Červené maso jako karcinogen. Jeho častá konzumace zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu

Nahrazení červeného masa drůbežím může snížit riziko vzniku rakoviny prsu. Naznačila to nová studie, kterou publikoval International Journal of Cancer. Zatímco červené maso riziko onemocnění tímto typem rakoviny zvyšuje, drůbeží má podle vědců opačný efekt.

Rakovina prsu je nejrozšířenější formou zhoubných nádorů u žen. Jenom v Česku jí ročně onemocní zhruba sedm tisíc žen. Podle nové studie by na pravděpodobnost vzniku této nemoci mohlo mít vliv také to, jaký typ masa žena konzumuje. 

Během výzkumu, který publikoval časopis International Journal of Cancer, měli vědci k dispozici data o zhruba 42 tisících žen. Ty obsahovaly informace o spotřebě různých druhů masa, ale také o tom, po jaké přípravě ho ženy jedly. V průměru byly respondentky sledovány 7,6 roku a za tu dobu byla invazivní rakovina prsu diagnostikována celkem 1536 z nich.  

Analýza ukázala, že ženy, které jedly červeného masa největší množství, měly o 23 procent vyšší riziko, že nádorem prsu onemocní, než ty respondentky, jež se tomuto typu živočišných produktů naopak vyhýbaly.  

Dále vědci přišli také na to, že častá konzumace drůbežího masa pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu snižuje. Ženy s největší spotřebou tohoto typu masa byly rakovinou prsu ohrožené o 15 procent méně než ty, které drůbeží nejedly. 

Spojení mezi rakovinou a způsobem přípravy masa vědci nenašli

Riziko se pak ještě snížilo u těch respondentek, které nahradily červené maso drůbežím. Spojitost mezi rakovinou a způsobem přípravy masa vědci nezjistili.

Po následné kontrole vědci zjistili, že výsledky jejich studie nezměnila ani přítomnost dalších potenciálně rizikových faktorů, jako je například rasa, socioekonomický status, obezita, spotřeba alkoholu nebo fyzická aktivita.  

„Červené maso jsme identifikovali jako pravděpodobný karcinogen. Naše studie přidává další důkazy, že konzumace červeného masa může být spojena se zvýšeným rizikem rakoviny prsu, zatímco u spotřeby drůbežího se toto riziko naopak snižuje,“ uvedl podle EurekAlert hlavní autor studie Dale P. Sandler z amerického National Institute of Environmental Health Sciences.

Způsob, jakým konzumace drůbeže pravděpodobnost vzniku daného typu rakoviny snižuje, přitom vědcům zatím není jasný. „Naše studie ale poskytuje důkaz, že nahrazení červeného masa drůbežím může být jednoduchou změnou, která může pomoci snížit výskyt rakoviny prsu,“ dodal Sandler.  

Chov dobytka jako klimatická hrozba

O spojitosti mezi konzumací červeného masa a některými druhy rakoviny hovoří vědci dlouhodobě – od roku 2015 je maso na seznamu WHO, který popisuje prokázané karcinogeny. 

Poptávka po mase navíc v současnosti celosvětově stoupá. Loni na to poukázala například analýza, kterou publikoval časopis Science s tím, že tento trend bude  pokračovat i v budoucnosti, a to v souladu s tím, jak se budou zvyšovat příjmy lidí po celém světě.  

Růst spotřeby masa přitom kromě lékařů znepokojuje také klimatology. Ti řadu let upozorňují na to, že chov zvířat – především pak dobytka – způsobuje mnohem vyšší emise skleníkových plynů než pěstování zemědělských plodin.   

V současnosti je tak chov zvířat zodpovědný za 15 procent emisí způsobených člověkem. Rozšiřující se pastviny navíc mají na svědomí ztrátu biodiverzity a rostoucí stáda spotřebovávají enormní množství vody.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 6 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 8 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...