Studie: Dým z elektronických cigaret přivodil myším rakovinu plic

Výpary z takzvaných e-cigaret můžou u myší vyvolávat rakovinu plic. Potvrdil to výzkum, který v říjnu publikoval odborný časopis Proceedings of National Academy of Sciences (PNAS). Podle vědců je ale potřeba ještě dalších výzkumů k tomu, aby se dalo určit, zda tento účinek může mít takzvané vapování i na lidi.

Na to, jestli vapování e-cigaret může způsobovat rakovinu, se zaměřil tým vědců z americké Newyorské univerzity. 

Pro svou studii využili výzkumníci několik desítek myší. Ty na více než rok vystavili výparům z e-cigaret. Před začátkem výzkumu přitom hlodavce rozdělili do dvou skupin – čtyřicet myší bylo během studie vystaveno výparům z e-cigaret s nikotinem, dalších dvacet pak bylo naopak obklopeno dýmem, který tuto látku neobsahoval. 

Zatímco ve skupině myší vystavené nikotinovému dýmu se po dobu studie rozvinula rakovina plic u devíti z nich, ve druhé skupině vědci žádný případ tohoto typu karcinomu nezaznamenali. 

U hlodavců, kteří byli obklopeni výpary s nikotinem, se navíc ve třiadvaceti případech rozvinula hyperplazie močového měchýře. Tento stav představuje rizikový faktor pro vznik rakoviny. U druhé skupiny se tento druh hyperplazie rozvinul pouze v jednom případě.  

  • Hyperplazie či hyperplázie je stav, kdy dochází ke zmnožení buněk a tkání. Objevuje se ve tkáních s větší mitotickou aktivitou (žlázách, kůži, sliznicích). Společně s hypertrofií (zvětšení objemu buněk) a hyperregenerací patří mezi atypicky probíhající progresivní změny tkáně.
  • Zdroj: Wikipedie

Podle hlavního autora studie Moon-Shong Tanga – molekulárního biologa na Newyorské univerzitě – tým také zjistil, že v těle myší se po vystavení nikotinovým výparům tvořily nitrosaminy. Tyto látky přitom představují známé karcinogeny. „Existuje proto vysoká pravděpodobnost, že e-cigaretový dým představuje také lidský karcinogen,“ vysvětlil Tang pro Gizmodo. 

Limity studie

Studie má ovšem některé výrazné nedostatky. Myší organizmus se od toho lidského výrazně liší. Tangův tým navíc pro svůj výzkum použil typ hlodavců, který je během svého krátkého života náchylnější ke vzniku rakoviny než jiné myši.

Takže i když tato studie ukazuje, že nikotinové výpary z e-cigaret můžou být pro tyto hlodavce karcinogenní, nemusí to ještě znamenat, že to samé platí i pro lidi. 

Odborníci navíc doposud spolehlivě neporovnali zdravotní rizika vapování s nebezpečím, které představuje kouření klasických cigaret. Autoři v té souvislosti uvedli, že jejich studie by neměla vést k tomu, aby údajnou škodlivost vapingu lidé přirovnávali ke kouření. 

„Trvá to nejméně dvě dekády, než se u celoživotního kuřáka rozvine rakovina plic,“ poznamenal Moon-Shong Tang. Užívání e-cigaret přitom představuje relativně nový fenomén. Proto podle vědců až příští desetiletí ukážou, jestli u lidí zvyšují riziko vzniku této smrtelné choroby.

Studie nicméně podporuje hlasy, že ani elektronické cigarety nemusí představovat zcela bezpečnou alternativu. Loni byla v USA zveřejněna zpráva, ve které se odborníci shodli, že vapování může být návykové, přestože vznik dlouhodobé závislosti jiné studie zatím neprokázaly.

Dospívající, kteří tyto přístroje používají, stojí podle vědců také před větším rizikem, že přejdou ke kouření klasických cigaret. V USA jsou navíc v poslední době e-cigarety spojovány se stovkami případů vážného onemocnění dýchacích cest.

V obavách z možných zdravotních rizik v současnosti některé země zavádějí zákazy těchto výrobků (například Indie) nebo o nich uvažují. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 1 hhodinou

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
před 3 hhodinami

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
před 5 hhodinami

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
před 5 hhodinami

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
před 8 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.