Astronomové si stěžují, že jim satelity společnosti SpaceX narušují výzkum. Šedesát družic, které patří Elonu Muskovi, proletělo přes část oblohy, kterou zkoumaly teleskopy astronomické observatoře v Chille.
Muskovy družice Starlink narušují pozorování vesmíru, stěžují si vědci
Už když 11. listopadu do vesmíru odstartovala první várka satelitů systému Starlink patřící společnosti SpaceX, vyjádřila řada astronomů obavu, že zhorší možnosti pozorování oblohy. Šedesátka satelitů se totiž pohybuje těsně za sebou, na nízké oběžné dráze a jsou značně jasné.
„Vláček“ těchto světelných bodů proletěl nad astronomickou observatoří Cerro Tololo v Chile 18. listopadu. Astronomka Clarae Martínez-Vázquezová následně na Twitteru napsala, že vážně narušily pozorování oblohy přístrojem Dark Energy Camera. „Dost depresivní. Tohle není cool!“ komentovala pohled na oblohu nad observatoří.
Na observatoři v Chile probíhá pomocí čtyřmetrového teleskopu CTIO Blanco výzkum DELVE, jehož cílem je zmapovat okraje Velkého a Malého Magellanova oblaku i jejich okolí – vědci tam pátrají například po neznámých trpasličích galaxiích.
Ke stížnosti Martínez-Vázquezové se později přidal i astronom Cliff Johnson a zveřejnil snímky zachycené během pěti minut, kdy oblastí starlinky prolétaly. Je z nich zřejmé, že je pozorování narušené jasnými šmouhami.
„V tomto případě byla každá čtyřicátá expozice pořízená během pozorování narušena stopami satelitů,“ uvedl Johnson pro web Gizmodo. „V nejhorších případech tyto šmouhy poškodily asi 15 procent snímků,“ dodal.
Podle astronoma ale nešlo o žádnou tragédii. Věc považuje spíš za nepříjemnost než narušení výzkumu. Horší ale podle něj je, že se jedná teprve o začátek problému. Současných šedesát družic je totiž jen první sérií, které Muskova SpaceX na oběžnou dráhu pro běžný provoz vypustila.
Satelity Starlink na snímcích chilské observatoře
Desítky tisíc satelitů vytvoří kosmické nádraží
Cílem projektu Starlink je dodat lidstvu rychlý internet dostupný z jakéhokoliv místa na planetě. Do roku 2025 chce mít SpaceX pro tento účel na oběžné dráže 12 tisíc družic. Elon Musk ovšem v rozhovorech naznačil, že skutečný cíl se pohybuje spíše kolem 30 tisíc satelitů. I v případě, že by bylo družic Starlinku „jen“ 12 tisíc, znamenalo by to, že by se celkový výskyt umělých družic na obloze ztrojnásobil.
Cliff Johnson se domnívá, že taková situace by astronomická pozorování narušila znatelně.
K podobnému závěru dospěl i český astronom Petr Horálek: „Můžeme se tak rozloučit s romantickými soumraky, kde se na obloze postupně objevují hvězdy, nebe bude spíš připomínat jakési řídké světelné dálnice s poměrně pravidelnými počty záblesků umělých ,světlušek‘ přelétajících od jednoho obzoru k druhému. Chcete-li: futuristické kosmické nádraží.“
Podle Johnsona je negativní dopad starlinků zatím jen částečný a dočasný. Ve formaci „vláčku“ vydrží jen několik týdnů, postupně se od sebe vzdálí a rozmístní každý na vlastní oběžnou dráhu.
Před znečištěním oblohy podobnými obřími konstelacemi družic už přesto varovala i Americká astronomická unie (AAS). „AAS aktivně pracuje na tom, aby vyhodnotila dopady velkých konstelací satelitů na astronomii, ještě než jejich množství dál vzroste. AAS bude podporovat práci relevantních skupin, abychom lépe pochopili a snížili dopad těchto systémů na pozemní i vesmírnou astronomii,“ uvádí unie v prohlášení.
Elon Musk už navrhl, aby další družice Starlink byly upravené tak, aby měly menší odrazivost a méně tak znečišťovaly oblohu.
Astronomové se ale obávají, že to nebude tak snadné, jak se podnikatel domnívá. Je sice možné vylepšit družice tak, aby byly na obloze hůře viditelné pouhým okem nebo amatérskými dalekohledy, ty nejlepší astronomické dalekohledy jsou ale natolik citlivé, že budou zaznamenávat satelity i nadále.
Vědci tedy nyní s Muskem všechna úskalí a jejich možná řešení projednávají. „Do té doby můžeme na nebi obdivovat vláčky a záblesky družic Starlink. Předpovědi přeletů najdete na Heavens-above.com,“ uzavírá astronom Horálek.