Wuchanský koronavirus jako první předpověděla umělá inteligence. Předběhla WHO o víc než týden

Světová zdravotnická organizace (WHO) upozornila veřejnost na vypuknutí epidemie wuchanského koronaviru 9. ledna. Americké Centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC) bylo o něco rychlejší – s varováním přišlo už 6. ledna. Všechny experty ale v tomto případě překonala kanadská umělá inteligence, která varování vyslala už 31. prosince.

Program se jmenuje BlueDot a využívá algoritmy umělé inteligence na to, aby z nejrůznějších internetových zdrojů pátral po zdravotních rizicích. Svým klientům pak nabízí varování před cestami do oblastí, které mohou být z těchto důvodů nebezpečné.

V rozhovoru pro magazín Wired popsal zakladatel této společnosti Kamran Khan smysl umělých inteligencí pro předpovídání zdravotních rizik takto: „Víme, že se nemůžeme spoléhat na vlády, že budou poskytovat informace včas.“ Oficiální zdroje totiž musejí vycházet z jiných oficiálních zdrojů a to podle něj reakční dobu zpomaluje. „My si můžeme vybírat novinky z médií, řečí na blozích a diskusních fórech nebo náznaky o čemkoliv neobvyklém, co se děje,“ uvedl Khan.

Khan uvedl, že jeho algoritmus nepracuje s ničím na sociálních sítích, protože data z nich jsou velmi složitě zpracovatelná. Naopak ale využívá globální data o prodeji letenek – to mu umožňuje predikovat, kam se infikované osoby přesunou. A díky tomu dokázal tento program správně předpovědět, že se wuchanský kornavirus rozšíří do Bangkoku, Soulu, Tchaj-peje a Tokia ve dnech těsně po jeho prvním objevení.

Začalo to SARS

Kamral Khan začal program vyvíjet po roce 2003. Tehdy totiž pracoval v Torontu jako specialista na infekční nemoci a potýkal se s nedostatkem informací o epidemii SARS. Ta se z Číny rozšířila do Hongkongu a pak do Toronta, kde zabila 44 lidí. „Cítím trošku déjà vu,“ uvedl o současné epidemii nového koronaviru.

Vyzkoušel rovnou několik prediktivních programů, ale s žádným nebyl spokojený, a tak roku 2014 spustil díky téměř 10 milionům dolarů investic svůj vlastní – dostal jméno BlueDot. V současné době zaměstnává jeho firma více než čtyřicet expertů od lékařů přes programátory až po experty na informace.

Algoritmus je vybavený umělou inteligencí se schopností samoučení a také možností rozumět 65 jazykům. Vědci vytrénovali tento program, aby dokázal hledat opravdu jen témata týkající se zdravotnictví. „Naučili jsme tento stroj rozeznat, jestli se text týká epidemie antraxu v Mongolsku, nebo heavymetalové kapely Anthrax,“ uvedl Kahn.

Veškeré výsledky, které program získá, pak procházejí lidští analytici, zejména epidemiologové. Pokud je podle nich výsledek relevantní, posílá BlueDot upozornění zákazníkům a veřejným zdravotním institucím. Zatím se tato služba nenabízí veřejnosti, ale pracuje na tom, aby se to do budoucna změnilo.

Google neuspěl

Není to první pokus něco takového vyvinout. Společnost Google musela zrušit projekt Flu Trends, který se pokoušel předpovídat závažnost chřipkových epidemií. Byl ukončen poté, co podcenil epidemii roku 2013 o 140 procent. Naopak BlueDot si může připsat několik úspěchů: předpověděl například propuknutí epidemie zika na jihu Floridy.

Takových případů je ale zatím příliš málo na to, aby se dalo říci, že program je budoucností předvídání epidemií, upozorňuje Wired.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 10 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026
Načítání...