Neandertálci trpěli „surfařským uchem“. Naznačuje to, že byli chytřejší, než se myslelo

Nový výzkum odhalil, že neandertálci trpěli takzvaným surfařským uchem – změnou, která postihuje především lidi trávící spoustu času ve studené vodě. Podle vědců to naznačuje, že neandertálci trávili u vody a v ní mnohem více času, než se doposud předpokládalo.

Studená voda stimuluje růst kostí směrem dovnitř ucha, tedy do zvukovodu. Tam se pak vytvářejí kostní výrůstky, jež ucho ucpávají a způsobují výrazné zhoršování sluchu. V principu to není nic špatného, protože organismus si tímto způsobem chrání bubínek před zimou.

Typicky se tento problém objevuje u surfařů, proto se mu říká „surfařské ucho“, v našich zeměpisných šířkách jím trpívají například kajakáři. Ale vědci z Washingtonské univerzity nyní tento jev našli také u pravěkých lidí.

„Podporuje to řadu argumentů a domněnek. Ukazuje to, jak přizpůsobiví a flexibilní byli neandertálci, což zatím mnoho lidí popíralo,“ uvedl hlavní autor nové studie Erik Trinkhaus. Podle této práce se nedají fyziologické změny vysvětlit jinak než tím, že neandertálci často lovili ryby. Jiný důvod, proč by trávili tolik času v ledové vodě, neexistuje. 

„Abyste úspěšně rybařili nebo lovili vodní zvířata, potřebujete mít nějakou minimální úroveň technologie, ale musíte také vědět, kdy jsou ryby v řekách nebo kdy se objevují u pobřeží, je to docela složitý proces,“ doplnil Trinkhaus. Že zvládali tak komplikované činnosti, podle něj ukazuje, jak chytří a pokročilí neandertálci byli. 

Chybějící důkazy sídel u vody

Tento vědec společně se dvěma evropskými kolegy zkoumal kosterní pozůstatky 77 pralidí, včetně neandertálců, nalezené v Evropě a západní Asii. Ukázalo se, že u předků moderních lidí se kostní výrůstky v uších objevovaly podobně často jako dnes. Ale u neandertálců byly mnohem častější, vědci je našli u poloviny z 23 analyzovaných koster.

Poprvé na ně u neandertálců upozornil už roku 1911 francouzský paleontolog Marcellin Boule, ale od té doby se tomuto fenoménu nikdo nevěnoval.

Autoři nového výzkumu uvedli, že jejich výzkum potvrzuje řadu starších náznaků. Ty popisovaly, že neandertálci dokázali využívat zdrojů nacházejících se ve vodě. Ale problém je, že k tomu chyběly archeologické důkazy – sídla u vody totiž byla většinou zničena a dnes leží pod hladinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 16 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 33 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 16 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...