Prasata dokážou používat nástroje, překvapilo vědce

Prasata jsou chytřejší, než se doposud předpokládalo. Vyplývá to z nové studie, kterou publikoval odborný žurnál Mammalian Biology. Podle ní tento druh inteligentních savců umí používat nástroje ke kopání děr a budování svých hnízd. Doposud přitom pozorovatelé něco podobného u žádného z druhů prasat nezaznamenali.

Prasata se obecně řadí do skupiny nejchytřejších zvířat. Některé výzkumy je – co se inteligence týká – dokonce staví na úroveň tříletého dítěte. 

Nová studie ovšem naznačila, že tento druh savců je ještě chytřejší, než si vědci doposud mysleli. Během pozorování rodiny kriticky ohrožených prasat visajanských totiž poprvé v historii zjistili, že tato zvířata kopou díry a staví si hnízda pomocí klacků.

  • Prase visajanské je kriticky ohrožený druh, který žije pouze na Filipínách. Prasata visajanská nejvíce ohrožuje ztráta životního prostředí. Žijí v deštných lesích, které rychle mizí kvůli přeměně hlavně na zemědělskou půdu. Další hrozbou je pro ně nadměrný lov a křížení s jinými druhy prasat. 
  • Zvířata se živí především hlízami, kořínky, nejrůznějšími plody, ale také drobnými bezobratlými živočichy. Potravu hledají přerýváním půdy svým dlouhým a na pachy citlivým rypákem. 
  • V Česku je prase visajanské k vidění například v ostravské zoo.
  • Zdroj: ČTK

Tohoto chování si nejdřív všimla spoluautorka studie Meredith Root-Bernsteinová během své návštěvy pařížské zoo. Ekoložka byla svědkem toho, jak dospělá samice prasete visajanského pojmenovaná Priscilla přehrabovala zeminu kusem dřeva.

Prasnice klacek používala poměrně energicky

„Přenášela listí z místa na místo a hrabala čumákem,“ popsala Root-Bernsteinová. „Poté uchopila do tlamy plochý kus dřeva o velikosti asi 10 krát 40 centimetrů a začala s ním hrabat,“ dodala Root-Bernsteinová s tím, že Priscilla se dřevem pracovala poměrně energicky a rychle. Prasnice ji zaujala natolik, že ji v letech 2015, 2016 a 2017 s kolegy navštívila hned několikrát.

Jejich studie je prvním důkazem, že prasata ke kopání děr a budování hnízd používají klacky. Doposud pozorovatelé něco takového u žádného z druhů prasat nezaznamenali.  

Používání nástrojů se už dříve podařilo prokázat například u delfínů, slonů, opic či ptáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 3 hhodinami

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
15:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 4 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 8 hhodinami

Do Lužických hor se vrátily divoké kočky. Fotopasti ukázaly koťata

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.
před 8 hhodinami

Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.
před 9 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
včera v 13:25

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
včera v 10:00
Načítání...