Nový výzkum odhalil, že neandertálci trpěli takzvaným surfařským uchem – změnou, která postihuje především lidi trávící spoustu času ve studené vodě. Podle vědců to naznačuje, že neandertálci trávili u vody a v ní mnohem více času, než se doposud předpokládalo.
Studená voda stimuluje růst kostí směrem dovnitř ucha, tedy do zvukovodu. Tam se pak vytvářejí kostní výrůstky, jež ucho ucpávají a způsobují výrazné zhoršování sluchu. V principu to není nic špatného, protože organismus si tímto způsobem chrání bubínek před zimou.
Typicky se tento problém objevuje u surfařů, proto se mu říká „surfařské ucho“, v našich zeměpisných šířkách jím trpívají například kajakáři. Ale vědci z Washingtonské univerzity nyní tento jev našli také u pravěkých lidí.
„Podporuje to řadu argumentů a domněnek. Ukazuje to, jak přizpůsobiví a flexibilní byli neandertálci, což zatím mnoho lidí popíralo,“ uvedl hlavní autor nové studie Erik Trinkhaus. Podle této práce se nedají fyziologické změny vysvětlit jinak než tím, že neandertálci často lovili ryby. Jiný důvod, proč by trávili tolik času v ledové vodě, neexistuje.
„Abyste úspěšně rybařili nebo lovili vodní zvířata, potřebujete mít nějakou minimální úroveň technologie, ale musíte také vědět, kdy jsou ryby v řekách nebo kdy se objevují u pobřeží, je to docela složitý proces,“ doplnil Trinkhaus. Že zvládali tak komplikované činnosti, podle něj ukazuje, jak chytří a pokročilí neandertálci byli.
Chybějící důkazy sídel u vody
Tento vědec společně se dvěma evropskými kolegy zkoumal kosterní pozůstatky 77 pralidí, včetně neandertálců, nalezené v Evropě a západní Asii. Ukázalo se, že u předků moderních lidí se kostní výrůstky v uších objevovaly podobně často jako dnes. Ale u neandertálců byly mnohem častější, vědci je našli u poloviny z 23 analyzovaných koster.
Poprvé na ně u neandertálců upozornil už roku 1911 francouzský paleontolog Marcellin Boule, ale od té doby se tomuto fenoménu nikdo nevěnoval.
Autoři nového výzkumu uvedli, že jejich výzkum potvrzuje řadu starších náznaků. Ty popisovaly, že neandertálci dokázali využívat zdrojů nacházejících se ve vodě. Ale problém je, že k tomu chyběly archeologické důkazy – sídla u vody totiž byla většinou zničena a dnes leží pod hladinou.
