I drobné změny v zemědělství mohou výrazně zpomalit změnu klimatu, ukazuje výzkum

Zemědělci mohou velmi silně pomoci zpomalit klimatickou změnu. Stačí upravit několik pravidel – změnit jídelníček dobytku nebo lépe ukládat hnůj – a mohou se výrazně snížit emise skleníkových plynů, a tedy i vzestup teplot. Spočítali to klimatologové v nové velké analýze, která vyšla v odborném časopise Environmental Research Letters.

Výzkum vychází ze série klimatických modelů, v nichž vědci sledovali, jak by změnu klimatu ovlivnil přechod na šetrnější formy zemědělství.

Výsledky jsou podle autorů nesmírně pozitivní: kdyby se zemědělci začali zaměřovat na snižování emisí a během dalších třiceti let by je snížili o čtvrtinu, snížilo by to globální oteplování o 0,21 stupně Celsia. Klimatologové se přitom snaží, aby teploty nestouply o více než dva stupně Celsia vůči dobám před průmyslovou revolucí.

Většina současných snah o snižování množství skleníkových plynů se zaměřuje na emise oxidu uhličitého, ale ostatní skleníkové plyny – zejména metan a oxid dusný – se na celkovém množství podílí jednou čtvrtinou.

Problém metanu

Podle nového výzkumu sice zemědělská technika produkuje emise oxidu uhličitého, větším problémem je ale samotné zemědělství, především masný průmysl, který je významným zdrojem metanu. Pochází ze zažívání krav a také se uvolňuje z hnoje. Vůbec největší dopad na emise má tedy v rámci zemědělství chov dobytka a mlékárenství. 

„Snažíme se pochopit celkový dopad mléčného průmyslu na změny klimatu a zjistit, jaké jsou nejlepší změny, které by se daly implementovat. A také provádíme experimenty v zemědělství, abychom pochopili dopad těchto změn na produkci skleníkových plynů,“ uvedl profesor klimatické dynamiky Chris Forest s tím, že dopad snižování emisí metanu může být zásadní – jde totiž o mnohem silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý.

Co změnit?

Podle autorů studie se dají emise snížit rovnou třemi způsoby. Jednak účinnějším specifickým krmením zvířat, za druhé lepším ukládáním a zpracováním mrvy a lepší kultivací plodin.
Vědci vytvořili model, který sledoval, jak by se tyto tři změny projevily na malém stádu asi 150 krav na wisconsinské farmě a ve velkém silně průmyslovém provozu v New Yorku s 1500 kravami.

Ukázalo se, že oba druhy hospodářství mají potenciál snižovat emise, přičemž větší je u menších farem. Výsledky jsou podle něj povzbudivé: malá farma může snížit své emise metanu o 53 procent, oxidu dusného o 56 procent a oxidu uhličitého o 20 procent. U velkého zemědělského závodu je to 43, respektive 4 a 10 procent.

A to vše, aniž by to zemědělcům mělo přinášet nesnesitelné náklady. Podle výsledků čtyřletého scénáře, který vědci vytvořili, by se daly podobné zemědělské praktiky zavádět nejen ve Spojených státech, ale i jinde na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tabulová hora na Pálavě byla v pravěku hustě osídlená. Dle artefaktů ji zničila neznámá válka

Osídlení Tabulové hory na jihomoravské Pálavě prožilo období rozkvětu kolem roku tisíc před naším letopočtem a zaniklo nejspíš kvůli vojenskému konfliktu. Nasvědčují tomu archeologické nálezy bronzových předmětů z posledních let. Uvedli to vědci z projektu RES-HUM z Masarykovy univerzity.
před 22 hhodinami

Přemnožení sloni v Thajsku dostávají antikoncepci. Ekosystém země je neuživí

Thajsko poprvé použilo antikoncepční vakcínu pro volně žijící slony, píše agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Asijská země totiž chce mít rychle rostoucí populaci těchto velkých chobotnatců pod kontrolou.
31. 1. 2026

Výzkum analyzoval 2,6 milionu studií o rakovině, každá desátá byla podvodná

Vědci našli víc než 250 tisíc vědeckých studií o rakovině, které zřejmě pocházejí z „papírny“. Tímto termínem (anglicky papermill) se označují takzvané továrny na články neboli falešné, ukradené nebo zcela nekvalitní studie, které jsou masově chrlené do veřejného prostoru.
30. 1. 2026

Pět kilogramů ryzího zlata. Zakopaný poklad našli turisté

Novověký poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je podle Puncovního úřadu zlatý, informovali zástupci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u šesti set mincí. Hodnota nalezeného zlata je přes 11 milionů korun.
30. 1. 2026

Bílý strom Blanenska roste i bez fotosyntézy. Vědci zkoumají unikátní záhadu

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl, a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.
30. 1. 2026

Vymřely. Vědci popsali, co se stalo s ježovkami u Kanárských ostrovů

Úplné vyhynutí. To je něco, co se děje s ježovkami, které laici označují i jako mořské ježky, v moři kolem Kanárských ostrovů. Podle vědců navíc existují náznaky, že by tento problém mohl být ještě mnohem rozšířenější.
29. 1. 2026

Indie a její sousedé zesilují opatření proti viru nipah. Obávají se epidemie

Stačily dva případy nakažených virem nipah v indickém Západním Bengálsku a rovnou několik okolních asijských států zavádí nebo posiluje opatření na letištích a v přístavech. Kolem nákazy se navíc začaly na sociálních sítích šířit nepravdivé zprávy a spekulace, které musejí úřady vyvracet.
29. 1. 2026

Olomoučtí vědci objevili neznámého brouka. Jeho původ sahá do doby dinosaurů

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.
29. 1. 2026
Načítání...