Malé levné družice by mohly změnit způsob, jak najít pytláky na mořích. Už brzy vznikne na obloze síť satelitů, která mimo jiné dokáže hlídat světové oceány před nadměrným rybolovem.
„Černé lodě“ pytláků, kteří drancují oceány, by mohla odhalit síť satelitů
Soukromá společnost Capella Space vynese v prosinci na oběžnou dráhu první ze 36 satelitů – úvodní pokusy s prototypem už úspěšně absolvovala. Družice jsou velké asi jako minibar a vybavené speciálními radary typu SAR. Jedná se o takzvané radary se syntetickou aperturou schopné velmi detailního a přesného pozorování Země.
Jejich radarové snímky jsou dostatečně přesné na to, aby ve dne i v noci odhalily na hladině moří jednotlivou loď, a to bez ohledu na počasí. Hlavním cílem budou „černé lodě“, tedy plavidla, jež nejsou vybavená systémem AIS – ten mají mít povinně všechny lodě o výtlaku více než 300 tun.
Signál AIS v sobě nese informaci o jménu lodi, jejím původu, rychlosti a cíli plavby. Posádky, které se podílejí na nelegálním rybolovu, tento signál často nemají, vypínají ho nebo s ním nějak manipulují. Doposud se to velmi špatně odhalovalo.
Nikdo přesně neví, jak rozšířená je tato praxe, ale experti se obávají, že značně. Nejvíce zřejmě právě mezi pytláky, kteří se věnují rybolovu v místech, kde je to zakázané, nebo kteří zabíjí ohrožené druhy.
Technologie SAR je kromě odhalování černých lodí schopná také sledovat například změny ledu kolem pólů, ropné skvrny nebo stav lesů v Amazonii. Nové satelity jsou výrazně lehčí a přesnější než ty doposud fungující, jež provozovaly převážně vládní agentury, jako je NASA nebo ESA, vlastní systém má ale třeba i Airbus.
Problém s nimi byl v tom, že jejich síť nebyla doposud dostatečně hustá, aby mohla sledovat oceány, navíc mají kvůli své velikosti výraznou spotřebu energie a mohou tedy pracovat jen na Sluncem osvícené části Země, kde se dobíjí jejich solární panely. Získat přístup k datům z těchto satelitů není snadné. Pokud je chce nějaká organizace využít, musí o ně požádat až 72 hodin předem.
Každou hodinu nový snímek
Capella tvrdí, že její satelity všechno tohle změní; poskytnou ochráncům přírody data v podstatě v přímém přenosu. Autoři věří, že jejich systém změní způsob, jakým může veřejnost satelitní data využívat pro hlídání planety.
Tato síť bude sice plně funkční roku 2022, ale první data a snímky z ní bude možné získávat velmi rychle poté, co se jednotlivé družice dostanou na oběžnou dráhu. Až bude v plném provozu všech 36 strojů, bude možné díky nim získávat nový snímek cíle každou hodinu, čím blíže pólům, tím častěji.
Podobných plánů je navíc mnohem více, Capella v tom není izolovaná. Například evropské konsorcium ICEYE plánuje mít na obloze systém složený z 18 satelitů už v roce 2020.
Podle analytika neziskové environmentální organizace SkyTruth Bjorna Bergmana bude důležité spojit snímky z těchto družic s jinými již existujícími systémy. Pak by se daly rozeznávat velmi přesně jednotlivé lodě, které porušují pravidla rybolovu, bylo by možné je najít a identifikovat.
Ideální by podle něj bylo, aby tato spolupráce byla automatická, tedy aby se o provázanost staraly chytré algoritmy.