Vědci sestrojili „umělý jazyk“. Mohl by odhalovat padělaný alkohol nebo monitorovat kvalitu vody

Britští vědci vytvořili „umělý jazyk“, který je schopný rozeznat i drobné rozdíly v chuti jednotlivých whisky. Technologie, již představili v časopise Nanoscale, by mohla v budoucnu sloužit nejen k odhalování padělků alkoholu, ale také k pozorování kvality vody v řekách nebo třeba v potravinářství.

Malou destičku, která k „ochutnávání“ tekutin využívá vlastností zlata a hliníku, vyvinuli vědci z University of Glasgow a Strathclyde.  

Technologie během testování ukázala, že je schopna rozeznat i velmi jemné rozdíly v chuti stejné whisky, která stárne v různých sudech. Dokáže tak u jednoho druhu whisky s více než 99procentní přesností určit, jestli je stará dvanáct, patnáct či osmnáct let. To by mohlo být například využito při odhalování padělků alkoholu.  

„Přístroj jsme nazvali umělým jazykem, protože se chová podobně jako ten lidský. Stejně jako my neumí rozeznat jednotlivé chemické látky, které odlišují chuť kávy od jablečného džusu. Snadno ale dokáže poznat chuťový rozdíl mezi nimi,“ řekl BBC Alasdair Clark z University of Glasgow.  

„Nejsme první vědci, kteří vytvořili umělý jazyk. Jako první jsme ale vytvořili umělý jazyk, který používá dva rozdílné typy ‚chuťových pohárků' vyrobených z nanočástic kovů. Ty jsou schopny poskytnout více informací o ‚chuti' každého vzorku a umožňují rychlejší a přesnější reakci,“ dodal Clark. 

Vědci svůj „umělý jazyk“ otestovali tak, že na „chuťové pohárky“ nalili whisky. Následně změřili, jak kovy po ponoření pohlcují světlo. Jemné rozdíly pak týmu umožnily poznat, o jakou konkrétní whisky se jedná.  

Další možnosti využití

Podle Clarka by nová technologie mohla „ochutnávat“ prakticky jakékoliv tekutiny.  „Zpočátku jsme uvažovali, že by technologie mohla být použita spíše ve výrobě, při kontrole kvality. Pokud jste například společnost produkující jablečný džus a chcete se ujistit, že džus, který vyrobíte v úterý, je stejný jako ten z minulého týdne,“ vysvětlil podle Guardianu Clark. 

Dále by „umělý jazyk“ mohl pomoct například sledovat bezpečnost potravin nebo monitorovat kvalitu vody v řekách. „Skutečně by se mohl uplatnit v každé oblasti, kde je využitelná přenosná a opakovaně použitelná metoda ochutnávání,“ uzavřel Clark.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 5 hhodinami

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 9 hhodinami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 11 hhodinami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě matně zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 11 hhodinami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 13 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 16 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
včera v 16:29

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
včera v 15:00
Načítání...