I drobné změny v zemědělství mohou výrazně zpomalit změnu klimatu, ukazuje výzkum

Zemědělci mohou velmi silně pomoci zpomalit klimatickou změnu. Stačí upravit několik pravidel – změnit jídelníček dobytku nebo lépe ukládat hnůj – a mohou se výrazně snížit emise skleníkových plynů, a tedy i vzestup teplot. Spočítali to klimatologové v nové velké analýze, která vyšla v odborném časopise Environmental Research Letters.

Výzkum vychází ze série klimatických modelů, v nichž vědci sledovali, jak by změnu klimatu ovlivnil přechod na šetrnější formy zemědělství.

Výsledky jsou podle autorů nesmírně pozitivní: kdyby se zemědělci začali zaměřovat na snižování emisí a během dalších třiceti let by je snížili o čtvrtinu, snížilo by to globální oteplování o 0,21 stupně Celsia. Klimatologové se přitom snaží, aby teploty nestouply o více než dva stupně Celsia vůči dobám před průmyslovou revolucí.

Většina současných snah o snižování množství skleníkových plynů se zaměřuje na emise oxidu uhličitého, ale ostatní skleníkové plyny – zejména metan a oxid dusný – se na celkovém množství podílí jednou čtvrtinou.

Problém metanu

Podle nového výzkumu sice zemědělská technika produkuje emise oxidu uhličitého, větším problémem je ale samotné zemědělství, především masný průmysl, který je významným zdrojem metanu. Pochází ze zažívání krav a také se uvolňuje z hnoje. Vůbec největší dopad na emise má tedy v rámci zemědělství chov dobytka a mlékárenství. 

„Snažíme se pochopit celkový dopad mléčného průmyslu na změny klimatu a zjistit, jaké jsou nejlepší změny, které by se daly implementovat. A také provádíme experimenty v zemědělství, abychom pochopili dopad těchto změn na produkci skleníkových plynů,“ uvedl profesor klimatické dynamiky Chris Forest s tím, že dopad snižování emisí metanu může být zásadní – jde totiž o mnohem silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý.

Co změnit?

Podle autorů studie se dají emise snížit rovnou třemi způsoby. Jednak účinnějším specifickým krmením zvířat, za druhé lepším ukládáním a zpracováním mrvy a lepší kultivací plodin.
Vědci vytvořili model, který sledoval, jak by se tyto tři změny projevily na malém stádu asi 150 krav na wisconsinské farmě a ve velkém silně průmyslovém provozu v New Yorku s 1500 kravami.

Ukázalo se, že oba druhy hospodářství mají potenciál snižovat emise, přičemž větší je u menších farem. Výsledky jsou podle něj povzbudivé: malá farma může snížit své emise metanu o 53 procent, oxidu dusného o 56 procent a oxidu uhličitého o 20 procent. U velkého zemědělského závodu je to 43, respektive 4 a 10 procent.

A to vše, aniž by to zemědělcům mělo přinášet nesnesitelné náklady. Podle výsledků čtyřletého scénáře, který vědci vytvořili, by se daly podobné zemědělské praktiky zavádět nejen ve Spojených státech, ale i jinde na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 1 hhodinou

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 3 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 6 hhodinami
Načítání...