Studie: Dým z elektronických cigaret přivodil myším rakovinu plic

Výpary z takzvaných e-cigaret můžou u myší vyvolávat rakovinu plic. Potvrdil to výzkum, který v říjnu publikoval odborný časopis Proceedings of National Academy of Sciences (PNAS). Podle vědců je ale potřeba ještě dalších výzkumů k tomu, aby se dalo určit, zda tento účinek může mít takzvané vapování i na lidi.

Na to, jestli vapování e-cigaret může způsobovat rakovinu, se zaměřil tým vědců z americké Newyorské univerzity. 

Pro svou studii využili výzkumníci několik desítek myší. Ty na více než rok vystavili výparům z e-cigaret. Před začátkem výzkumu přitom hlodavce rozdělili do dvou skupin – čtyřicet myší bylo během studie vystaveno výparům z e-cigaret s nikotinem, dalších dvacet pak bylo naopak obklopeno dýmem, který tuto látku neobsahoval. 

Zatímco ve skupině myší vystavené nikotinovému dýmu se po dobu studie rozvinula rakovina plic u devíti z nich, ve druhé skupině vědci žádný případ tohoto typu karcinomu nezaznamenali. 

U hlodavců, kteří byli obklopeni výpary s nikotinem, se navíc ve třiadvaceti případech rozvinula hyperplazie močového měchýře. Tento stav představuje rizikový faktor pro vznik rakoviny. U druhé skupiny se tento druh hyperplazie rozvinul pouze v jednom případě.  

  • Hyperplazie či hyperplázie je stav, kdy dochází ke zmnožení buněk a tkání. Objevuje se ve tkáních s větší mitotickou aktivitou (žlázách, kůži, sliznicích). Společně s hypertrofií (zvětšení objemu buněk) a hyperregenerací patří mezi atypicky probíhající progresivní změny tkáně.
  • Zdroj: Wikipedie

Podle hlavního autora studie Moon-Shong Tanga – molekulárního biologa na Newyorské univerzitě – tým také zjistil, že v těle myší se po vystavení nikotinovým výparům tvořily nitrosaminy. Tyto látky přitom představují známé karcinogeny. „Existuje proto vysoká pravděpodobnost, že e-cigaretový dým představuje také lidský karcinogen,“ vysvětlil Tang pro Gizmodo

Limity studie

Studie má ovšem některé výrazné nedostatky. Myší organizmus se od toho lidského výrazně liší. Tangův tým navíc pro svůj výzkum použil typ hlodavců, který je během svého krátkého života náchylnější ke vzniku rakoviny než jiné myši.

Takže i když tato studie ukazuje, že nikotinové výpary z e-cigaret můžou být pro tyto hlodavce karcinogenní, nemusí to ještě znamenat, že to samé platí i pro lidi. 

Odborníci navíc doposud spolehlivě neporovnali zdravotní rizika vapování s nebezpečím, které představuje kouření klasických cigaret. Autoři v té souvislosti uvedli, že jejich studie by neměla vést k tomu, aby údajnou škodlivost vapingu lidé přirovnávali ke kouření. 

„Trvá to nejméně dvě dekády, než se u celoživotního kuřáka rozvine rakovina plic,“ poznamenal Moon-Shong Tang. Užívání e-cigaret přitom představuje relativně nový fenomén. Proto podle vědců až příští desetiletí ukážou, jestli u lidí zvyšují riziko vzniku této smrtelné choroby.

Studie nicméně podporuje hlasy, že ani elektronické cigarety nemusí představovat zcela bezpečnou alternativu. Loni byla v USA zveřejněna zpráva, ve které se odborníci shodli, že vapování může být návykové, přestože vznik dlouhodobé závislosti jiné studie zatím neprokázaly.

Dospívající, kteří tyto přístroje používají, stojí podle vědců také před větším rizikem, že přejdou ke kouření klasických cigaret. V USA jsou navíc v poslední době e-cigarety spojovány se stovkami případů vážného onemocnění dýchacích cest.

V obavách z možných zdravotních rizik v současnosti některé země zavádějí zákazy těchto výrobků (například Indie) nebo o nich uvažují. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 1 hhodinou

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 2 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 4 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 5 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 7 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 7 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
včera v 16:41

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
včera v 13:25
Načítání...