Hrozba dostala jméno. WHO oznámila název nového koronaviru

Nákaza novým typem koronaviru postihuje zatím především Čínu, kde bylo zaznamenáno 99 procent všech případů infekce. Epidemie ale představuje velmi vážnou hrozbu i pro zbytek světa, varuje šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Vakcína proti koronaviru, který dostal název SARS-CoV-2, by mohla být podle něj k dispozici do 18 měsíců.

„Mít jméno (pro nový typ koronaviru) je důležité, aby se zabránilo používání jiných názvů, které jsou nepřesné nebo stigmatizující,“ řekl šéf WHO. Ve světových médiích se objevovalo například označení wuchanský koronavirus podle města Wu-chan, které je epicentrem nákazy. To se jeho obyvatelům nelíbilo, přišlo jim to stigmatizující. 

Nemoc, kterou SARS-CoV-2 (Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2) způsobuje, nyní WHO nazývá  Covid-19 (Corona Virus Disease 2019).

Název podle místa, kde se nákaza vyskytla, má například ebola, která se objevila v jedné vsi nedaleko řeky Ebola. Lymská borelióza je zase pojmenovaná po pobřežním městečku Old Lyme v americkém státu Connecticut.

WHO v roce 2015 vydala instrukce, v nichž odrazuje od toho, aby nemoci dostávaly jména po místech, zvířatech (prasečí chřipka) nebo skupinách lidí (legionella – nemoc legionářů).

Naší prioritou zůstává zadržování nemoci, ale všechny státy musí využít toto okno příležitosti, aby se připravily na možný příchod viru.
Tedros Adhanom Ghebreyesus
ředitel WHO

Kvůli novému koronaviru se v úterý konalo jednání WHO za zavřenými dveřmi. Účastnilo se jej více než čtyři sta expertů a představitelů řady států světa. Zástupci z Číny a Tchaj-wanu se zapojili prostřednictvím videokonference.

Ještě před schůzkou Ghebreyesus vyzval svět, aby „se probudil a považoval virus za veřejného nepřítele číslo jedna“.

Do této chvíle Čína zaznamenala 42 708 potvrzených případů a 1017 úmrtí na nový typ koronaviru, prohlásil Tedros v zahajovacím projevu. Od konce loňského roku se infekce šíří z čínského Wu-chanu a zasáhl již dalších 25 zemí světa.

Epidemiolog: Mohly by se nakazit dvě třetiny světové populace

Přední hongkongský epidemiolog Gabriel Leung cestou na schůzku WHO v Ženevě řekl britskému listu The Guardian, že pokud se nepodaří dostat šíření nového koronaviru pod kontrolu, mohly by se jím nakazit dvě třetiny světové populace. Podle expertů jeden průměrný pacient stihne infikovat dalších 2,5 člověka.

Podle Leunga je nyní klíčové zjistit, zda tvrdá opatření, která přijaly čínské úřady ve snaze zastavit šíření nákazy, jsou účinná. Pokud se ukáže, že jsou, měly by i ostatní země zvážit jejich zavedení, dodal Leung. Čína kvůli nákaze odřízla jedenáctimilionové město Wu-chan od okolního světa a uzavřela i řadu dalších oblastí v nejpostiženější provincii Chu-pej.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
před 23 hhodinami

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie zabila plejtváka obrovského

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie ulovila a zabila asi 18metrového plejtváka. Napsal to australský web ABC. Incident se odehrál v oblasti, kde se ve velkém množství nachází různorodá mořská flóra a fauna.
11. 4. 2025

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
11. 4. 2025

V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.
10. 4. 2025

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
10. 4. 2025
Načítání...