Vznik autismu může být spojený s vlivem hormonů na embryo, ukazuje nový výzkum

Vědci z univerzity v Cambridge tvrdí, že našli souvislost mezi vznikem autismu a vystavením plodu v děloze hormonu estrogenu. Studii, která potvrzuje některé starší předpoklady, zveřejnili v odborném časopise Molecular Psychiatry.

Poprvé se teorie o možném vlivu hormonů v děloze na vznik autismu objevila již před asi dvaceti lety, v posledních letech její pravdivost potvrzuje stále větší množství studií.

Vědci z Cambridge už roku 2015 měřili úroveň čtyř hormonů v plodové vodě v děloze. Objevili, že jejich množství bylo vyšší u dětí, u nichž se později v životě objevil autismus. Tyto hormony nazývané androgeny se více produkují v těle mužských než ženských plodů – což také vysvětluje, proč je autismus rozšířenější u chlapců než u dívek. A současně tento výzkum ukázal, že není možné, aby byl autismus způsobený očkováním; hormony mají dopad mnohem dříve, než k prvnímu očkování dojde.

Nový výzkum se zaměřil na estrogeny

Nyní stejný tým výzkumníků na starší výzkum navázal. Testovali vzorky 98 jednotlivců z dánské databáze, která obsahuje záznamy o zhruba 100 tisících těhotenství. Tentokrát ale zkoumali jiné prenatální pohlavní hormony – takzvané estrogeny. Jde o výzkum důležitý především tím, že některé dříve studované hormony se mění na estrogeny.

Ukázalo se, že úroveň všech čtyř zkoumaných estrogenů byla u 98 plodů, u nichž se vyvinul autismus, vyšší než u 177 plodů, u nichž se autismus neobjevil. Přestože jsou estrogeny spojené v laických představách s ženskými principy, prenatálně tyto hormony ovlivňují mozek a maskulinizují ho u mnoha druhů savců.

Studii vedl profesor Simon Baron-Cohen (m.j. příbuzný komika Sashy Barona Cohena), který vede Centrum pro výzkum autismu na univerzitě v Cambridge. Právě on jako první přišel s teorií, že autismus by mohl být způsobován vlivem prenatálních hormonů. Uvedl: „Tyto nové objevy potvrzují myšlenku, že zvýšené množství steroidních hormonů může být jednou z potenciálních příčin tohoto stavu.“

Příčiny neznámé

Vědci si zatím nejsou jistí, kde se tyto hormony berou. Mohly by pocházet z těla matky, z dítěte samotného, anebo z placenty. A právě to by mělo být dalším krokem výzkumu a jeho pokračováním – najít směr, odkud se steroidní hormony do těla embrya dostávají.

Tento výzkum však nehledá lék na autismus, ani nemá v úmyslu vyvíjet analytické nástroje, jimiž by se dalo zjistit, zda se u dítěte autismus neobjeví. Jde čistě o primární výzkum, vědce zajímá lepší pochopení fenoménu autismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 3 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...