Studie: Dým z elektronických cigaret přivodil myším rakovinu plic

Výpary z takzvaných e-cigaret můžou u myší vyvolávat rakovinu plic. Potvrdil to výzkum, který v říjnu publikoval odborný časopis Proceedings of National Academy of Sciences (PNAS). Podle vědců je ale potřeba ještě dalších výzkumů k tomu, aby se dalo určit, zda tento účinek může mít takzvané vapování i na lidi.

Na to, jestli vapování e-cigaret může způsobovat rakovinu, se zaměřil tým vědců z americké Newyorské univerzity. 

Pro svou studii využili výzkumníci několik desítek myší. Ty na více než rok vystavili výparům z e-cigaret. Před začátkem výzkumu přitom hlodavce rozdělili do dvou skupin – čtyřicet myší bylo během studie vystaveno výparům z e-cigaret s nikotinem, dalších dvacet pak bylo naopak obklopeno dýmem, který tuto látku neobsahoval. 

Zatímco ve skupině myší vystavené nikotinovému dýmu se po dobu studie rozvinula rakovina plic u devíti z nich, ve druhé skupině vědci žádný případ tohoto typu karcinomu nezaznamenali. 

U hlodavců, kteří byli obklopeni výpary s nikotinem, se navíc ve třiadvaceti případech rozvinula hyperplazie močového měchýře. Tento stav představuje rizikový faktor pro vznik rakoviny. U druhé skupiny se tento druh hyperplazie rozvinul pouze v jednom případě.  

  • Hyperplazie či hyperplázie je stav, kdy dochází ke zmnožení buněk a tkání. Objevuje se ve tkáních s větší mitotickou aktivitou (žlázách, kůži, sliznicích). Společně s hypertrofií (zvětšení objemu buněk) a hyperregenerací patří mezi atypicky probíhající progresivní změny tkáně.
  • Zdroj: Wikipedie

Podle hlavního autora studie Moon-Shong Tanga – molekulárního biologa na Newyorské univerzitě – tým také zjistil, že v těle myší se po vystavení nikotinovým výparům tvořily nitrosaminy. Tyto látky přitom představují známé karcinogeny. „Existuje proto vysoká pravděpodobnost, že e-cigaretový dým představuje také lidský karcinogen,“ vysvětlil Tang pro Gizmodo

Limity studie

Studie má ovšem některé výrazné nedostatky. Myší organizmus se od toho lidského výrazně liší. Tangův tým navíc pro svůj výzkum použil typ hlodavců, který je během svého krátkého života náchylnější ke vzniku rakoviny než jiné myši.

Takže i když tato studie ukazuje, že nikotinové výpary z e-cigaret můžou být pro tyto hlodavce karcinogenní, nemusí to ještě znamenat, že to samé platí i pro lidi. 

Odborníci navíc doposud spolehlivě neporovnali zdravotní rizika vapování s nebezpečím, které představuje kouření klasických cigaret. Autoři v té souvislosti uvedli, že jejich studie by neměla vést k tomu, aby údajnou škodlivost vapingu lidé přirovnávali ke kouření. 

„Trvá to nejméně dvě dekády, než se u celoživotního kuřáka rozvine rakovina plic,“ poznamenal Moon-Shong Tang. Užívání e-cigaret přitom představuje relativně nový fenomén. Proto podle vědců až příští desetiletí ukážou, jestli u lidí zvyšují riziko vzniku této smrtelné choroby.

Studie nicméně podporuje hlasy, že ani elektronické cigarety nemusí představovat zcela bezpečnou alternativu. Loni byla v USA zveřejněna zpráva, ve které se odborníci shodli, že vapování může být návykové, přestože vznik dlouhodobé závislosti jiné studie zatím neprokázaly.

Dospívající, kteří tyto přístroje používají, stojí podle vědců také před větším rizikem, že přejdou ke kouření klasických cigaret. V USA jsou navíc v poslední době e-cigarety spojovány se stovkami případů vážného onemocnění dýchacích cest.

V obavách z možných zdravotních rizik v současnosti některé země zavádějí zákazy těchto výrobků (například Indie) nebo o nich uvažují. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 16 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...