Nové skafandry pro procházku na Měsíci padnou muži i ženě

Americká agentura NASA představila v Johnsonově kosmickém středisku novou generaci skafandrů. Oba typy jsou určené pro misi Artemis, která by měla znovu dostat člověka na Měsíc. V jejím rámci by se také měla na povrch Měsíce poprvé vypravit žena.

„Poletíme na Měsíc už roku 2024 a chceme, aby to bylo udržitelné,“ uvedl při představování skafandrů ředitel NASA Jim Bridenstine. Měsíc by měl podle něj být testovacím prostředím, kde by si astronauti měli testovat své schopnosti i technologie pro další výpravy – „konečným cílem je dostat se na Mars,“ potvrdil Bridenstine.

Každý ze skafandrů má jiný účel, byť oba mají být použity během měsíční mise. Červenomodrobílý skafandr se jmenuje Exploration Extravehicular Mobility Unit (neboli xEMU) a astronauti ho budou nosit během průzkumu Měsíce, zejména jeho jižního pólu.

Druhý skafandr, výrazně oranžový, se jmenuje Orion Crew Survival System – a astronauti ho budou nosit při startu modulu Orion a během návratu na Zemi.

Oba skafandry spojuje to, že budou vhodné pro muže i ženy a budou velmi variabilní a modulární.

Půl století měsíčních skafandrů

Skafandr xEMU bude prvním skafandrem, který se na Měsíc dostane od roku 1972. Oproti těm z doby misí Apollo obsahuje spoustu vylepšení – například bude vyhovovat mnohem více typům postav a velikostí.

Podle astronautky Kate Rubinsové, která si ho vyzkoušela, je také velmi mobilní, zejména v horní části. To by mělo umožnit, aby se daly lépe ovládat nejrůznější nástroje a přístroje. Přesto je práce v něm stále náročná – Rubinsová ji přirovnala k uběhnutí maratonu.

Skafandry jsou také vybavené vylepšeným zařízením pro odbourávání oxidu uhličitého, takže astronautům nyní vzduch vydrží na osm hodin s hodinovou rezervou. Bude také lépe chráněn proti měsíčnímu prachu, který tolik trápil účastníky misí Apollo.

Výraznými vylepšeními prošel také skafandr pro let modulu Orion. Například se dá bleskurychle natlakovat, což může astronautům zachránit v případě nehody životy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 16 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 18 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 20 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...