Češi mohou poprvé v dějinách pojmenovat exoplanetu. Nesmí to být Jágr ani Masaryk

Poprvé v historii mohou čeští občané vymyslet oficiální název pro exoplanetu, tedy planetu nacházející se mimo náš solární systém. Mezinárodní astronomická unie přidělila každému státu jednu a její pojmenování může ovlivnit široká veřejnost.

Přidělení planety je jakýmsi dárkem Mezinárodní astronomické unie, která letos slaví sté výročí. Do pojmenování „české“ planety se může veřejnost zapojit na webu www.pojmenujexoplanetu.cz, nápady je možné vkládat až do konce září.

„Česká“ exoplaneta nese prozatím katalogové označení XO-5b, vědci ji objevili před jedenácti lety v souhvězdí Rysa. Jde o plynnou planetu jen o málo větší než Jupiter. Hvězda u exoplanety, prozatím značená jako XO-5, se podobá Slunci – jen s tím rozdílem, že ji exoplaneta XO-5b obíhá podstatně blíže a jeden rok na ní trvá jen o něco málo déle než čtyři pozemské dny.

„Každá země – dokonce i státy, které nejsou členy Mezinárodní astronomické unie – pojmenuje celý systém – tedy hvězdu i její exoplanetu, přičemž pojmenování bude mít svá pravidla. Například musí umožňovat logické pojmenování další planety, v případě, že by vědci objevili u dané hvězdy další, dosud neznámou planetu,“ vysvětluje Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR, která zastupuje Mezinárodní astronomickou unii v oblasti popularizace.

Porota posoudí, veřejnost vybere

V září 2019 zasedne odborná porota složená z astronomů, filologů a vědeckých novinářů a posoudí došlé návrhy. Vybere z nich finalisty a o absolutním vítězi nakonec rozhodnou lidé prostřednictvím hlasování na webových stránkách. Výsledné názvy exoplanet vyhlásí Mezinárodní astronomická unie v prosinci.

Podobná akce se uskutečnila už v roce 2015, ale podle jiných pravidel. Do katalogu exoplanet tehdy přibyla tato jména: Brahe, Copernicus a Galileo (podle slavných astronomů; navrhla je nizozemská astronomická unie), Veritate a Spe (latinsky pravda a naděje, navrhla je kanadská astronomická unie) nebo Saffar, Samh a Majriti (středověcí arabští učenci, navrženi astronomickou společností Maroka).

Ani Jágr, ani TGM

Navrhované jméno se nesmí vázat k žádné žijící osobě, takže příznivci Jaromíra Jágra nebo Petra Čecha nemají šanci. Exoplaneta se nesmí jmenovat po žádném politikovi ani náboženském vůdci a podmínkou je také sto let od úmrtí případné inspirující osoby. Tím tedy ze seznamu možných kandidátů vypadává nejen Tomáš G. Masaryk, ale i Karel Čapek nebo Leoš Janáček.

Česká akademie věd se účastní výzkumu exoplanet

Výzkumem planet mimo sluneční soustavu se zabývají vědci stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Nedávno se zapojili do plánované vesmírné mise Evropské kosmické agentury nazvané PLATO (PLAnetary Transits and Oscillations of Stars). Očekávaným cílem je nalezení tisíce nových planet kolem hvězd a desítky planet podobných Zemi. Mise se pokusí objasnit podmínky, za nichž vznikají planety i život na nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 20 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...