Češi mohou poprvé v dějinách pojmenovat exoplanetu. Nesmí to být Jágr ani Masaryk

Poprvé v historii mohou čeští občané vymyslet oficiální název pro exoplanetu, tedy planetu nacházející se mimo náš solární systém. Mezinárodní astronomická unie přidělila každému státu jednu a její pojmenování může ovlivnit široká veřejnost.

Přidělení planety je jakýmsi dárkem Mezinárodní astronomické unie, která letos slaví sté výročí. Do pojmenování „české“ planety se může veřejnost zapojit na webu www.pojmenujexoplanetu.cz, nápady je možné vkládat až do konce září.

„Česká“ exoplaneta nese prozatím katalogové označení XO-5b, vědci ji objevili před jedenácti lety v souhvězdí Rysa. Jde o plynnou planetu jen o málo větší než Jupiter. Hvězda u exoplanety, prozatím značená jako XO-5, se podobá Slunci – jen s tím rozdílem, že ji exoplaneta XO-5b obíhá podstatně blíže a jeden rok na ní trvá jen o něco málo déle než čtyři pozemské dny.

„Každá země – dokonce i státy, které nejsou členy Mezinárodní astronomické unie – pojmenuje celý systém – tedy hvězdu i její exoplanetu, přičemž pojmenování bude mít svá pravidla. Například musí umožňovat logické pojmenování další planety, v případě, že by vědci objevili u dané hvězdy další, dosud neznámou planetu,“ vysvětluje Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR, která zastupuje Mezinárodní astronomickou unii v oblasti popularizace.

Porota posoudí, veřejnost vybere

V září 2019 zasedne odborná porota složená z astronomů, filologů a vědeckých novinářů a posoudí došlé návrhy. Vybere z nich finalisty a o absolutním vítězi nakonec rozhodnou lidé prostřednictvím hlasování na webových stránkách. Výsledné názvy exoplanet vyhlásí Mezinárodní astronomická unie v prosinci.

Podobná akce se uskutečnila už v roce 2015, ale podle jiných pravidel. Do katalogu exoplanet tehdy přibyla tato jména: Brahe, Copernicus a Galileo (podle slavných astronomů; navrhla je nizozemská astronomická unie), Veritate a Spe (latinsky pravda a naděje, navrhla je kanadská astronomická unie) nebo Saffar, Samh a Majriti (středověcí arabští učenci, navrženi astronomickou společností Maroka).

Ani Jágr, ani TGM

Navrhované jméno se nesmí vázat k žádné žijící osobě, takže příznivci Jaromíra Jágra nebo Petra Čecha nemají šanci. Exoplaneta se nesmí jmenovat po žádném politikovi ani náboženském vůdci a podmínkou je také sto let od úmrtí případné inspirující osoby. Tím tedy ze seznamu možných kandidátů vypadává nejen Tomáš G. Masaryk, ale i Karel Čapek nebo Leoš Janáček.

Česká akademie věd se účastní výzkumu exoplanet

Výzkumem planet mimo sluneční soustavu se zabývají vědci stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Nedávno se zapojili do plánované vesmírné mise Evropské kosmické agentury nazvané PLATO (PLAnetary Transits and Oscillations of Stars). Očekávaným cílem je nalezení tisíce nových planet kolem hvězd a desítky planet podobných Zemi. Mise se pokusí objasnit podmínky, za nichž vznikají planety i život na nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA mají nejvíc spalniček za třicet let. Dle vědců kvůli nízké proočkovanosti

Spojené státy čelí největšímu šíření spalniček od začátku tohoto století. Píše to agentura AFP s odvoláním na údaje Univerzity Johnse Hopkinse. Podle ní se v USA od začátku letošního roku potvrdilo 1277 případů této nemoci. V souvislosti s ní už zemřeli tři lidé.
před 20 hhodinami

Umělé inteligence ovlivňují řeč vědců. Změny jsou větší než za covidu, říká výzkum

Umělé inteligence mění svět v mnoha ohledech. Podle nového výzkumu začínají mít už vliv i na podobu jazyka, kterým lidé mezi sebou komunikují. První náznaky se našly ve vědeckých studiích.
před 23 hhodinami

Pneumatiky mohou asi za polovinu mikroplastů ve vodě a půdě

Částečky, které se uvolňují z pneumatik, mají zásadní dopady na přírodu. Podle nové studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Environmental Management, se dají negativní důsledky najít v celé řadě oblastí, hlavně ve vodních ekosystémech.
včera v 08:00

Její stav je zásadní. Expert popsal, jak půda při silných deštích pohlcuje vodu

V momentě, kdy se má Česko opět potýkat se silnými dešti, bude zásadní aktuální stav půdy. Pokud totiž bude úplně suchá nebo naopak již nasycená vodou, srážky se do ní budou hůře vsakovat. „Množství vody, které půda dokáže pojmout, záleží na tom, kolik vzduchu v ní je, tedy kolik volného prostoru může voda zabrat,“ vysvětlil hydrolog z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd Václav Šípek. Vlastnosti půdy, ale i to, jak se zeminou správně hospodařit, popsal vědec pro Českou televizi. Meteorologové v pondělí vydali pro část země výstrahu před extrémními srážkami.
včera v 07:00
Načítání...