Tři supermasivní černé díry na kolizním kurzu. Vědci popsali zatím neviděný fenomén

Astronomové vůbec poprvé pozorovali trojici supermasivních černých děr, které se spolu v budoucnosti srazí. Podle autorů výzkumu je přitom mimořádně obtížné trojici černých děr ve vesmíru najít, protože je ukrývá obří prachový oblak. Vědci tak museli zkombinovat data z několika teleskopů na Zemi i ve vesmíru.

„Pátrali jsme jen po páru černých děr, ale díky naší technice jsme přišli na tenhle úžasný systém,“ uvedl Ryan Pfeile z Univerzity George Masona ve Fairfaxu. Vědci objev popsali v odborném časopise Astrophysical Journal. „Jedná se o nejsilnější důkaz, že takový trojitý systém supermasivních černých děr existuje,“ zdůraznil Pfeile.

Tento systém ležící asi miliardu světelných let od Země dostal astronomické jméno SDSS J084905.51+111447.2. Aby ho dokázali popsat, museli astronomové zkombinovat data z dalekohledů na Zemi i ve vesmíru. Vědci využili teleskopů SDSS v Novém Mexiku, WISE na oběžné dráze, LBT v Arizoně, rentgenové observatoře Chandra v kosmu a ze sondy NuSTAR. 

Podle autorů objevu je nesmírně těžké takové trojité systémy černých děr v kosmu najít – jsou totiž zřejmě před vesmírem ukryté v obřích oblacích prachu. Ale zapojení teleskopů, které vesmír pozorují v infračerveném spektru nebo rentgenově, mohlo tento problém obejít.

Kosmická trojčata

„Díky použití těchto velkých pozorovacích systémů jsme identifikovali nové způsoby, jak odhalit trojité supermasivní díry. Každý z dalekohledů nám poskytl jeden z dílků skládanky, co se v těchto systémech děje,“ popsal Pfeile. „Doufáme, že tuto naši práci využijeme, abychom našli více podobných trojčat,“ dodal.

„Dvojité a trojité černé díry jsou mimořádně vzácné,“ komentovala výsledky spoluautorka výzkumu Shobita Satyapalová. „Ale tyto systémy jsou ve skutečnosti přirozeným důsledkem spojování galaxií – což je, jak si myslíme, způsob, jak galaxie rostou a vyvíjí se.“

Pro vědce je sledování procesu, jak se tři černé díry spojují, nesmírně zajímavé. Vypadá to totiž úplně jinak, než když se spojuje jen dvojice černých děr. Celý proces je výrazně rychlejší a dynamičtější a jeho následky jsou tedy lépe pozorovatelné.

Počítačové simulace naznačují, že asi šestnáct procent párů supermasivních černých děr v kolidujících galaxiích před svou kolizí interagovalo se třetí černou dírou. Takové srážky způsobují vlny v časoprostoru – říká se jim gravitační vlny. Zatím se nepodařilo zachytit gravitační vlny ze srážek tří černých děr, ale vědci doufají, že další generace přístrojů, jako bude evropský LISA, by to mohla dokázat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 7 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...