Brazilské akademii věd došly peníze. Ohroženo je 80 tisíc vědců

Brazilská Národní akademie pro vědecký a technologický rozvoj (CNPq) oznámila, že už nemá dost peněz na výzkumné granty a platy pro vědce. Na ně je odkázáno přes 80 tisíc výzkumníků a studentů, informuje odborný žurnál Sciencemag. Na vědu takto dopadají březnové škrty, které prosadila vláda prezidenta Jaira Bolsonara.

Agentura oznámila 15. srpna na Twitteru, že omezuje finanční podporu pro vědecké projekty. Tohoto kroku se Brazilci obávali od okamžiku, kdy se vláda rozhodla v březnu v rámci širších reforem snížit financování této instituce meziročně o 21 procent: z 998 milionů realů (5,7 miliardy korun) roku 2018 na 785 milionů realů (4,5 miliardy korun) roku 2019. CNPq na Twitteru informovala, že se pokouší minimalizovat důsledky těchto omezení.

Už dříve varovala, že jí letošní rozpočet nemůže a nebude stačit. Aby mohla fungovat po zbytek roku, požádala o další finanční podporu. Kongres ji sice už v červnu schválil, ale brazilské ministerstvo financí tento přesun peněz neschválilo. V emailu pro web Science jeho mluvčí uvedl, že se ministerstvo zatím nerozhodlo a že v tom není tlačeno žádným pevným datem.

Pro brazilské vědce je tato situace značně znepokojující. Na konci července se sedm bývalých předsedů CNPq obrátilo na vládu otevřeným dopisem, v němž prosí, aby se snažila jakýmkoliv způsobem problém co nejrychleji vyřešit. Online petice, která žádá o zvýšení financování akademie už má v současnosti přes 270 tisíc podpisů.

V čem je problém

Ukončení financování grantů přináší vědcům a studentům obrovské problémy. Ti, kdo je využívají, totiž nesmí mít žádný jiný druh příjmu – důvodem je snaha, aby se věnovali vědecké kariéře na sto procent. Tisíce lidí se tak ze dne na den ocitly bez jakýchkoliv příjmů. „Je to dost depresivní,“ řekl ekolog José Alexandre Diniz-Filho, který se sám v této situaci ocitl. 

Tyto škrty mají dopady nejen na samotné příjemce grantů z CNPq, ale na celou brazilskou vědu. „Zasáhne to každého, kdo se v Brazílii vědě věnuje, ať už jeho plat pochází od CNPq nebo ne,“ vysvětluje Lilianne Nakazono, studentka astronomie, která pracuje na velkém mezinárodním projektu s robotickým dalekohledem v Chile. „Když nebudeme mít studenty a doktorandy, kteří s námi budou spolupracovat, tak s tímhle projektem nepohneme,“ říká.

Prezident popírající vědecká zjištění

Škrty v agentuře CNPq jsou jen jedním z mnoha omezení, jimž v poslední době brazilská věda čelí. Například na začátku srpna kvůli neshodám s brazilským prezidentem Bolsonarem skončil ve funkci šéf Národního ústavu pro výzkum vesmíru INPE Ricardo Galvao.

Prezident v červenci označil údaje o odlesňování amazonského pralesa v Brazílii, které INPE zveřejnil dříve, za nepravdivé. Podle nich se odlesňování brazilského pralesa v Amazonii zvýšilo za předchozí rok o 88 procent. Galvao prezidentova slova označil za „vtip čtrnáctiletého chlapce“.

Náznaků, že Bolsonaro hodlá vědu omezovat, bylo více i podle žurnálu Nature. „Ale zatím to nikdy nebyla krize, jako je tato,“ komentoval změny ve financování vědy pro Sciencemag ekolog Diniz-Filho. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zbrojení NATO může zvýšit emise skleníkových plynů, varuje studie

Globální zvyšování vojenských výdajů podle vědců představuje hrozbu pro klimatické cíle, protože jenom zbrojení plánované Severoatlantickou aliancí (NATO) by mohlo zvýšit emise skleníkových plynů o téměř 200 milionů tun ročně, píše britský deník The Guardian s odvoláním na odbornou studii.
před 2 mminutami

Švýcarskou vesnici pohřbila masa ledu a skal, předpověď zachránila životy

Vědci správně předpověděli kolaps ledovce a pak i svahu nad obcí Blatten. Vesnici se díky tomu podařilo evakuovat dříve, než ji pohřbila masa ledu a skal. Nezvěstný zůstává podle úřadů jeden člověk.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Buřňák se přejedl plastem, až křupal. Vědcům docházejí slova

Výzkum na ostrově u australských břehů popsal případ ptáčete, které rodiče krmili plastem. Je to nejhůř postižené zvíře v dějinách zkoumání. V těle tvora badatelé našli skoro osm set kusů umělé hmoty.
před 18 hhodinami

Čínská sonda míří k asteroidu a kometě, má odebrat vzorky

V Číně v noci na čtvrtek odstartovala raketa Dlouhý pochod 3B se sondou Tchien-wen 2. Jejím úkolem je získat vzorky hned ze dvou vesmírných těles. Pokud se to podaří, bude Čína po Japonsku a USA třetí zemí, která bude vlastnit horniny z asteroidů a komet. Vědci si od mise slibují posun v chápání vzniku Sluneční soustavy.
před 22 hhodinami

Satelitní projekt ESA povede Univerzita Karlova

Nový projekt pražských geoinformatiků by měl pomoci ke vzniku generace expertů schopných pracovat s komplikovanými družicovými daty a využívat je pro vědu i praktický život.
28. 5. 2025

Další roky budou rekordně horké, předpovídají meteorologové

Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňuje, že klimatická změna oteplující planetu pokračuje. V novém výhledu na příštích pět let agentura varuje před celou řadu nebezpečných jevů.
28. 5. 2025

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
28. 5. 2025

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
28. 5. 2025
Načítání...