Za nadužívání elektronických zařízení dětmi mohou matky, říkají dvě studie

Na konci listopadu byly publikovány dvě vědecké práce na téma nadužívání elektronického obsahu dětmi. Obě hledaly příčinu toho, proč v současné době tolik dětí tráví nadměrné množství času před obrazovkami. Došly k závěru, že jedním z hlavních faktorů jsou matky. Čím delší dobu tráví u obrazovek ony, tím déle používají elektronická zařízení i jejich děti.

Sheri Madiganová z univerzity v Calgary vydala výsledky svého výzkumu v odborném žurnálu JAMA. Zkoumala, jestli školáci v Kanadě splňují doporučení Světové zdravotnické organizace, které říká, že předškoláci by neměli trávit před obrazovkou déle než hodinu denně. Madiganová a její kolegové zjistili, že toto doporučení porušuje asi 80 procent dvouletých dětí a téměř 95 procent tříletých.

Současně tento výzkum našel korelaci mezi nadužíváním elektronických přístrojů dětmi a časem, který na podobných přístrojích stráví jejich matky. Čím déle strávily před obrazovkami matky, tím delší čas těmto zařízením věnovaly i děti.

Druhý výzkum se věnoval tomu, jak si děti vytvářejí návyky, které způsobují, že pak tráví tolik času u obrazovek. Práci vedla Edwina Yeungová z amerického Národního zdravotnického institutu. Její tým zkoumal data o 3895 dětech ve dvou skupinách: první tvořily děti ve věku mezi jedním a třemi roky, druhou osmileté děti.

Vědci analyzovali řadu faktorů, které mohou ovlivňovat délku doby strávené u obrazovky včetně počtu sourozenců, příjmu rodičů i jejich vzdělání. Jedním z faktorů bylo i to, kolik času stráví s obrazovkou matka dítěte. A právě ten se ukázal mít zdaleka největší dopad.

Studie se nezabývaly vlivem otců

Podle autorů obou výzkumů byly výsledky očekávané, protože právě matky mají největší vliv na děti a také jim věnují nejvíce času i energie. Kromě toho se ve studiích vůbec neobjevovala otázka vlivu otce na dobu strávenou před obrazovkou – profesorky Yeungová i Madiganová ale tvrdí, že v dalším výzkumu už se role otců i širší rodiny zohlední. 

Překvapivé byly také rozdíly mezi dvouletými a osmiletými dětmi. Ty mladší tráví u obrazovek více času než ty starší. Podle vědců v tom hraje velkou roli vstup dětí do školy, kdy přicházejí o většinu volného času, a nemohou tedy tolik času prožít s elektronickou zábavou.

Elektronická zařízení mohou vyvolat změny na mozku

O vlivu elektronických zařízení na děti se v poslední době diskutuje velmi často. Některé studie naznačují, že je problémem kvalita času prožitého s obrazovkou. To znamená, že nemusí ani tak vadit, že by děti trávily u obrazovek příliš času, ale spíše to, že ho tam tráví nekvalitně – tedy nad opakovanými činnostmi, které je ničím neobohacují.

Jiné výzkumy ale varují, že čas strávený nad obrazovkami je nebezpečný už z principu. Mění totiž strukturu dětského mozku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 41 mminutami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 2 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 5 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 10 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
před 20 hhodinami

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
včera v 12:33

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
včera v 11:33

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
včera v 09:02

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.