Za nadužívání elektronických zařízení dětmi mohou matky, říkají dvě studie

Na konci listopadu byly publikovány dvě vědecké práce na téma nadužívání elektronického obsahu dětmi. Obě hledaly příčinu toho, proč v současné době tolik dětí tráví nadměrné množství času před obrazovkami. Došly k závěru, že jedním z hlavních faktorů jsou matky. Čím delší dobu tráví u obrazovek ony, tím déle používají elektronická zařízení i jejich děti.

Sheri Madiganová z univerzity v Calgary vydala výsledky svého výzkumu v odborném žurnálu JAMA. Zkoumala, jestli školáci v Kanadě splňují doporučení Světové zdravotnické organizace, které říká, že předškoláci by neměli trávit před obrazovkou déle než hodinu denně. Madiganová a její kolegové zjistili, že toto doporučení porušuje asi 80 procent dvouletých dětí a téměř 95 procent tříletých.

Současně tento výzkum našel korelaci mezi nadužíváním elektronických přístrojů dětmi a časem, který na podobných přístrojích stráví jejich matky. Čím déle strávily před obrazovkami matky, tím delší čas těmto zařízením věnovaly i děti.

Druhý výzkum se věnoval tomu, jak si děti vytvářejí návyky, které způsobují, že pak tráví tolik času u obrazovek. Práci vedla Edwina Yeungová z amerického Národního zdravotnického institutu. Její tým zkoumal data o 3895 dětech ve dvou skupinách: první tvořily děti ve věku mezi jedním a třemi roky, druhou osmileté děti.

Vědci analyzovali řadu faktorů, které mohou ovlivňovat délku doby strávené u obrazovky včetně počtu sourozenců, příjmu rodičů i jejich vzdělání. Jedním z faktorů bylo i to, kolik času stráví s obrazovkou matka dítěte. A právě ten se ukázal mít zdaleka největší dopad.

Studie se nezabývaly vlivem otců

Podle autorů obou výzkumů byly výsledky očekávané, protože právě matky mají největší vliv na děti a také jim věnují nejvíce času i energie. Kromě toho se ve studiích vůbec neobjevovala otázka vlivu otce na dobu strávenou před obrazovkou – profesorky Yeungová i Madiganová ale tvrdí, že v dalším výzkumu už se role otců i širší rodiny zohlední. 

Překvapivé byly také rozdíly mezi dvouletými a osmiletými dětmi. Ty mladší tráví u obrazovek více času než ty starší. Podle vědců v tom hraje velkou roli vstup dětí do školy, kdy přicházejí o většinu volného času, a nemohou tedy tolik času prožít s elektronickou zábavou.

Elektronická zařízení mohou vyvolat změny na mozku

O vlivu elektronických zařízení na děti se v poslední době diskutuje velmi často. Některé studie naznačují, že je problémem kvalita času prožitého s obrazovkou. To znamená, že nemusí ani tak vadit, že by děti trávily u obrazovek příliš času, ale spíše to, že ho tam tráví nekvalitně – tedy nad opakovanými činnostmi, které je ničím neobohacují.

Jiné výzkumy ale varují, že čas strávený nad obrazovkami je nebezpečný už z principu. Mění totiž strukturu dětského mozku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 6 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 22 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...