Češi mohou poprvé v dějinách pojmenovat exoplanetu. Nesmí to být Jágr ani Masaryk

Poprvé v historii mohou čeští občané vymyslet oficiální název pro exoplanetu, tedy planetu nacházející se mimo náš solární systém. Mezinárodní astronomická unie přidělila každému státu jednu a její pojmenování může ovlivnit široká veřejnost.

Přidělení planety je jakýmsi dárkem Mezinárodní astronomické unie, která letos slaví sté výročí. Do pojmenování „české“ planety se může veřejnost zapojit na webu www.pojmenujexoplanetu.cz, nápady je možné vkládat až do konce září.

„Česká“ exoplaneta nese prozatím katalogové označení XO-5b, vědci ji objevili před jedenácti lety v souhvězdí Rysa. Jde o plynnou planetu jen o málo větší než Jupiter. Hvězda u exoplanety, prozatím značená jako XO-5, se podobá Slunci – jen s tím rozdílem, že ji exoplaneta XO-5b obíhá podstatně blíže a jeden rok na ní trvá jen o něco málo déle než čtyři pozemské dny.

„Každá země – dokonce i státy, které nejsou členy Mezinárodní astronomické unie – pojmenuje celý systém – tedy hvězdu i její exoplanetu, přičemž pojmenování bude mít svá pravidla. Například musí umožňovat logické pojmenování další planety, v případě, že by vědci objevili u dané hvězdy další, dosud neznámou planetu,“ vysvětluje Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR, která zastupuje Mezinárodní astronomickou unii v oblasti popularizace.

Porota posoudí, veřejnost vybere

V září 2019 zasedne odborná porota složená z astronomů, filologů a vědeckých novinářů a posoudí došlé návrhy. Vybere z nich finalisty a o absolutním vítězi nakonec rozhodnou lidé prostřednictvím hlasování na webových stránkách. Výsledné názvy exoplanet vyhlásí Mezinárodní astronomická unie v prosinci.

Podobná akce se uskutečnila už v roce 2015, ale podle jiných pravidel. Do katalogu exoplanet tehdy přibyla tato jména: Brahe, Copernicus a Galileo (podle slavných astronomů; navrhla je nizozemská astronomická unie), Veritate a Spe (latinsky pravda a naděje, navrhla je kanadská astronomická unie) nebo Saffar, Samh a Majriti (středověcí arabští učenci, navrženi astronomickou společností Maroka).

Ani Jágr, ani TGM

Navrhované jméno se nesmí vázat k žádné žijící osobě, takže příznivci Jaromíra Jágra nebo Petra Čecha nemají šanci. Exoplaneta se nesmí jmenovat po žádném politikovi ani náboženském vůdci a podmínkou je také sto let od úmrtí případné inspirující osoby. Tím tedy ze seznamu možných kandidátů vypadává nejen Tomáš G. Masaryk, ale i Karel Čapek nebo Leoš Janáček.

Česká akademie věd se účastní výzkumu exoplanet

Výzkumem planet mimo sluneční soustavu se zabývají vědci stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Nedávno se zapojili do plánované vesmírné mise Evropské kosmické agentury nazvané PLATO (PLAnetary Transits and Oscillations of Stars). Očekávaným cílem je nalezení tisíce nových planet kolem hvězd a desítky planet podobných Zemi. Mise se pokusí objasnit podmínky, za nichž vznikají planety i život na nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kdy jít na zkoušku? Podle nové studie se vyplatí čas kolem oběda

Výsledky ústní zkoušky na školách by měly odrážet hlavně to, jak dobře se student připravil. Italští vědci teď ale při analýze dat narazili na další faktory, jež výsledek ovlivňují. A se znalostmi studentů mají podle všeho jen málo společného.
před 9 hhodinami

Houby klíčové pro chod ekosystémů jsou málo chráněné, upozornili vědci

V chráněných územích se nachází méně než deset procent oblastí s nejvyšší rozmanitostí takzvaných mykorhizních hub, které žijí v symbióze s kořeny rostlin. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, který využil největší světovou databázi půdních hub GlobalFungi spravovanou Mikrobiologickým ústavem Akademie věd.
před 10 hhodinami

„Mně nic není!“ Lékaři v IKEMu chlapci transplantovali játra a ledviny naráz

Výjimečnou transplantaci jater a ledviny provedli v pražském IKEMu devítiletému chlapci jménem Sergiu. Orgány mu selhávaly kvůli dědičné nemoci. Lékaři teď potvrdili, že byl zákrok úspěšný. Dětský program funguje ve spolupráci s Thomayerovou nemocnicí.
před 23 hhodinami

Slapové jevy by mohly pomoci předpovědět odlamování ledových ker, tvrdí vědci

Příliv a odliv oceánu můžou způsobit odlamování velkých ledových ker od Antarktidy, tvrdí podle agentury AFP vědci. Ti si ale také myslí, že tento jev lze předvídat. Odlamování ker je přirozený proces, který ovšem může zásadně změnit hladinu moří.
včera v 16:04

Před 700 miliony let se Země stala sněhovou koulí. Vědci konečně vědí, jak se to stalo

Mezioborový vědecký tým popsal příčiny jedné z nejintenzivnějších změn klimatu, kterou planeta Země prošla před stovkami milionů let. Dokázal, že se na ní podílelo více faktorů současně.
včera v 09:03

Nehoda concordu byla začátkem konce komerčních nadzvukových letů

Před pětadvaceti lety došlo k nehodě, od níž se začal odvíjet začátek konce jednoho ze snů lidstva, a to ten o komerčním létáním nadzvukovými letouny. Shořel v plamenech letounu Concorde, který tehdy odstartoval z pařížského letiště.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

OBRAZEM: Padesát oceněných snímků. Český fotograf zazářil v soutěži NASA

Husarský kousek se podařil českému astrofotografovi Petru Horálkovi. V pátek získal už padesáté ocenění s názvem Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD), které každý den vybírá ten nejhezčí a nejzajímavější snímek vesmíru.
25. 7. 2025

Žloutenky typu A přibývá dramaticky, říká Prymula

Nárůst případů onemocnění žloutenku typu A je v Česku dramatický, říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo letos k 21. červenci nahlášeno už 928 případů a deset úmrtí. Ve srovnání s celým loňským rokem je dosavadní počet nemocných zhruba o polovinu vyšší. Loni zemřeli dva lidé. Prevencí je zvýšení osobní hygieny a očkování.
25. 7. 2025
Načítání...