I drobné změny v zemědělství mohou výrazně zpomalit změnu klimatu, ukazuje výzkum

Zemědělci mohou velmi silně pomoci zpomalit klimatickou změnu. Stačí upravit několik pravidel – změnit jídelníček dobytku nebo lépe ukládat hnůj – a mohou se výrazně snížit emise skleníkových plynů, a tedy i vzestup teplot. Spočítali to klimatologové v nové velké analýze, která vyšla v odborném časopise Environmental Research Letters.

Výzkum vychází ze série klimatických modelů, v nichž vědci sledovali, jak by změnu klimatu ovlivnil přechod na šetrnější formy zemědělství.

Výsledky jsou podle autorů nesmírně pozitivní: kdyby se zemědělci začali zaměřovat na snižování emisí a během dalších třiceti let by je snížili o čtvrtinu, snížilo by to globální oteplování o 0,21 stupně Celsia. Klimatologové se přitom snaží, aby teploty nestouply o více než dva stupně Celsia vůči dobám před průmyslovou revolucí.

Většina současných snah o snižování množství skleníkových plynů se zaměřuje na emise oxidu uhličitého, ale ostatní skleníkové plyny – zejména metan a oxid dusný – se na celkovém množství podílí jednou čtvrtinou.

Problém metanu

Podle nového výzkumu sice zemědělská technika produkuje emise oxidu uhličitého, větším problémem je ale samotné zemědělství, především masný průmysl, který je významným zdrojem metanu. Pochází ze zažívání krav a také se uvolňuje z hnoje. Vůbec největší dopad na emise má tedy v rámci zemědělství chov dobytka a mlékárenství. 

„Snažíme se pochopit celkový dopad mléčného průmyslu na změny klimatu a zjistit, jaké jsou nejlepší změny, které by se daly implementovat. A také provádíme experimenty v zemědělství, abychom pochopili dopad těchto změn na produkci skleníkových plynů,“ uvedl profesor klimatické dynamiky Chris Forest s tím, že dopad snižování emisí metanu může být zásadní – jde totiž o mnohem silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý.

Co změnit?

Podle autorů studie se dají emise snížit rovnou třemi způsoby. Jednak účinnějším specifickým krmením zvířat, za druhé lepším ukládáním a zpracováním mrvy a lepší kultivací plodin.
Vědci vytvořili model, který sledoval, jak by se tyto tři změny projevily na malém stádu asi 150 krav na wisconsinské farmě a ve velkém silně průmyslovém provozu v New Yorku s 1500 kravami.

Ukázalo se, že oba druhy hospodářství mají potenciál snižovat emise, přičemž větší je u menších farem. Výsledky jsou podle něj povzbudivé: malá farma může snížit své emise metanu o 53 procent, oxidu dusného o 56 procent a oxidu uhličitého o 20 procent. U velkého zemědělského závodu je to 43, respektive 4 a 10 procent.

A to vše, aniž by to zemědělcům mělo přinášet nesnesitelné náklady. Podle výsledků čtyřletého scénáře, který vědci vytvořili, by se daly podobné zemědělské praktiky zavádět nejen ve Spojených státech, ale i jinde na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 23 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.