Vědci sestrojili „umělý jazyk“. Mohl by odhalovat padělaný alkohol nebo monitorovat kvalitu vody

Britští vědci vytvořili „umělý jazyk“, který je schopný rozeznat i drobné rozdíly v chuti jednotlivých whisky. Technologie, již představili v časopise Nanoscale, by mohla v budoucnu sloužit nejen k odhalování padělků alkoholu, ale také k pozorování kvality vody v řekách nebo třeba v potravinářství.

Malou destičku, která k „ochutnávání“ tekutin využívá vlastností zlata a hliníku, vyvinuli vědci z University of Glasgow a Strathclyde.  

Technologie během testování ukázala, že je schopna rozeznat i velmi jemné rozdíly v chuti stejné whisky, která stárne v různých sudech. Dokáže tak u jednoho druhu whisky s více než 99procentní přesností určit, jestli je stará dvanáct, patnáct či osmnáct let. To by mohlo být například využito při odhalování padělků alkoholu.  

„Přístroj jsme nazvali umělým jazykem, protože se chová podobně jako ten lidský. Stejně jako my neumí rozeznat jednotlivé chemické látky, které odlišují chuť kávy od jablečného džusu. Snadno ale dokáže poznat chuťový rozdíl mezi nimi,“ řekl BBC Alasdair Clark z University of Glasgow.  

„Nejsme první vědci, kteří vytvořili umělý jazyk. Jako první jsme ale vytvořili umělý jazyk, který používá dva rozdílné typy ‚chuťových pohárků' vyrobených z nanočástic kovů. Ty jsou schopny poskytnout více informací o ‚chuti' každého vzorku a umožňují rychlejší a přesnější reakci,“ dodal Clark. 

Vědci svůj „umělý jazyk“ otestovali tak, že na „chuťové pohárky“ nalili whisky. Následně změřili, jak kovy po ponoření pohlcují světlo. Jemné rozdíly pak týmu umožnily poznat, o jakou konkrétní whisky se jedná.  

Další možnosti využití

Podle Clarka by nová technologie mohla „ochutnávat“ prakticky jakékoliv tekutiny.  „Zpočátku jsme uvažovali, že by technologie mohla být použita spíše ve výrobě, při kontrole kvality. Pokud jste například společnost produkující jablečný džus a chcete se ujistit, že džus, který vyrobíte v úterý, je stejný jako ten z minulého týdne,“ vysvětlil podle Guardianu Clark. 

Dále by „umělý jazyk“ mohl pomoct například sledovat bezpečnost potravin nebo monitorovat kvalitu vody v řekách. „Skutečně by se mohl uplatnit v každé oblasti, kde je využitelná přenosná a opakovaně použitelná metoda ochutnávání,“ uzavřel Clark.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...