U Mezinárodní vesmírné stanice zakotvila ruská loď s androidem na palubě

Ruská vesmírná loď Sojuz MS-14 s androidem Fjodorem na palubě v noci na druhý pokus úspěšně zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Sobotní pokus o připojení k orbitálnímu komplexu se nezdařil kvůli závadě na naváděcím systému stanice.

„Zakotvení potvrzeno!“ oznámil na Twitteru americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Ten poznamenal, že loď a stanice se spojily v 5:08 SELČ. Orbitální komplex se v té době nacházel asi čtyři sta kilometrů nad východním Mongolskem.

Loď Sojuz MS-14 odstartovala z kosmodromu Bajkonur minulý čtvrtek k letu, který má prověřit slučitelnost nosné rakety Sojuz-2.1a s pilotovanými loděmi z řady Sojuz MS. Na palubě lodi proto nebyl žádný astronaut, pouze člověku podobný robot Fjodor, který nese také identifikační označení Skybot F-850. Měří 1,8 metru a váží 160 kilogramů.

V sobotu ráno SELČ se loď MS-14 měla automaticky připojit k ISS, ale v jisté chvíli se přestala ke stanici přibližovat a začala se od ní náhle vzdalovat. Podle expertů byla chyba na straně stanice.

Dva týdny s androidem

Fjodor na ISS stráví zhruba dva týdny. Za tu dobu by se měl sžívat se zdejší lidskou posádkou a učit se pohybovat v prostředí s nulovou gravitací. Sbírá rovněž telemetrická data a údaje o silách při letu.

Do budoucna se také předpokládá, že by mohl pracovat na místech, která jsou pro lidi příliš nebezpečná, nebo že by mohl být vyslán na dlouhé kosmické cesty. Android je pojištěný na 4,4 miliardy rublů (asi 1,5 miliardy korun).

Rusko od roku 2002 používalo na dopravu lidské posádky na ISS rakety Sojuz-FG. Od roku 2020 chce však přejít na Sojuzy 2.1a, které dříve využívalo pouze pro dopravu nákladu a satelitů na oběžnou dráhu. Roskosmos letem s Fjodorem na palubě testuje nosič 2.1a pro starty s lidskou posádkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 14 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 14 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 16 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 16 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 20 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
19. 2. 2026
Načítání...