Studie: Dým z elektronických cigaret přivodil myším rakovinu plic

Výpary z takzvaných e-cigaret můžou u myší vyvolávat rakovinu plic. Potvrdil to výzkum, který v říjnu publikoval odborný časopis Proceedings of National Academy of Sciences (PNAS). Podle vědců je ale potřeba ještě dalších výzkumů k tomu, aby se dalo určit, zda tento účinek může mít takzvané vapování i na lidi.

Na to, jestli vapování e-cigaret může způsobovat rakovinu, se zaměřil tým vědců z americké Newyorské univerzity. 

Pro svou studii využili výzkumníci několik desítek myší. Ty na více než rok vystavili výparům z e-cigaret. Před začátkem výzkumu přitom hlodavce rozdělili do dvou skupin – čtyřicet myší bylo během studie vystaveno výparům z e-cigaret s nikotinem, dalších dvacet pak bylo naopak obklopeno dýmem, který tuto látku neobsahoval. 

Zatímco ve skupině myší vystavené nikotinovému dýmu se po dobu studie rozvinula rakovina plic u devíti z nich, ve druhé skupině vědci žádný případ tohoto typu karcinomu nezaznamenali. 

U hlodavců, kteří byli obklopeni výpary s nikotinem, se navíc ve třiadvaceti případech rozvinula hyperplazie močového měchýře. Tento stav představuje rizikový faktor pro vznik rakoviny. U druhé skupiny se tento druh hyperplazie rozvinul pouze v jednom případě.  

  • Hyperplazie či hyperplázie je stav, kdy dochází ke zmnožení buněk a tkání. Objevuje se ve tkáních s větší mitotickou aktivitou (žlázách, kůži, sliznicích). Společně s hypertrofií (zvětšení objemu buněk) a hyperregenerací patří mezi atypicky probíhající progresivní změny tkáně.
  • Zdroj: Wikipedie

Podle hlavního autora studie Moon-Shong Tanga – molekulárního biologa na Newyorské univerzitě – tým také zjistil, že v těle myší se po vystavení nikotinovým výparům tvořily nitrosaminy. Tyto látky přitom představují známé karcinogeny. „Existuje proto vysoká pravděpodobnost, že e-cigaretový dým představuje také lidský karcinogen,“ vysvětlil Tang pro Gizmodo

Limity studie

Studie má ovšem některé výrazné nedostatky. Myší organizmus se od toho lidského výrazně liší. Tangův tým navíc pro svůj výzkum použil typ hlodavců, který je během svého krátkého života náchylnější ke vzniku rakoviny než jiné myši.

Takže i když tato studie ukazuje, že nikotinové výpary z e-cigaret můžou být pro tyto hlodavce karcinogenní, nemusí to ještě znamenat, že to samé platí i pro lidi. 

Odborníci navíc doposud spolehlivě neporovnali zdravotní rizika vapování s nebezpečím, které představuje kouření klasických cigaret. Autoři v té souvislosti uvedli, že jejich studie by neměla vést k tomu, aby údajnou škodlivost vapingu lidé přirovnávali ke kouření. 

„Trvá to nejméně dvě dekády, než se u celoživotního kuřáka rozvine rakovina plic,“ poznamenal Moon-Shong Tang. Užívání e-cigaret přitom představuje relativně nový fenomén. Proto podle vědců až příští desetiletí ukážou, jestli u lidí zvyšují riziko vzniku této smrtelné choroby.

Studie nicméně podporuje hlasy, že ani elektronické cigarety nemusí představovat zcela bezpečnou alternativu. Loni byla v USA zveřejněna zpráva, ve které se odborníci shodli, že vapování může být návykové, přestože vznik dlouhodobé závislosti jiné studie zatím neprokázaly.

Dospívající, kteří tyto přístroje používají, stojí podle vědců také před větším rizikem, že přejdou ke kouření klasických cigaret. V USA jsou navíc v poslední době e-cigarety spojovány se stovkami případů vážného onemocnění dýchacích cest.

V obavách z možných zdravotních rizik v současnosti některé země zavádějí zákazy těchto výrobků (například Indie) nebo o nich uvažují. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 16 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 19 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 20 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...