Nový výzkum prokázal, že psychoaktivní látka psilocybin, která je obsažená například v halucinogenních houbách lysohlávkách, se dá účinně vyrobit laboratorně. Autoři proces popsali v odborném časopise Metabolic Engineering. Může to usnadnit studie účinků látky.
Vědci z univerzity v Miami dokázali látku připravit pomocí bakterie Escherichia coli, kterou přiměli, aby produkovala právě psilocybin. Využili k tomu takzvaného metabolického inženýrství: biologické buňky jsou v tomto procesu změněny a pak laboratorně kultivovány, aby vyráběli vybranou látku.
Psilocybin je sice na jednu stranu součástí halucinogenních hub lysohlávek, které někteří vyhledávají jako rekreační drogu, ovšem také má tato látka účinky při potlačování úzkosti, deprese nebo posttraumatického syndromu. Po celém světě probíhají v současnosti výzkumy a studie, které testují účinnost látky. Nejdál jsou zatím vědci s poznáním vlivu psilocybinu na deprese.
- V Česku jsou lysohlávky na seznamu omamných látek, jejichž držení ve „větším než malém množství“ zákon považuje na trestný čin.
- Účinky psilocybinu jsou nepředvídatelné, variabilní a jako u ostatních halucinogenů závisejí na dávce i na momentálním psychickém stavu uživatele. Způsobuje dezorientaci, letargii, ale také euforii, změněné smyslové vnímání, někdy i zvýšenou nervozitu. Může vyvolat i nepříjemné až děsivé pocity silné dezorientace, paniky a paranoie.
- Zdroj: ČTK, Wikipedia
V tomto ohledu ale zatím bylo překážkou, že neexistoval způsob, jak látku vyrobit levně a účinně. Náklady na její chemickou syntézu jsou extrémní, velmi nákladné je také pěstování hub, které ji produkují.
Na začátku letošního roku stála výroba jednoho miligramu psilocybinu dva dolary – přitom jediná dávka využívaná na léčbu obsahuje asi 30 miligramů. To doposud bránilo využití ve výzkumu. Vědci proto hledali náhradní řešení, které by jim přineslo lacinější, a přitom spolehlivý zdroj účinné látky.
Vaření psilocybinu
Přišel s ním profesor Andrew Jones, který během rok a půl trvajícího výzkumu naučil bakterii, aby produkovala psilocybin jako vedlejšího produkt svého metabolismu.
Jonesův tým vytvořil nový kmen bakterie Escherichia coli, do nějž přenesl geny zodpovědné za produkci chemikálie v lysohlávkách. „Je to vlastně dost podobné tomu, jak děláme pivo – procesem, jemuž se říká fermentace,“ popsal svou metodu vědec v tiskové zprávě. Jen místo tvorby alkoholu jeho biologické zařízení vytváří psilocybin. Nejsložitější bylo podle výzkumníků dostat do bakterií správnou DNA.
- V České republice probíhá výzkum psilocybinu v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ, Klecany u Prahy). Vede ho MUDr. Tomáš Páleníček, který společně se svým týmem dostal povolení psilocybinové studie provádět na dobrovolnících. Cílem studijního výzkumu v tuzemsku je otestovat působení psilocybinu na lidský mozek, mozková centra a funkce.
Pak už se postupovalo podobně jako u vaření piva – muselo se najít optimální složení potravy pro bakterie i ideální podmínky, v nichž se nejlépe namnoží a budou produkovat nejvíc účinné látky. Zpočátku dokázalo toto biologické zařízení vytvářet jen několik miligramů psilocybinu na litr bakterií, ke konci výzkumu už to bylo přes jeden gram na litr.
Vědci pokládají svůj úspěch jen za začátek výzkumu, na jehož konci by mohlo být přivedení psilocybinu do kontrolovaného farmakologického průmyslu, kde by mohl pomáhat nemocným a neměl by vedlejší a nepředvídatelné účinky, jaké má v houbách. Dalšímu výzkumu ovšem bude bránit ještě legislativa, v mnoha státech světa je vlastnění této látky nezákonné.
