Obyvatelných planet je mnohem méně, než jsme mysleli, oznamují vědci

Astronomové revidovali způsob, kterým se hodnotí obyvatelnost planet, a poprvé zohlednili přítomnost plynů. Množství světů, kde by mohl vzniknout život, se tím výrazně zmenšilo; podle výzkumu zveřejněného v žurnálu Astrophysical Journal jsou totiž na těchto planetách koncentrace toxických látek vysoké tak, že je nemůže nic přežít.

Tradiční místo, kde pátrat po mimozemském životě, byla takzvaná obyvatelná zóna. Tento termín označuje oblast, v níž se nachází planeta přijímající takové množství sluneční energie, že se povrch planety nepřehřívá ani nezůstává příliš chladným.

Aby planeta byla obyvatelnou, musí tedy umožňovat existenci vody v kapalném skupenství. Pokud by byla planeta příliš horká, voda by se vypařila, na příliš chladném světě by zase voda zamrzla. Podmínky s tekoucí vodou by měly stačit přinejmenším pro základní organismy, jako jsou mikrobi – ale ne nutně pro ty složitější, jako je například člověk.

Jenže nový výzkum, který vyšel v odborném časopise Astrophysical Journal, ukazuje, že obyvatelnou zónu může výrazně zmenšit předpověditelná přítomnost toxických plynů v atmosféře. V některých případech dokonce tento fenomén může existenci života zcela eliminovat.

„Je to poprvé, co se braly v úvahu fyziologické meze života na Zemi k předpovídání rozložení složitějších forem života jinde ve vesmíru,“ popsal svůj výzkum biochemik Timothy Lyons.

„Představte si něco jako obyvatelnou zónu pro složitější život, která by se dala popsat jako bezpečná zóna, v níž by mohly fungovat bohaté ekosystémy, jaké máme v současné době na Zemi. Naše výsledky ukazují, že takové ekosystémy nemohou existovat ve většině míst, která zahrnujeme pod definici obyvatelné zóny,“ dodal vědec.

Jak na to přišli?

Vědci vytvořili počítačové modely, pomocí nichž studovali klimatické a fotochemické podmínky na řadě rozdílných planet. Soustředili se na oxid uhličitý, plyn, o kterém se v současnosti hojně mluví s ohledem na klimatické změny.

Oxid uhličitý má dvě stránky: jednak může ke vzniku žvota a jeho ochraně přispět, ale také ho dokáže zahubit. Planety dál od své hvězdy ho nutně potřebují, aby pomocí svého skleníkového efektu pomáhal udržovat teploty nad bodem mrazu. Pokud ho je ale v atmosféře příliš, tak vede k tomu, že na planetě neexistuje prostředí pro složitější formy života.

„Aby si planety na vnějším okraji klasické obyvatelné zóny udržely dostatek tepla pro tekoucí vodu, musely by mít desettisíckrát víc oxidu uhličitého než Země dnes,“ uvedl další autor práce Edward Schwieterman. „A to je daleko za úrovní, která je pro život, jak ho známe ze Země, smrtelně jedovatá.“

Vědci v této studii dospěli k tomu, že jen samotná jedovatost oxidu uhličitého ve vyšších koncentracích zmenšuje obyvatelné zóny asi na polovinu i u těch nejprostších organismů. U těch složitějších na méně než třetinu.

Další špatnou zprávou, kterou nový výzkum přináší, je, že některé slavné hvězdy vlastně reálně žádnou obyvatelnou zónu nemají. Týká se to i nejbližších vesmírných sousedů s planetami, například Proximy Centauri nebo soustavy Trappist-1.

U nich může za jejich neobyvatelnost zase intenzita ultrafialového záření z jejich hvězd. Ta způsobuje vysoké koncentrace oxidu uhelnatého, tedy značně jedovatého plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Praze voperovali jako první na světě kardiostimulátor, který se sám nabíjí

První implantaci bezdrátového kardiostimulátoru na světě provedl v prosinci 2012 tým profesora Petra Neužila v pražské Nemocnici Na Homolce. Teď stejní lékaři poprvé na světě implantoval pacientovi bezdrátový kardiostimulátor, který nepotřebuje dobíjet a mohl by tak vydržet po celý život.
před 1 hhodinou

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 14 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.