Sucho a teplo dopadá i na včely v Austrálii. Včelaři je musí dokrmovat

2 minuty
Australské včely trpí suchem
Zdroj: ČT24

Medu je letos v České republice nejméně za poslední čtyři roky. Včely ale hladoví i jinde ve světě. Australští včelaři musí hmyz sužovaný horkem a suchem dokrmovat. Jinak by včelstva nepřežila zimu.

Včely hladoví po celé Austrálii. V zimních měsících redukují počet svých kolonií a přežívají díky tomu, že pro sebe produkují malé zásoby medu. Bez životadárného nektaru z kvetoucího eukalyptu jsou odkázané na péči včelařů a jimi podávané směsi cukru s vodou.

Krizi zažívají i roje Deb McLaughlinové z Nového Jižního Walesu. „Pokud včely nebudou mít med, nepřežijí zimu. A kvůli tomu přijdou zkrátka i spotřebitelé – pokud už nějaký med seženou, bude velmi drahý,“ varuje včelařka.

Medu je stále méně

Rok od roku se australští včelaři potýkají se stále nižší sklizní medu. A tedy i nižšími příjmy z jeho prodeje. „Jedná se o celostátní problém. Na jihu Austrálie je o sedmdesát procent méně medu. Brisbane a Nový Jižní Wales budou pravděpodobně další na řadě. Je to zcela jistě problém, který se dotýká celé Austrálie,“ potvrzuje McLaughlinová.

Řada včelařů viní z nedostatku medu klimatické změny. Teplejší zimy a nedostatek dešťů podle nich negativně působí na rostliny eukalyptu, které jsou pro včely životně důležité. „V posledních letech jsme nikdy nestáčeli větší množství medu. Eukalypty podle všeho nekvetou tak dobře, jak by měly,“ říká další z australských včelařů Denis Garbutt.

Klesající populace včel by mohla výrazně změnit velkou část australské produkce potravin. Na světě je totiž opylováno asi 85 procent všech kvetoucích rostlin hmyzem; z toho 85 procent včelami. Rostliny, které by se bez opylování včelami obešly jen velmi těžko, tvoří skupinu asi 40 tisíc druhů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...