Proč jsou ptačí vejce různě zbarvená? Tmavší odstíny podle vědců lépe drží teplo

Nová studie odhalila, proč někteří ptáci snáší světlá vajíčka, zatímco jiní je mají zbarvená do tmava. S největší pravděpodobností je to kvůli teplotě. Tmavší pigmentace totiž dokáže lépe pohlcovat teplo. Z toho důvodu mají v chladnějších oblastech ptačí vejce sytější barvu než například v tropech. Výsledky výzkumu zveřejnil časopis  Nature Ecology and Evolution.

Barva ptačích vajíček se odvíjí od dvou pigmentů. Jeden je nazelenalý, druhý červenohnědý. Různé koncentrace těchto pigmentů spolu s podkladovým bílým uhličitanem vápenatým pak vedou k odlišnému zbarvení skořápek – od tmavě modré přes zelenobílou až po sytě hnědou. 

Co konkrétně zbarvení vajec ovlivňuje, je už dlouho předmětem debat. Některé teorie si to vysvětlují například maskováním před přirozenými predátory či ochranou zárodku před škodlivými účinky ultrafialového záření.

I když nová studie přiznává, že výše zmíněné faktory můžou hrát určitou roli, klíčový vliv na zbarvení skořápek má podle ní v celosvětovém měřítku teplota.

„Vejce v chladnějších místech jsou tmavě hnědá. V teplejších oblastech – a dokonce i v mírném podnebním pásu – navíc existují konkurenční výběrové tlaky, takže jsou vajíčka barevně rozmanitější,“ vysvětlil deníku The Guardian jeden z autorů výzkumu David Hanley z Long Island University. 

Během studie Hanley se svými kolegy analyzoval jas a barvu vajec od 634 druhů ptáků z celého světa. Výstupem jejich práce byla mapa výsledků, jež odhalila, že tmavší vajíčka byla běžnější v regionech s nižší intenzitou slunečního záření.

V místech s vyšší intenzitou slunečního záření byly skořápky naopak zbarvené rozmanitěji – od světle modré až po hnědou – a obecně byly světlejší. Typ hnízda na tento trend vliv neměl.

Tmavá vajíčka lépe pohlcují teplo

Podle autorů studie tmavší vajíčka pohlcují více tepla a mohou být tedy výhodná pro chladnější oblasti. Zárodek pod skořápkou totiž potřebuje být udržován v úzkém teplotním rozsahu, sám ale žádný způsob regulace nemá.

Svou teorii vědci potvrdili na slepičích vejcích různých barev. Tmavší vajíčka se zahřála rychleji než ta světlejší a vyšší teplotu si udržela déle.

Ekolog Simon Griffith z australské Macquarie University, který se studie neúčastnil, tvrdí, že výzkum ukázal, jak se ptáci po celém světě dokázali přizpůsobit přírodním podmínkám. Řada otázek ale podle Griffitha zůstává nevyjasněná. Studie například nevysvětluje, proč jsou některá vajíčka kropenatá nebo pruhovaná, zatímco jiná mají jednotnou barvu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 5 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 7 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 8 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 10 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 12 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 15 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
včera v 14:53

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
včera v 12:42
Načítání...