Brazilské akademii věd došly peníze. Ohroženo je 80 tisíc vědců

Brazilská Národní akademie pro vědecký a technologický rozvoj (CNPq) oznámila, že už nemá dost peněz na výzkumné granty a platy pro vědce. Na ně je odkázáno přes 80 tisíc výzkumníků a studentů, informuje odborný žurnál Sciencemag. Na vědu takto dopadají březnové škrty, které prosadila vláda prezidenta Jaira Bolsonara.

Agentura oznámila 15. srpna na Twitteru, že omezuje finanční podporu pro vědecké projekty. Tohoto kroku se Brazilci obávali od okamžiku, kdy se vláda rozhodla v březnu v rámci širších reforem snížit financování této instituce meziročně o 21 procent: z 998 milionů realů (5,7 miliardy korun) roku 2018 na 785 milionů realů (4,5 miliardy korun) roku 2019. CNPq na Twitteru informovala, že se pokouší minimalizovat důsledky těchto omezení.

Už dříve varovala, že jí letošní rozpočet nemůže a nebude stačit. Aby mohla fungovat po zbytek roku, požádala o další finanční podporu. Kongres ji sice už v červnu schválil, ale brazilské ministerstvo financí tento přesun peněz neschválilo. V emailu pro web Science jeho mluvčí uvedl, že se ministerstvo zatím nerozhodlo a že v tom není tlačeno žádným pevným datem.

Pro brazilské vědce je tato situace značně znepokojující. Na konci července se sedm bývalých předsedů CNPq obrátilo na vládu otevřeným dopisem, v němž prosí, aby se snažila jakýmkoliv způsobem problém co nejrychleji vyřešit. Online petice, která žádá o zvýšení financování akademie už má v současnosti přes 270 tisíc podpisů.

V čem je problém

Ukončení financování grantů přináší vědcům a studentům obrovské problémy. Ti, kdo je využívají, totiž nesmí mít žádný jiný druh příjmu – důvodem je snaha, aby se věnovali vědecké kariéře na sto procent. Tisíce lidí se tak ze dne na den ocitly bez jakýchkoliv příjmů. „Je to dost depresivní,“ řekl ekolog José Alexandre Diniz-Filho, který se sám v této situaci ocitl. 

Tyto škrty mají dopady nejen na samotné příjemce grantů z CNPq, ale na celou brazilskou vědu. „Zasáhne to každého, kdo se v Brazílii vědě věnuje, ať už jeho plat pochází od CNPq nebo ne,“ vysvětluje Lilianne Nakazono, studentka astronomie, která pracuje na velkém mezinárodním projektu s robotickým dalekohledem v Chile. „Když nebudeme mít studenty a doktorandy, kteří s námi budou spolupracovat, tak s tímhle projektem nepohneme,“ říká.

Prezident popírající vědecká zjištění

Škrty v agentuře CNPq jsou jen jedním z mnoha omezení, jimž v poslední době brazilská věda čelí. Například na začátku srpna kvůli neshodám s brazilským prezidentem Bolsonarem skončil ve funkci šéf Národního ústavu pro výzkum vesmíru INPE Ricardo Galvao.

Prezident v červenci označil údaje o odlesňování amazonského pralesa v Brazílii, které INPE zveřejnil dříve, za nepravdivé. Podle nich se odlesňování brazilského pralesa v Amazonii zvýšilo za předchozí rok o 88 procent. Galvao prezidentova slova označil za „vtip čtrnáctiletého chlapce“.

Náznaků, že Bolsonaro hodlá vědu omezovat, bylo více i podle žurnálu Nature. „Ale zatím to nikdy nebyla krize, jako je tato,“ komentoval změny ve financování vědy pro Sciencemag ekolog Diniz-Filho. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 6 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...