U Mezinárodní vesmírné stanice zakotvila ruská loď s androidem na palubě

Ruská vesmírná loď Sojuz MS-14 s androidem Fjodorem na palubě v noci na druhý pokus úspěšně zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Sobotní pokus o připojení k orbitálnímu komplexu se nezdařil kvůli závadě na naváděcím systému stanice.

„Zakotvení potvrzeno!“ oznámil na Twitteru americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Ten poznamenal, že loď a stanice se spojily v 5:08 SELČ. Orbitální komplex se v té době nacházel asi čtyři sta kilometrů nad východním Mongolskem.

Loď Sojuz MS-14 odstartovala z kosmodromu Bajkonur minulý čtvrtek k letu, který má prověřit slučitelnost nosné rakety Sojuz-2.1a s pilotovanými loděmi z řady Sojuz MS. Na palubě lodi proto nebyl žádný astronaut, pouze člověku podobný robot Fjodor, který nese také identifikační označení Skybot F-850. Měří 1,8 metru a váží 160 kilogramů.

V sobotu ráno SELČ se loď MS-14 měla automaticky připojit k ISS, ale v jisté chvíli se přestala ke stanici přibližovat a začala se od ní náhle vzdalovat. Podle expertů byla chyba na straně stanice.

Dva týdny s androidem

Fjodor na ISS stráví zhruba dva týdny. Za tu dobu by se měl sžívat se zdejší lidskou posádkou a učit se pohybovat v prostředí s nulovou gravitací. Sbírá rovněž telemetrická data a údaje o silách při letu.

Do budoucna se také předpokládá, že by mohl pracovat na místech, která jsou pro lidi příliš nebezpečná, nebo že by mohl být vyslán na dlouhé kosmické cesty. Android je pojištěný na 4,4 miliardy rublů (asi 1,5 miliardy korun).

Rusko od roku 2002 používalo na dopravu lidské posádky na ISS rakety Sojuz-FG. Od roku 2020 chce však přejít na Sojuzy 2.1a, které dříve využívalo pouze pro dopravu nákladu a satelitů na oběžnou dráhu. Roskosmos letem s Fjodorem na palubě testuje nosič 2.1a pro starty s lidskou posádkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 10 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 12 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 15 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 17 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...