Hrozba dostala jméno. WHO oznámila název nového koronaviru

Nákaza novým typem koronaviru postihuje zatím především Čínu, kde bylo zaznamenáno 99 procent všech případů infekce. Epidemie ale představuje velmi vážnou hrozbu i pro zbytek světa, varuje šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Vakcína proti koronaviru, který dostal název SARS-CoV-2, by mohla být podle něj k dispozici do 18 měsíců.

„Mít jméno (pro nový typ koronaviru) je důležité, aby se zabránilo používání jiných názvů, které jsou nepřesné nebo stigmatizující,“ řekl šéf WHO. Ve světových médiích se objevovalo například označení wuchanský koronavirus podle města Wu-chan, které je epicentrem nákazy. To se jeho obyvatelům nelíbilo, přišlo jim to stigmatizující. 

Nemoc, kterou SARS-CoV-2 (Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2) způsobuje, nyní WHO nazývá  Covid-19 (Corona Virus Disease 2019).

Název podle místa, kde se nákaza vyskytla, má například ebola, která se objevila v jedné vsi nedaleko řeky Ebola. Lymská borelióza je zase pojmenovaná po pobřežním městečku Old Lyme v americkém státu Connecticut.

WHO v roce 2015 vydala instrukce, v nichž odrazuje od toho, aby nemoci dostávaly jména po místech, zvířatech (prasečí chřipka) nebo skupinách lidí (legionella – nemoc legionářů).

Naší prioritou zůstává zadržování nemoci, ale všechny státy musí využít toto okno příležitosti, aby se připravily na možný příchod viru.
Tedros Adhanom Ghebreyesus
ředitel WHO

Kvůli novému koronaviru se v úterý konalo jednání WHO za zavřenými dveřmi. Účastnilo se jej více než čtyři sta expertů a představitelů řady států světa. Zástupci z Číny a Tchaj-wanu se zapojili prostřednictvím videokonference.

Ještě před schůzkou Ghebreyesus vyzval svět, aby „se probudil a považoval virus za veřejného nepřítele číslo jedna“.

Do této chvíle Čína zaznamenala 42 708 potvrzených případů a 1017 úmrtí na nový typ koronaviru, prohlásil Tedros v zahajovacím projevu. Od konce loňského roku se infekce šíří z čínského Wu-chanu a zasáhl již dalších 25 zemí světa.

Epidemiolog: Mohly by se nakazit dvě třetiny světové populace

Přední hongkongský epidemiolog Gabriel Leung cestou na schůzku WHO v Ženevě řekl britskému listu The Guardian, že pokud se nepodaří dostat šíření nového koronaviru pod kontrolu, mohly by se jím nakazit dvě třetiny světové populace. Podle expertů jeden průměrný pacient stihne infikovat dalších 2,5 člověka.

Podle Leunga je nyní klíčové zjistit, zda tvrdá opatření, která přijaly čínské úřady ve snaze zastavit šíření nákazy, jsou účinná. Pokud se ukáže, že jsou, měly by i ostatní země zvážit jejich zavedení, dodal Leung. Čína kvůli nákaze odřízla jedenáctimilionové město Wu-chan od okolního světa a uzavřela i řadu dalších oblastí v nejpostiženější provincii Chu-pej.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...