I drobné změny v zemědělství mohou výrazně zpomalit změnu klimatu, ukazuje výzkum

Zemědělci mohou velmi silně pomoci zpomalit klimatickou změnu. Stačí upravit několik pravidel – změnit jídelníček dobytku nebo lépe ukládat hnůj – a mohou se výrazně snížit emise skleníkových plynů, a tedy i vzestup teplot. Spočítali to klimatologové v nové velké analýze, která vyšla v odborném časopise Environmental Research Letters.

Výzkum vychází ze série klimatických modelů, v nichž vědci sledovali, jak by změnu klimatu ovlivnil přechod na šetrnější formy zemědělství.

Výsledky jsou podle autorů nesmírně pozitivní: kdyby se zemědělci začali zaměřovat na snižování emisí a během dalších třiceti let by je snížili o čtvrtinu, snížilo by to globální oteplování o 0,21 stupně Celsia. Klimatologové se přitom snaží, aby teploty nestouply o více než dva stupně Celsia vůči dobám před průmyslovou revolucí.

Většina současných snah o snižování množství skleníkových plynů se zaměřuje na emise oxidu uhličitého, ale ostatní skleníkové plyny – zejména metan a oxid dusný – se na celkovém množství podílí jednou čtvrtinou.

Problém metanu

Podle nového výzkumu sice zemědělská technika produkuje emise oxidu uhličitého, větším problémem je ale samotné zemědělství, především masný průmysl, který je významným zdrojem metanu. Pochází ze zažívání krav a také se uvolňuje z hnoje. Vůbec největší dopad na emise má tedy v rámci zemědělství chov dobytka a mlékárenství. 

„Snažíme se pochopit celkový dopad mléčného průmyslu na změny klimatu a zjistit, jaké jsou nejlepší změny, které by se daly implementovat. A také provádíme experimenty v zemědělství, abychom pochopili dopad těchto změn na produkci skleníkových plynů,“ uvedl profesor klimatické dynamiky Chris Forest s tím, že dopad snižování emisí metanu může být zásadní – jde totiž o mnohem silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý.

Co změnit?

Podle autorů studie se dají emise snížit rovnou třemi způsoby. Jednak účinnějším specifickým krmením zvířat, za druhé lepším ukládáním a zpracováním mrvy a lepší kultivací plodin.
Vědci vytvořili model, který sledoval, jak by se tyto tři změny projevily na malém stádu asi 150 krav na wisconsinské farmě a ve velkém silně průmyslovém provozu v New Yorku s 1500 kravami.

Ukázalo se, že oba druhy hospodářství mají potenciál snižovat emise, přičemž větší je u menších farem. Výsledky jsou podle něj povzbudivé: malá farma může snížit své emise metanu o 53 procent, oxidu dusného o 56 procent a oxidu uhličitého o 20 procent. U velkého zemědělského závodu je to 43, respektive 4 a 10 procent.

A to vše, aniž by to zemědělcům mělo přinášet nesnesitelné náklady. Podle výsledků čtyřletého scénáře, který vědci vytvořili, by se daly podobné zemědělské praktiky zavádět nejen ve Spojených státech, ale i jinde na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bestiarius stanul proti lvu. Vědci našli první fyzický důkaz

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.
před 1 hhodinou

Globální bělení korálů zrychlilo. Ušetřena zůstává sotva pětina

Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.
před 3 hhodinami

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
před 7 hhodinami

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025
Načítání...