Tři supermasivní černé díry na kolizním kurzu. Vědci popsali zatím neviděný fenomén

Astronomové vůbec poprvé pozorovali trojici supermasivních černých děr, které se spolu v budoucnosti srazí. Podle autorů výzkumu je přitom mimořádně obtížné trojici černých děr ve vesmíru najít, protože je ukrývá obří prachový oblak. Vědci tak museli zkombinovat data z několika teleskopů na Zemi i ve vesmíru.

„Pátrali jsme jen po páru černých děr, ale díky naší technice jsme přišli na tenhle úžasný systém,“ uvedl Ryan Pfeile z Univerzity George Masona ve Fairfaxu. Vědci objev popsali v odborném časopise Astrophysical Journal. „Jedná se o nejsilnější důkaz, že takový trojitý systém supermasivních černých děr existuje,“ zdůraznil Pfeile.

Tento systém ležící asi miliardu světelných let od Země dostal astronomické jméno SDSS J084905.51+111447.2. Aby ho dokázali popsat, museli astronomové zkombinovat data z dalekohledů na Zemi i ve vesmíru. Vědci využili teleskopů SDSS v Novém Mexiku, WISE na oběžné dráze, LBT v Arizoně, rentgenové observatoře Chandra v kosmu a ze sondy NuSTAR. 

Podle autorů objevu je nesmírně těžké takové trojité systémy černých děr v kosmu najít – jsou totiž zřejmě před vesmírem ukryté v obřích oblacích prachu. Ale zapojení teleskopů, které vesmír pozorují v infračerveném spektru nebo rentgenově, mohlo tento problém obejít.

Kosmická trojčata

„Díky použití těchto velkých pozorovacích systémů jsme identifikovali nové způsoby, jak odhalit trojité supermasivní díry. Každý z dalekohledů nám poskytl jeden z dílků skládanky, co se v těchto systémech děje,“ popsal Pfeile. „Doufáme, že tuto naši práci využijeme, abychom našli více podobných trojčat,“ dodal.

„Dvojité a trojité černé díry jsou mimořádně vzácné,“ komentovala výsledky spoluautorka výzkumu Shobita Satyapalová. „Ale tyto systémy jsou ve skutečnosti přirozeným důsledkem spojování galaxií – což je, jak si myslíme, způsob, jak galaxie rostou a vyvíjí se.“

Pro vědce je sledování procesu, jak se tři černé díry spojují, nesmírně zajímavé. Vypadá to totiž úplně jinak, než když se spojuje jen dvojice černých děr. Celý proces je výrazně rychlejší a dynamičtější a jeho následky jsou tedy lépe pozorovatelné.

Počítačové simulace naznačují, že asi šestnáct procent párů supermasivních černých děr v kolidujících galaxiích před svou kolizí interagovalo se třetí černou dírou. Takové srážky způsobují vlny v časoprostoru – říká se jim gravitační vlny. Zatím se nepodařilo zachytit gravitační vlny ze srážek tří černých děr, ale vědci doufají, že další generace přístrojů, jako bude evropský LISA, by to mohla dokázat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 10 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 12 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 15 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 17 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...