Červené maso jako karcinogen. Jeho častá konzumace zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu

Nahrazení červeného masa drůbežím může snížit riziko vzniku rakoviny prsu. Naznačila to nová studie, kterou publikoval International Journal of Cancer. Zatímco červené maso riziko onemocnění tímto typem rakoviny zvyšuje, drůbeží má podle vědců opačný efekt.

Rakovina prsu je nejrozšířenější formou zhoubných nádorů u žen. Jenom v Česku jí ročně onemocní zhruba sedm tisíc žen. Podle nové studie by na pravděpodobnost vzniku této nemoci mohlo mít vliv také to, jaký typ masa žena konzumuje. 

Během výzkumu, který publikoval časopis International Journal of Cancer, měli vědci k dispozici data o zhruba 42 tisících žen. Ty obsahovaly informace o spotřebě různých druhů masa, ale také o tom, po jaké přípravě ho ženy jedly. V průměru byly respondentky sledovány 7,6 roku a za tu dobu byla invazivní rakovina prsu diagnostikována celkem 1536 z nich.  

Analýza ukázala, že ženy, které jedly červeného masa největší množství, měly o 23 procent vyšší riziko, že nádorem prsu onemocní, než ty respondentky, jež se tomuto typu živočišných produktů naopak vyhýbaly.  

Dále vědci přišli také na to, že častá konzumace drůbežího masa pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu snižuje. Ženy s největší spotřebou tohoto typu masa byly rakovinou prsu ohrožené o 15 procent méně než ty, které drůbeží nejedly. 

Spojení mezi rakovinou a způsobem přípravy masa vědci nenašli

Riziko se pak ještě snížilo u těch respondentek, které nahradily červené maso drůbežím. Spojitost mezi rakovinou a způsobem přípravy masa vědci nezjistili.

Po následné kontrole vědci zjistili, že výsledky jejich studie nezměnila ani přítomnost dalších potenciálně rizikových faktorů, jako je například rasa, socioekonomický status, obezita, spotřeba alkoholu nebo fyzická aktivita.  

„Červené maso jsme identifikovali jako pravděpodobný karcinogen. Naše studie přidává další důkazy, že konzumace červeného masa může být spojena se zvýšeným rizikem rakoviny prsu, zatímco u spotřeby drůbežího se toto riziko naopak snižuje,“ uvedl podle EurekAlert hlavní autor studie Dale P. Sandler z amerického National Institute of Environmental Health Sciences.

Způsob, jakým konzumace drůbeže pravděpodobnost vzniku daného typu rakoviny snižuje, přitom vědcům zatím není jasný. „Naše studie ale poskytuje důkaz, že nahrazení červeného masa drůbežím může být jednoduchou změnou, která může pomoci snížit výskyt rakoviny prsu,“ dodal Sandler.  

Chov dobytka jako klimatická hrozba

O spojitosti mezi konzumací červeného masa a některými druhy rakoviny hovoří vědci dlouhodobě – od roku 2015 je maso na seznamu WHO, který popisuje prokázané karcinogeny. 

Poptávka po mase navíc v současnosti celosvětově stoupá. Loni na to poukázala například analýza, kterou publikoval časopis Science s tím, že tento trend bude  pokračovat i v budoucnosti, a to v souladu s tím, jak se budou zvyšovat příjmy lidí po celém světě.  

Růst spotřeby masa přitom kromě lékařů znepokojuje také klimatology. Ti řadu let upozorňují na to, že chov zvířat – především pak dobytka – způsobuje mnohem vyšší emise skleníkových plynů než pěstování zemědělských plodin.   

V současnosti je tak chov zvířat zodpovědný za 15 procent emisí způsobených člověkem. Rozšiřující se pastviny navíc mají na svědomí ztrátu biodiverzity a rostoucí stáda spotřebovávají enormní množství vody.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...