Vegetační období v Česku se kvůli postupnému růstu průměrné roční teploty v příštích 30 letech podle vědců prodlouží až o měsíc. Dřívější nástup jara zároveň výrazně zvýší riziko letního sucha i poškození úrody jarními mrazíky. Na konferenci o klimatické změně a možnostech vlivu komunální politiky to tento týden v Olomouci řekl Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně. Podle něj budou také přibývat období sucha, extrémní výkyvy počasí i tropické dny.
„Je logické, že když se otepluje, tak vegetační období bude delší,“ uvedl Žalud. Z klimatických modelů vyplývá, že do roku 2050 se vegetační období v České republice kvůli růstu teploty prodlouží o 20 až 30 dní, dodal.
Pro zemědělce to však není dobrá zpráva. „Čím dříve začíná jaro, tím déle se otevře okno, kdy k nám letí studený vzduch a přichází mrazíky. Jakmile jaro začne dříve, tak to také znamená, že vegetace dříve vyčerpá příděl vody a poté tady máme letní sucho, i když prší normálně,“ popsal Žalud.
Upozornil, že v Česku kvůli oteplování v posledních letech mizí přechodná období. Zima přechází rovnou do léta a léto do zimy, takže jaro a podzim jsou stále kratší. Mírné zimy také mohou mít neblahý vliv na ozimé plodiny, které kvůli nedostatku sněhu v mrazivých dnech přijdou na poli o přirozenou tepelnou izolaci.
O dny se už posunulo rašení listů dubu letního
„Průběh klimatické změny se v posledních letech výrazným způsobem zrychluje a dopady, o kterých se mluvilo, že budou aktuální za několik desetiletí, se stávají pro Českou republiku realitou posledních let,“ komentoval prognózy poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL), který se na organizaci konference podílel. Podle něj je důležité, aby na klimatické změny včas reagovali nejen zemědělci a lesníci, ale především města a obce.
Změny vegetačního období jsou už patrné v přírodě, uvedl Žalud. Například doba rašení listů dubu letního se za posledních deset let posunula o dva dny směrem k zimnímu období. Také ptáci na jaře snáší vajíčka dříve než v předchozích dekádách. „Je to kvůli tomu, že mají dostatek potravy, kterou tvoří housenky. Housenky zase požírají listy. Celý ekosystém zkrátka startuje dříve,“ přiblížil.
Hlavním dopadem změn klimatu bude v příštích desetiletích sucho, které už nyní sužuje značnou část Česka. Žalud míní, že suchá období budou stále častější a delší. Sucho zasáhne hlavně úrodné nížiny. Navíc bude ubývat dnů se sněhovou pokrývkou, která hraje klíčovou roli při doplňování podzemních zásob vody. „V Česku se podzemní vody doplňují od prosince do ledna, poté už vegetace vodu vyčerpá kořeny a nepustí ji dál dolů,“ řekl Žalud. Problémy s nedostatkem vody budou podle něj zejména u mělkých vrtů.
Češi se kromě sucha musí podle Žaluda připravit i na častější extrémní dešťové srážky, krupobití, povodně či vichřice. Častější budou tropické dny. Zatímco nyní jich na jižní Moravě meteorologové ročně evidují v průměru deset až patnáct, do roku 2050 by se jejich počet měl zvýšit na 35.
