Čtvrtina českých dětí má problémy s váhou. Navíc jich přibývá, varuje výzkum

V Česku přibývá dětí, které mají problémy se svou hmotností. Nadváhou či obezitou trpí zhruba pětina dětí ve věku mezi 11 až 15 lety, hůř jsou na tom chlapci. Asi pět procent dětí pak má naopak podváhu. Výzkum ale přinesl i dobré zprávy: oproti době před pěti lety jedí dospívající méně sladkostí a naopak víc ovoce a zeleniny. Vyplývá to z aktuálních dat výzkumu olomouckých vědců, který představili jeho autoři a zástupci ministerstva zdravotnictví. Podle nich je třeba víc podporovat přirozený pohyb dětí.

  • Výzkumu se v loňském roce zúčastnilo zhruba 13 tisíc školáků z 230 škol po celé republice.

„Z této studie vyplývá, že více než pětina populace dětí ve věku 11 až 15 let má buď nadváhu, nebo je obézní,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Bohužel, pokud se podíváme na meziroční srovnání, tak to ukazuje, že počet dětí s nadměrnou hmotností roste,“ řekl.

Nadváhu má podle studie 15 procent dospívajících a šest procent z nich je obézních. Problémy s vyšší hmotností mají častěji chlapci než dívky. 

Zatímco nyní trpí nadváhou 17 procent patnáctiletých hochů a obezitu jich má 8,1 procenta, před pěti lety jich mělo nadváhu zhruba 16 procent a obezitu pět procent. Děvčat s nadváhou je nyní asi desetina a s obezitou zhruba 3,3 procenta, v roce 2014 jich mělo nadváhu zhruba sedm procent a obezitu 3,6 procenta. Oproti roku 2002 se situace zhoršila ještě výrazněji.

Autoři výzkumu přitom zároveň zjistili, že 29 procent dívek s nadváhou či obezitou si problém se svou hmotností nepřipouští. U chlapců s nadměrnou váhou jde o dvě pětiny.

Naopak ale pětina dívek se považuje za tlusté, přestože je jejich hmotnost v normě. „Víme také, že negativně hodnotí vlastní hmotnost skoro třetina třináctiletých a patnáctiletých děvčat. Předpokládáme, že velký vliv zde hraje věkové období, citlivé na sebehodnocení, v kombinaci se všudypřítomným společenským tlakem na štíhlou postavu,“ podotkl vedoucí výzkumného týmu z Univerzity Palackého v Olomouci Michal Kalman.

Tlustý Hradec, štíhlá Praha

Nejmenší problémy s nadváhou a obezitou mají podle výzkumu děti v Praze, největší na severu Čech. Nejvíc kriticky obézních dětí je však v Královéhradeckém kraji. „Ale ve výzkumu jsme zaměřili pozornost i na druhý pól. Zjistili jsme, že pět procent dospívajících má podváhu. Když tedy ke dvaceti procentům s vyšší hmotností přidáme pět s podváhou, vychází nám, že čtvrtina dětské populace čelí nějaké abnormalitě týkající se vlastní hmotnosti,“ uvedl Kalman.

Podle něj výzkum zároveň ukázal, že se zlepšují stravovací návyky české mládeže. Alespoň jeden kus ovoce denně sní zhruba polovina jedenácti- až patnáctiletých. V případě zeleniny se to týká 37 procent. Dospívající také konzumují přibližně o třetinu méně sladkostí než kolem roku 2010. Hůře jsou na tom ve všech ohledech děti z chudších rodin, dodal Kalman.

K nadměrné hmotnosti dětí přispívá podle odborníků často nedostatek pohybu. Doporučují proto například, aby školy zpřístupnily žákům po výuce svá hřiště a aby rodiče co nejvíce podporovali sportování svých potomků, ale i například chození pěšky do školy a zpět či jiné běžné pohybové činnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
před 2 hhodinami

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 7 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 8 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
včera v 10:00

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025
Načítání...