I drobné změny v zemědělství mohou výrazně zpomalit změnu klimatu, ukazuje výzkum

Zemědělci mohou velmi silně pomoci zpomalit klimatickou změnu. Stačí upravit několik pravidel – změnit jídelníček dobytku nebo lépe ukládat hnůj – a mohou se výrazně snížit emise skleníkových plynů, a tedy i vzestup teplot. Spočítali to klimatologové v nové velké analýze, která vyšla v odborném časopise Environmental Research Letters.

Výzkum vychází ze série klimatických modelů, v nichž vědci sledovali, jak by změnu klimatu ovlivnil přechod na šetrnější formy zemědělství.

Výsledky jsou podle autorů nesmírně pozitivní: kdyby se zemědělci začali zaměřovat na snižování emisí a během dalších třiceti let by je snížili o čtvrtinu, snížilo by to globální oteplování o 0,21 stupně Celsia. Klimatologové se přitom snaží, aby teploty nestouply o více než dva stupně Celsia vůči dobám před průmyslovou revolucí.

Většina současných snah o snižování množství skleníkových plynů se zaměřuje na emise oxidu uhličitého, ale ostatní skleníkové plyny – zejména metan a oxid dusný – se na celkovém množství podílí jednou čtvrtinou.

Problém metanu

Podle nového výzkumu sice zemědělská technika produkuje emise oxidu uhličitého, větším problémem je ale samotné zemědělství, především masný průmysl, který je významným zdrojem metanu. Pochází ze zažívání krav a také se uvolňuje z hnoje. Vůbec největší dopad na emise má tedy v rámci zemědělství chov dobytka a mlékárenství. 

„Snažíme se pochopit celkový dopad mléčného průmyslu na změny klimatu a zjistit, jaké jsou nejlepší změny, které by se daly implementovat. A také provádíme experimenty v zemědělství, abychom pochopili dopad těchto změn na produkci skleníkových plynů,“ uvedl profesor klimatické dynamiky Chris Forest s tím, že dopad snižování emisí metanu může být zásadní – jde totiž o mnohem silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý.

Co změnit?

Podle autorů studie se dají emise snížit rovnou třemi způsoby. Jednak účinnějším specifickým krmením zvířat, za druhé lepším ukládáním a zpracováním mrvy a lepší kultivací plodin.
Vědci vytvořili model, který sledoval, jak by se tyto tři změny projevily na malém stádu asi 150 krav na wisconsinské farmě a ve velkém silně průmyslovém provozu v New Yorku s 1500 kravami.

Ukázalo se, že oba druhy hospodářství mají potenciál snižovat emise, přičemž větší je u menších farem. Výsledky jsou podle něj povzbudivé: malá farma může snížit své emise metanu o 53 procent, oxidu dusného o 56 procent a oxidu uhličitého o 20 procent. U velkého zemědělského závodu je to 43, respektive 4 a 10 procent.

A to vše, aniž by to zemědělcům mělo přinášet nesnesitelné náklady. Podle výsledků čtyřletého scénáře, který vědci vytvořili, by se daly podobné zemědělské praktiky zavádět nejen ve Spojených státech, ale i jinde na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 5 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 6 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 8 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...