Mohou letadla létat na udržitelná paliva? Některé aerolinky je už používají

Letecké společnosti mají v poslední době špatnou reputaci ohledně jejich ekologické i uhlíkové stopy. Celý letecký průmysl je totiž založený na spalování fosilních paliv. Proto stále více společností deklaruje, že hodlají přecházet na udržitelná paliva. Bylo to i tématem probíhajícího aerosalonu v Le Bourget u Paříže.

V roce 2016 přepravily světové aerolinky 3,8 miliardy cestujících – bylo na to zapotřebí asi 35,8 milionu letů. To znamená, že tato letadla vytvořila přibližně 781 milionů tun oxidu uhličitého, což jsou asi dvě procenta z celkových lidských emisí za rok. Roku 2017 to bylo už dokonce 4,1 miliardy cestujících (nárůst přes 7 procent).

Analytici navíc předpovídají, že do roku 2035 přepraví aerolinky asi 6,9 miliardy cestujících – a letecké společnosti si samy začínají uvědomovat neudržitelnost takového vývoje.

  • Uhlíková stopa je suma vypuštěných skleníkových plynů.
  • Obvykle bývá vyjadřována v ekvivalentech CO2. Tedy nikoliv v hmotnosti uhlíku samotného, ale z něj vzniklého oxidu uhličitého a také emitovaných dalších skleníkových plynů, jejichž hmotnost je přepočítána na to, kolik CO2 by mělo týž oteplující účinek.

Jednou z cest, na kterou sází, je používání „udržitelných leteckých paliv“. Co se týká jejich složení, tak jde o obdobu paliv fosilních; mohou být tedy používána ve standardních letadlech bez větších úprav motorů. Liší se ale původem: vyrábí se totiž z obnovitelných zdrojů a mají asi o 80 procent nižší uhlíkovou stopu než normální paliva.

V současné době se používají tyto zdroje udržitelných paliv:

Některé letecké společnosti už tato paliva používají

I když se může zdát používání udržitelných leteckých paliv jako sen ze vzdálené budoucnosti, ve skutečnosti už existují aerolinky, které tato paliva využívají. Před nedávnem například uzavřely smlouvu japonské aerolinky All Nippon Airways se společností LanzaTech, aby od ní odebíraly udržitelné palivo. Americké United Airlines zase obnovily smlouvu na odběr 10 milionů galonů v průběhu dvou let a aerolinky KLM se zavázaly po dalších 10 let odebírat nejméně 75 tisíc tun udržitelných paliv ročně.

Většina aerolinek se však zatím těmto druhům paliv vyhýbá, především z praktických a ekonomických důvodů: mají totiž menší výkon než paliva tradiční, takže letadla musí takového paliva nést více.

Dalším faktorem je omezené množství udržitelných paliv – v současné době ho nabízí jen minimum dodavatelů. A aby velké aerolinky na nové palivo přešly, musí mít jistotu, že budou mít pohonných hmot dostatek, a to i v případě nějakých problémů jednoho dodavatele. Zatím tedy nabídka alternativních paliv nestačí pokrýt poptávku, chybí zejména rafinerie, které by tyto pohonné hmoty dokázaly připravit.

Světový letecký průmysl spotřebuje ročně asi 278 miliard tun leteckého paliva. Aby se ho podařilo nahradit udržitelnějšími alternativami, nebude vůbec snadné, podotýká web Sympleflying. V současné době disponují pravidelnými dodávkami takového paliva jen čtyři letiště na světě: Oslo, Los Angeles, Bergen a Stockholm. Řada dalších ale po těchto palivech se zájmem pokukuje.

V České republice zatím tato paliva aerolinky nepoužívají. „Naše společnost dlouhodobě sleduje aktuální trendy leteckého odvětví, zabývá se pravidelně implementací všestranných inovací a to také inovacemi šetrnými k životnímu prostředí. O vývoji několika alternativních leteckých paliv informace máme, několik aerolinií je nyní testuje, ale vzhledem k jejich stále omezeným zdrojům a technickému uzpůsobení letadel zatím neuvažujeme o kroku tímto směrem,“ uvedla na dotaz ČT mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 6 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 8 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 9 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 12 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...