V Amazonii jen v srpnu vypuklo 30 tisíc požárů, to je trojnásobně víc oproti loňsku

Brazilskou část Amazonie zasáhlo v srpnu 30 901 požárů, což je nejvíce od roku 2010. O oznámení brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru (INPE) informovala agentura AP. V porovnání s loňským srpnem byl v uplynulém měsíci požárů skoro trojnásobek.

Amazonský region požáry trápí pravidelně v období sucha mezi srpnem a říjnem. V osmém měsíci roku 2010 jich brazilští vědci zaznamenali dokonce 45 tisíc.

Letošní krize byla předmětem značného mezinárodního zájmu a stala se jedním z hlavních témat projednávaných před týdnem na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7. K většímu počtu požárů podle expertů přispívá nejen sucho a klimatické změny, ale také ilegální kácení a vypalování lesa za účelem získání zemědělské půdy. Kvůli tomu se stal terčem kritiky i brazilský prezident Jair Bolsonaro, který ekonomické aktivity v Amazonii podporuje.

Pro 76 procent Brazilců je mezinárodní zájem o ochranu tamní přírody oprávněný, vyplývá z nového průzkumu agentury Datafolha, o němž  informovala agentura AFP. Zároveň ale 75 procent dotázaných uvedlo, že správa deštného pralesa přísluší Brazílii. Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno navrhl, aby byl pralesu přidělen „mezinárodní status“, což Bolsonaro hodnotil jako ohrožení brazilské svrchovanosti.

AP připomíná, že na brazilském území se nachází asi 60 procent amazonského pralesa, který bývá označován za plíce planety. Zdejší stromy každý rok absorbují až dvě miliardy tun oxidu uhličitého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 28 mminutami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 9 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 12 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...