Klimatická krize má řešení: podle švýcarských vědců je nutné vysadit bilion stromů

Nová studie švýcarských vědců spočítala, jak by bylo možné odvrátit hrozbu klimatické katastrofy, která souvisí s oteplováním naší planety. Podle nich je potřeba co nejrychleji zalesnit území odpovídající velikostí Spojeným státům. Zároveň je nutné pokračovat ve snižování emisí oxidu uhličitého.

Místa na takové lesy je podle studie, která vyšla v odborném časopise Science, na planetě dost – bylo by třeba asi devět milionů kilometrů čtverečních. Znamenalo by to obohatit asi 3 biliony stromů, které dnes na naší planetě rostou, o další bilion.

Vědci spočítali, že během několika desetiletí by tyto nové stromy přeměnily na biomasu téměř 750 miliard metrických tun oxidu uhličitého, který by jinak přispíval k oteplování Země. To odpovídá přibližně množství, které lidstvo vypustilo do atmosféry za posledních 25 let.

Rychlé, účinné, prospěšné

Tento proces by probíhal nesmírně rychle, vysvětlují experti. Mladé stromy totiž z atmosféry využívají větší množství oxidu uhličitého než starší stromy. Přitom největší potenciál pro zachytání CO2 mají tropické oblasti.

„Tohle je zdaleka nejlevnější řešení klimatické změny – tisíckrát levnější – a současně nejefektivnější,“ uvedl spoluautor práce Thomas Crowther, klimatolog ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu.

V práci, na níž se podílel, je také popsáno, kterých šest států má nejvíce místa na vysazování nových stromů, aniž by to ohrozilo jejich ekonomiky. Jsou to Rusko, Spojené státy, Kanada, Austrálie, Brazílie a Čína.

Výsadba nových stromů by zpomalila ničení biodiverzity

Ještě než se profesor Crowther zaměřil na tento výzkum, zkoumal jiné cesty, jak zmírnit a zpomalit klimatické změny, než je snižování emisí – jednou z nich byl například přechod od konzumování masa k vegetariánství. Teď ale dospěl k závěru,  že je vysazování stromů ještě mnohem efektivnější, protože stromy dokážou ze vzduchu vysát tak obrovské množství oxidu uhličitého.

S jeho pohledem souhlasí také ekolog Thomas Lovejoy, který se na tomto výzkumu nepodílel. Podle něj je to úžasný přístup, protože by měl ještě další pozitivní dopad: vysazování nových stromů by totiž pomohlo zpomalit ničení biodiverzity.

Profesor Crowther ale současně dodává, že „jeho“ řešení není samospasitelné a nefunguje izolovaně: nebude fungovat, pokud se současně nebudou snižovat emise oxidu uhličitého. „Rozhodně je to monumentální výzva, ale to jsou rozměry klimatické změny také,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 17 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...