Červené maso jako karcinogen. Jeho častá konzumace zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu

Nahrazení červeného masa drůbežím může snížit riziko vzniku rakoviny prsu. Naznačila to nová studie, kterou publikoval International Journal of Cancer. Zatímco červené maso riziko onemocnění tímto typem rakoviny zvyšuje, drůbeží má podle vědců opačný efekt.

Rakovina prsu je nejrozšířenější formou zhoubných nádorů u žen. Jenom v Česku jí ročně onemocní zhruba sedm tisíc žen. Podle nové studie by na pravděpodobnost vzniku této nemoci mohlo mít vliv také to, jaký typ masa žena konzumuje. 

Během výzkumu, který publikoval časopis International Journal of Cancer, měli vědci k dispozici data o zhruba 42 tisících žen. Ty obsahovaly informace o spotřebě různých druhů masa, ale také o tom, po jaké přípravě ho ženy jedly. V průměru byly respondentky sledovány 7,6 roku a za tu dobu byla invazivní rakovina prsu diagnostikována celkem 1536 z nich.  

Analýza ukázala, že ženy, které jedly červeného masa největší množství, měly o 23 procent vyšší riziko, že nádorem prsu onemocní, než ty respondentky, jež se tomuto typu živočišných produktů naopak vyhýbaly.  

Dále vědci přišli také na to, že častá konzumace drůbežího masa pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu snižuje. Ženy s největší spotřebou tohoto typu masa byly rakovinou prsu ohrožené o 15 procent méně než ty, které drůbeží nejedly. 

Spojení mezi rakovinou a způsobem přípravy masa vědci nenašli

Riziko se pak ještě snížilo u těch respondentek, které nahradily červené maso drůbežím. Spojitost mezi rakovinou a způsobem přípravy masa vědci nezjistili.

Po následné kontrole vědci zjistili, že výsledky jejich studie nezměnila ani přítomnost dalších potenciálně rizikových faktorů, jako je například rasa, socioekonomický status, obezita, spotřeba alkoholu nebo fyzická aktivita.  

„Červené maso jsme identifikovali jako pravděpodobný karcinogen. Naše studie přidává další důkazy, že konzumace červeného masa může být spojena se zvýšeným rizikem rakoviny prsu, zatímco u spotřeby drůbežího se toto riziko naopak snižuje,“ uvedl podle EurekAlert hlavní autor studie Dale P. Sandler z amerického National Institute of Environmental Health Sciences.

Způsob, jakým konzumace drůbeže pravděpodobnost vzniku daného typu rakoviny snižuje, přitom vědcům zatím není jasný. „Naše studie ale poskytuje důkaz, že nahrazení červeného masa drůbežím může být jednoduchou změnou, která může pomoci snížit výskyt rakoviny prsu,“ dodal Sandler.  

Chov dobytka jako klimatická hrozba

O spojitosti mezi konzumací červeného masa a některými druhy rakoviny hovoří vědci dlouhodobě – od roku 2015 je maso na seznamu WHO, který popisuje prokázané karcinogeny. 

Poptávka po mase navíc v současnosti celosvětově stoupá. Loni na to poukázala například analýza, kterou publikoval časopis Science s tím, že tento trend bude  pokračovat i v budoucnosti, a to v souladu s tím, jak se budou zvyšovat příjmy lidí po celém světě.  

Růst spotřeby masa přitom kromě lékařů znepokojuje také klimatology. Ti řadu let upozorňují na to, že chov zvířat – především pak dobytka – způsobuje mnohem vyšší emise skleníkových plynů než pěstování zemědělských plodin.   

V současnosti je tak chov zvířat zodpovědný za 15 procent emisí způsobených člověkem. Rozšiřující se pastviny navíc mají na svědomí ztrátu biodiverzity a rostoucí stáda spotřebovávají enormní množství vody.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 21 hhodinami

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
včera v 14:56

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
včera v 11:55

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
včera v 11:05

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
včera v 10:01

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
30. 3. 2025

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
30. 3. 2025Aktualizováno30. 3. 2025

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
30. 3. 2025
Načítání...