Za nadužívání elektronických zařízení dětmi mohou matky, říkají dvě studie

Na konci listopadu byly publikovány dvě vědecké práce na téma nadužívání elektronického obsahu dětmi. Obě hledaly příčinu toho, proč v současné době tolik dětí tráví nadměrné množství času před obrazovkami. Došly k závěru, že jedním z hlavních faktorů jsou matky. Čím delší dobu tráví u obrazovek ony, tím déle používají elektronická zařízení i jejich děti.

Sheri Madiganová z univerzity v Calgary vydala výsledky svého výzkumu v odborném žurnálu JAMA. Zkoumala, jestli školáci v Kanadě splňují doporučení Světové zdravotnické organizace, které říká, že předškoláci by neměli trávit před obrazovkou déle než hodinu denně. Madiganová a její kolegové zjistili, že toto doporučení porušuje asi 80 procent dvouletých dětí a téměř 95 procent tříletých.

Současně tento výzkum našel korelaci mezi nadužíváním elektronických přístrojů dětmi a časem, který na podobných přístrojích stráví jejich matky. Čím déle strávily před obrazovkami matky, tím delší čas těmto zařízením věnovaly i děti.

Druhý výzkum se věnoval tomu, jak si děti vytvářejí návyky, které způsobují, že pak tráví tolik času u obrazovek. Práci vedla Edwina Yeungová z amerického Národního zdravotnického institutu. Její tým zkoumal data o 3895 dětech ve dvou skupinách: první tvořily děti ve věku mezi jedním a třemi roky, druhou osmileté děti.

Vědci analyzovali řadu faktorů, které mohou ovlivňovat délku doby strávené u obrazovky včetně počtu sourozenců, příjmu rodičů i jejich vzdělání. Jedním z faktorů bylo i to, kolik času stráví s obrazovkou matka dítěte. A právě ten se ukázal mít zdaleka největší dopad.

Studie se nezabývaly vlivem otců

Podle autorů obou výzkumů byly výsledky očekávané, protože právě matky mají největší vliv na děti a také jim věnují nejvíce času i energie. Kromě toho se ve studiích vůbec neobjevovala otázka vlivu otce na dobu strávenou před obrazovkou – profesorky Yeungová i Madiganová ale tvrdí, že v dalším výzkumu už se role otců i širší rodiny zohlední. 

Překvapivé byly také rozdíly mezi dvouletými a osmiletými dětmi. Ty mladší tráví u obrazovek více času než ty starší. Podle vědců v tom hraje velkou roli vstup dětí do školy, kdy přicházejí o většinu volného času, a nemohou tedy tolik času prožít s elektronickou zábavou.

Elektronická zařízení mohou vyvolat změny na mozku

O vlivu elektronických zařízení na děti se v poslední době diskutuje velmi často. Některé studie naznačují, že je problémem kvalita času prožitého s obrazovkou. To znamená, že nemusí ani tak vadit, že by děti trávily u obrazovek příliš času, ale spíše to, že ho tam tráví nekvalitně – tedy nad opakovanými činnostmi, které je ničím neobohacují.

Jiné výzkumy ale varují, že čas strávený nad obrazovkami je nebezpečný už z principu. Mění totiž strukturu dětského mozku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...