Půl století po přistání Apolla 11 na Měsíci se v běžném životě využívá řada materiálů a technologií, které původně vznikly právě pro cesty do kosmu. Další vynálezy jako teflon nebo suchý zip našly díky kosmonautice širší využití.
Technologický pokrok nejen pro astronauty. Přínosy vesmírných letů jsou znát u jídla i v autě
S původně kosmickými technologiemi se lidé mohou v běžném životě setkat v podstatě každodenně. Vlastně od samého rána. Pokud člověk spí na polštáři z paměťové pěny, využívá tak materiál, který vznikl, aby se astronauti lépe vyrovnali s přetížením při startech raket.
Další vliv měl průzkum kosmu na jídlo. Potraviny, které člověk jí, mohly při výrobě pravděpodobně projít procesem, který zvyšuje jejich trvanlivost a který je chrání před kontaminací. To vychází z cest astronautů.
Bez vesmírného programu by rovněž zřejmě jinak vypadala auta. Je v nich totiž spousta nehořlavých a odlehčených materiálů, které vycházejí z předešlých verzí vyvinutých pro kosmonautiku. Mají také airbagy, které fungují mimo jiné díky mikroakcelerometrům vyvinutým pro pohyb na oběžné dráze. Kdo se při cestě nechá vést navigací, nevyhnutelně při tom spoléhá na satelitní síť. Podobně to platí při sledování předpovědi počasí, která vychází z dat meteorologických družic.
Pokrok přitom nebyl zadarmo. Podle BBC se odhaduje, že jenom celý program Apollo vyšel ve své době na 25 miliard dolarů, což odpovídá dnešním 175 miliardám dolarů (skoro čtyři biliony korun). Roční rozpočet agentury NASA se pak v současnosti pohybuje kolem 20 miliard dolarů. Některé studie nicméně upozorňují, že se investované prostředky v celé ekonomice mnohonásobně vrací.
Teflon tu byl i bez kosmického průzkumu
Řada vynálezů je pak trochu mylně spojována s vesmírnou oblastí. Často se třeba jako vedlejší produkt kosmonautiky uvádí teflon používaný hojně pro kuchyňské náčiní nebo suchý zip, ovšem oba vynálezy nejsou přímým výsledkem kosmických projektů. Cesty do vesmíru jim hlavně pomohly se rozšířit.
Suchý zip, který se používá v interiéru kosmických lodí, vynalezl v roce 1948 švýcarský inženýr Georges de Mestral. Teflon je zas obchodní název pro polymer objevený více méně omylem chemikem Royem J. Plunkettem v roce 1938.
- Boty s podrážkou absorbující nárazy.
- Skla slunečních brýlí odolná proti poškrábání.
- Fotoaparáty ve smartphonech vycházející z technologií NASA.
- Počítačová myš.
- Infračervený ušní teploměr.
- Čističky vzduchu a filtrace vody.
Přenos objevů do praxe pokračuje i dnes. Jedna česká firma třeba vyrábí rám na kolo, který tvoří ultra pevný a ultra lehký grafitový materiál. Podnik v té věci podpořil inkubátor Evropské kosmické agentury ESA BIC. Vesmírné agentury si totiž uvědomují, že je důležité, aby kosmonautika nesloužila jenom sobě, ale aby z ní byl užitek i na Zemi.