Vědci sestrojili „umělý jazyk“. Mohl by odhalovat padělaný alkohol nebo monitorovat kvalitu vody

Britští vědci vytvořili „umělý jazyk“, který je schopný rozeznat i drobné rozdíly v chuti jednotlivých whisky. Technologie, již představili v časopise Nanoscale, by mohla v budoucnu sloužit nejen k odhalování padělků alkoholu, ale také k pozorování kvality vody v řekách nebo třeba v potravinářství.

Malou destičku, která k „ochutnávání“ tekutin využívá vlastností zlata a hliníku, vyvinuli vědci z University of Glasgow a Strathclyde.  

Technologie během testování ukázala, že je schopna rozeznat i velmi jemné rozdíly v chuti stejné whisky, která stárne v různých sudech. Dokáže tak u jednoho druhu whisky s více než 99procentní přesností určit, jestli je stará dvanáct, patnáct či osmnáct let. To by mohlo být například využito při odhalování padělků alkoholu.  

„Přístroj jsme nazvali umělým jazykem, protože se chová podobně jako ten lidský. Stejně jako my neumí rozeznat jednotlivé chemické látky, které odlišují chuť kávy od jablečného džusu. Snadno ale dokáže poznat chuťový rozdíl mezi nimi,“ řekl BBC Alasdair Clark z University of Glasgow.  

„Nejsme první vědci, kteří vytvořili umělý jazyk. Jako první jsme ale vytvořili umělý jazyk, který používá dva rozdílné typy ‚chuťových pohárků' vyrobených z nanočástic kovů. Ty jsou schopny poskytnout více informací o ‚chuti' každého vzorku a umožňují rychlejší a přesnější reakci,“ dodal Clark. 

Vědci svůj „umělý jazyk“ otestovali tak, že na „chuťové pohárky“ nalili whisky. Následně změřili, jak kovy po ponoření pohlcují světlo. Jemné rozdíly pak týmu umožnily poznat, o jakou konkrétní whisky se jedná.  

Další možnosti využití

Podle Clarka by nová technologie mohla „ochutnávat“ prakticky jakékoliv tekutiny.  „Zpočátku jsme uvažovali, že by technologie mohla být použita spíše ve výrobě, při kontrole kvality. Pokud jste například společnost produkující jablečný džus a chcete se ujistit, že džus, který vyrobíte v úterý, je stejný jako ten z minulého týdne,“ vysvětlil podle Guardianu Clark. 

Dále by „umělý jazyk“ mohl pomoct například sledovat bezpečnost potravin nebo monitorovat kvalitu vody v řekách. „Skutečně by se mohl uplatnit v každé oblasti, kde je využitelná přenosná a opakovaně použitelná metoda ochutnávání,“ uzavřel Clark.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 16 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 19 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
před 23 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...