Neandertálci trpěli „surfařským uchem“. Naznačuje to, že byli chytřejší, než se myslelo

Nový výzkum odhalil, že neandertálci trpěli takzvaným surfařským uchem – změnou, která postihuje především lidi trávící spoustu času ve studené vodě. Podle vědců to naznačuje, že neandertálci trávili u vody a v ní mnohem více času, než se doposud předpokládalo.

Studená voda stimuluje růst kostí směrem dovnitř ucha, tedy do zvukovodu. Tam se pak vytvářejí kostní výrůstky, jež ucho ucpávají a způsobují výrazné zhoršování sluchu. V principu to není nic špatného, protože organismus si tímto způsobem chrání bubínek před zimou.

Typicky se tento problém objevuje u surfařů, proto se mu říká „surfařské ucho“, v našich zeměpisných šířkách jím trpívají například kajakáři. Ale vědci z Washingtonské univerzity nyní tento jev našli také u pravěkých lidí.

„Podporuje to řadu argumentů a domněnek. Ukazuje to, jak přizpůsobiví a flexibilní byli neandertálci, což zatím mnoho lidí popíralo,“ uvedl hlavní autor nové studie Erik Trinkhaus. Podle této práce se nedají fyziologické změny vysvětlit jinak než tím, že neandertálci často lovili ryby. Jiný důvod, proč by trávili tolik času v ledové vodě, neexistuje. 

„Abyste úspěšně rybařili nebo lovili vodní zvířata, potřebujete mít nějakou minimální úroveň technologie, ale musíte také vědět, kdy jsou ryby v řekách nebo kdy se objevují u pobřeží, je to docela složitý proces,“ doplnil Trinkhaus. Že zvládali tak komplikované činnosti, podle něj ukazuje, jak chytří a pokročilí neandertálci byli. 

Chybějící důkazy sídel u vody

Tento vědec společně se dvěma evropskými kolegy zkoumal kosterní pozůstatky 77 pralidí, včetně neandertálců, nalezené v Evropě a západní Asii. Ukázalo se, že u předků moderních lidí se kostní výrůstky v uších objevovaly podobně často jako dnes. Ale u neandertálců byly mnohem častější, vědci je našli u poloviny z 23 analyzovaných koster.

Poprvé na ně u neandertálců upozornil už roku 1911 francouzský paleontolog Marcellin Boule, ale od té doby se tomuto fenoménu nikdo nevěnoval.

Autoři nového výzkumu uvedli, že jejich výzkum potvrzuje řadu starších náznaků. Ty popisovaly, že neandertálci dokázali využívat zdrojů nacházejících se ve vodě. Ale problém je, že k tomu chyběly archeologické důkazy – sídla u vody totiž byla většinou zničena a dnes leží pod hladinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 14 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 20 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 22 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 23 hhodinami
Načítání...