Při požárech v australském Novém Jižním Walesu zahynula možná až třetina koalů

Při lesních požárech na pobřeží australského státu Nový Jižní Wales nejspíš zahynulo až 30 procent tamních koalů medvídkovitých. Informoval o tom britský list The Guardian s odvoláním na prohlášení australské ministryně pro životní prostředí Sussan Leyové.

Od začátku požárů před několika týdny zemřelo v Austrálii nejméně devět lidí, oheň rovněž zničil přes pět milionů hektarů vegetace, z toho 3,4 milionu hektarů právě ve státě Nový Jižní Wales.

Pobřeží na severu Nového Jižního Walesu je domovem významného množství australských koalů. Jejich počet se odhadoval na 15 tisíc až 28 tisíc. Podle ministryně Leyové ale bylo nejspíš až 30 procent těchto zvířat zabito, protože „bylo zničeno až 30 procent oblastí, kde žijí“.

Nedostatek informací

„Budeme vědět více, až se požáry uklidní a budeme moci vše zhodnotit,“ řekla ministryně rozhlasové stanici ABC. Požáry zachvátily pobřeží australského státu již v listopadu, s ohněm v uplynulých týdnech bojovali hasiči rovněž i v Jižní Austrálii, Viktorii a v Západní Austrálii.

Nicméně dřívější zprávy o tom, že koalové jsou již v Austrálii „funkčně vyhynulí“, se ukázaly být nepravdivé a přehnané. Je nicméně pravdou, že je tento druh ohrožený, napsal britský deník.

Koala je jedním ze symbolů Austrálie. Jeho tamní populaci ale ohrožují klimatické změny, zmenšování přirozeného životního prostředí či choroby jako infekční chlamydie přenášející se při páření.

Podle australského zákona na ochranu přírody z roku 2012 patří koala mezi zranitelné druhy. Ve volné přírodě těchto vačnatců, někdy nesprávně nazývaných jako „medvídek koala“, žije méně než 100 tisíc, možná dokonce jen 43 tisíc, uvádí Australská nadace pro koaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 3 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 5 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 18 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 19 hhodinami
Načítání...