Na Faerských ostrovech začal lov velryb. Tradiční Grindadráp vyvolává kontroverze

Předposlední květnový den zemřelo v zátoce Tórshavn 145 kulohlavců a sedm plískavic plochočelých. Nebyla to nehoda ani náhoda, obyvatelé Faerských ostrovů osobně zvířata pozabíjeli. Jedná se o tradici, která na ostrovech existuje nejméně od roku 1584 a probíhá od konce května přes letní měsíce.

Každoroční zabíjení kulohlavců se označuje jako Grindadráp. Každoročně při něm zahyne kolem 800 zvířat. Místní je nezabíjejí z legrace nebo radost z lovu, z kulohlavců spotřebují téměř všechno.

Hlavním důvodem lovu je maso těchto mořských savců – dospělý kulohlavec může vážit až 4,5 tuny, takže z každého zvířete se může získat až několik stovek kilogramů masa. Kromě masa se ale využívá také tuk nebo vnitřnosti.

Faerské ostrovy nejsou bez tohoto zdroje potravy samostatné, drsné podmínky neumožňují jinak získat dostatečné množství masa. Lov kulohlavců je místní tradice, která funguje v rámci komunity – získané maso se v drtivé většině neprodává, ale místní ho sdílí mezi sebou.

„Velrybářství je přirozenou součástí života na Faerských ostrovech. Mezinárodně je uznáno, že lov kulohlavců je u nás plně udržitelný,“ uvedl pro britský deník Metro Páll Nolsøe, mluvčí faerského ministerstva zahraničí a obchodu.

Kontroverzní tradice

Přesto budí tato tradice mnoho kontroverzí. Spočívá hlavně ve způsobu, jakým lov probíhá. Když se velryby dostanou do zátok Faerských ostrovů, místní lidé je pomocí lodí a člunů obklíčí a zabrání jim v úniku na volné moře.

Potom zvířata naženou na mělčinu. Lovci jim zaseknou do dýchacího otvoru hák, pomocí něhož je povytáhnou do hloubky, kde se kulohlavci už nemohou bránit. Pak je velrybáři zabijí jedinou ranou speciálního kopí do páteře.

Podle řady výzkumů jde o smrt zcela bezbolestnou a rychlou, velryba umírá během několika sekund. Na záběrech však vypadá zabíjení velmi dramaticky – voda oceánu se zbarví do ruda, lovci se v ní brodí a kolem nich leží obrovské množství mrtvých zvířat. Ve skutečnosti trvá celá situace jen kolem deseti minut.

Velryby to neohrožuje

První záznamy o této tradici pocházejí z konce 16. století, od té doby se vedou záznamy o všech ulovených zvířatech. Díky tomu i skutečnosti, že populace kulohlavců je dobře zmapovaná, mořští biologové vědí, že tento lov opravdu není pro zvířata ohrožením.

V současné době se množství těchto tvorů odhaduje na 778 tisíc exemplářů v severním Atlatiku, v okolí Faerských ostrovů jich žije kolem 100 tisíc. Necelých osm stovek ulovených zvířat nemůže tak velkou a zatím stabilní populaci nijak ohrozit.

Protesty proti zabíjení

V posledních letech ale přibývá mezinárodních protestů, které se proti této tradici bouří. Například roku 2017 ochránci přírody potřísnili sochu Malé mořské víly v dánské metropoli Kodani červenou barvou a zanechali na chodníku před ní nápis, v němž Dánsko vyzvali, aby chránilo velryby u pobřeží Faerských ostrovů.

V Dánsku, jehož jsou Faerské ostrovy součástí, je lov velryb zakázán. Ostrovy jsou ale autonomní provincií této evropské země a její právo masový lov kulohlavců černých v rámci staré tradice povoluje.

V roce 2014 se zase pokusili lov narušit ochránci z organizace Sea Shepherd. Soud na Faerských ostrovech jich šest shledal vinnými z pokusu zabránit tradici a každému z nich udělil pokutu 1000 faerských korun (zhruba 3500 českých korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 12 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 15 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...