl vědec pro časopis National Geographic. Dodal, že podle něj nepředstavuje bizarní zbarvení pro mantu žádné riziko, před predátory ji totiž chrání dostatečně její rozměry.

Růžová kobylka
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 2 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 4 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 21 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 23 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...