Červené maso jako karcinogen. Jeho častá konzumace zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu

Nahrazení červeného masa drůbežím může snížit riziko vzniku rakoviny prsu. Naznačila to nová studie, kterou publikoval International Journal of Cancer. Zatímco červené maso riziko onemocnění tímto typem rakoviny zvyšuje, drůbeží má podle vědců opačný efekt.

Rakovina prsu je nejrozšířenější formou zhoubných nádorů u žen. Jenom v Česku jí ročně onemocní zhruba sedm tisíc žen. Podle nové studie by na pravděpodobnost vzniku této nemoci mohlo mít vliv také to, jaký typ masa žena konzumuje. 

Během výzkumu, který publikoval časopis International Journal of Cancer, měli vědci k dispozici data o zhruba 42 tisících žen. Ty obsahovaly informace o spotřebě různých druhů masa, ale také o tom, po jaké přípravě ho ženy jedly. V průměru byly respondentky sledovány 7,6 roku a za tu dobu byla invazivní rakovina prsu diagnostikována celkem 1536 z nich.  

Analýza ukázala, že ženy, které jedly červeného masa největší množství, měly o 23 procent vyšší riziko, že nádorem prsu onemocní, než ty respondentky, jež se tomuto typu živočišných produktů naopak vyhýbaly.  

Dále vědci přišli také na to, že častá konzumace drůbežího masa pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu snižuje. Ženy s největší spotřebou tohoto typu masa byly rakovinou prsu ohrožené o 15 procent méně než ty, které drůbeží nejedly. 

Spojení mezi rakovinou a způsobem přípravy masa vědci nenašli

Riziko se pak ještě snížilo u těch respondentek, které nahradily červené maso drůbežím. Spojitost mezi rakovinou a způsobem přípravy masa vědci nezjistili.

Po následné kontrole vědci zjistili, že výsledky jejich studie nezměnila ani přítomnost dalších potenciálně rizikových faktorů, jako je například rasa, socioekonomický status, obezita, spotřeba alkoholu nebo fyzická aktivita.  

„Červené maso jsme identifikovali jako pravděpodobný karcinogen. Naše studie přidává další důkazy, že konzumace červeného masa může být spojena se zvýšeným rizikem rakoviny prsu, zatímco u spotřeby drůbežího se toto riziko naopak snižuje,“ uvedl podle EurekAlert hlavní autor studie Dale P. Sandler z amerického National Institute of Environmental Health Sciences.

Způsob, jakým konzumace drůbeže pravděpodobnost vzniku daného typu rakoviny snižuje, přitom vědcům zatím není jasný. „Naše studie ale poskytuje důkaz, že nahrazení červeného masa drůbežím může být jednoduchou změnou, která může pomoci snížit výskyt rakoviny prsu,“ dodal Sandler.  

Chov dobytka jako klimatická hrozba

O spojitosti mezi konzumací červeného masa a některými druhy rakoviny hovoří vědci dlouhodobě – od roku 2015 je maso na seznamu WHO, který popisuje prokázané karcinogeny. 

Poptávka po mase navíc v současnosti celosvětově stoupá. Loni na to poukázala například analýza, kterou publikoval časopis Science s tím, že tento trend bude  pokračovat i v budoucnosti, a to v souladu s tím, jak se budou zvyšovat příjmy lidí po celém světě.  

Růst spotřeby masa přitom kromě lékařů znepokojuje také klimatology. Ti řadu let upozorňují na to, že chov zvířat – především pak dobytka – způsobuje mnohem vyšší emise skleníkových plynů než pěstování zemědělských plodin.   

V současnosti je tak chov zvířat zodpovědný za 15 procent emisí způsobených člověkem. Rozšiřující se pastviny navíc mají na svědomí ztrátu biodiverzity a rostoucí stáda spotřebovávají enormní množství vody.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 16 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 18 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 19 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 19 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 21 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 22 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled