Technologický pokrok nejen pro astronauty. Přínosy vesmírných letů jsou znát u jídla i v autě

8 minut
Jaké technologie přinesly lety do vesmíru
Zdroj: ČT24

Půl století po přistání Apolla 11 na Měsíci se v běžném životě využívá řada materiálů a technologií, které původně vznikly právě pro cesty do kosmu. Další vynálezy jako teflon nebo suchý zip našly díky kosmonautice širší využití.

S původně kosmickými technologiemi se lidé mohou v běžném životě setkat v podstatě každodenně. Vlastně od samého rána. Pokud člověk spí na polštáři z paměťové pěny, využívá tak materiál, který vznikl, aby se astronauti lépe vyrovnali s přetížením při startech raket.

Další vliv měl průzkum kosmu na jídlo. Potraviny, které člověk jí, mohly při výrobě pravděpodobně projít procesem, který zvyšuje jejich trvanlivost a který je chrání před kontaminací. To vychází z cest astronautů. 

Bez vesmírného programu by rovněž zřejmě jinak vypadala auta. Je v nich totiž spousta nehořlavých a odlehčených materiálů, které vycházejí z předešlých verzí vyvinutých pro kosmonautiku. Mají také airbagy, které fungují mimo jiné díky mikroakcelerometrům vyvinutým pro pohyb na oběžné dráze. Kdo se při cestě nechá vést navigací, nevyhnutelně při tom spoléhá na satelitní síť. Podobně to platí při sledování předpovědi počasí, která vychází z dat meteorologických družic.

Pokrok přitom nebyl zadarmo. Podle BBC se odhaduje, že jenom celý program Apollo vyšel ve své době na 25 miliard dolarů, což odpovídá dnešním 175 miliardám dolarů (skoro čtyři biliony korun). Roční rozpočet agentury NASA se pak v současnosti pohybuje kolem 20 miliard dolarů. Některé studie nicméně upozorňují, že se investované prostředky v celé ekonomice mnohonásobně vrací.

Teflon tu byl i bez kosmického průzkumu

Řada vynálezů je pak trochu mylně spojována s vesmírnou oblastí. Často se třeba jako vedlejší produkt kosmonautiky uvádí teflon používaný hojně pro kuchyňské náčiní nebo suchý zip, ovšem oba vynálezy nejsou přímým výsledkem kosmických projektů. Cesty do vesmíru jim hlavně pomohly se rozšířit.

Suchý zip, který se používá v interiéru kosmických lodí, vynalezl v roce 1948 švýcarský inženýr Georges de Mestral. Teflon je zas obchodní název pro polymer objevený více méně omylem chemikem Royem J. Plunkettem v roce 1938.

  • Boty s podrážkou absorbující nárazy.
  • Skla slunečních brýlí odolná proti poškrábání.
  • Fotoaparáty ve smartphonech vycházející z technologií NASA.
  • Počítačová myš.
  • Infračervený ušní teploměr.
  • Čističky vzduchu a filtrace vody.

Přenos objevů do praxe pokračuje i dnes. Jedna česká firma třeba vyrábí rám na kolo, který tvoří ultra pevný a ultra lehký grafitový materiál. Podnik v té věci podpořil inkubátor Evropské kosmické agentury ESA BIC. Vesmírné agentury si totiž uvědomují, že je důležité, aby kosmonautika nesloužila jenom sobě, ale aby z ní byl užitek i na Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SledujteIsland zasáhly stovky zemětřesení, vulkán u Grindavíku opět chrlí lávu

Poblíž islandského města Grindavík se otevřela sopečná trhlina a začala se z ní valit láva. Úřady předtím zaznamenaly na poloostrově Reykjanes, kde Grindavík leží, stovky malých zemětřesení a evakuovaly v předstihu čtyřicet domů v Grindavíku i přilehlé geotermální lázně Modrá laguna, informují agentury.
před 52 mminutami

Goliášové vymírají. Jejich Davidem jsou káva a pytláci

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.
před 1 hhodinou

O víkendu hrozí silné mrazy, meteorologové se bojí o ovoce

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
před 1 hhodinou

Český výzkum našel nový způsob, jak buňky řeší stres. Může to pomoci v léčbě

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.
před 3 hhodinami

Raketa SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty v rámci několikadenní soukromé mise Fram2. Velitelem posádky je maltský podnikatel v kryptoměnách Chun Wang, informovaly světové agentury. SpaceX se misí zapsala do historie kosmonautiky, neboť jako první vyslala lidskou posádku na polární orbitu, což doposud nikdo jiný neučinil.
08:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 22 hhodinami

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
včera v 14:56

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
včera v 11:55
Načítání...