Čínská sonda Čchang-e 4 může vědcům pomoci objasnit původ měsíčních kráterů. Vzorky získané z oblasti nazývané Aitkenova pánev naznačují, že dopad pradávného tělesa, který tuto pánev vytvaroval, byl natolik silný, že prorazil lunární kůru a pronikl až do pláště, píše zpravodajský server BBC.
Čchang-e 4 přistála 3. ledna letošního roku ve Von Kármánově kráteru na odvrácené straně zemské družice.
Tento menší kráter o průměru 180 kilometrů leží v rozsáhlé proláklině široké 2300 kilometrů, která se nachází u jižního pólu. Rozsáhlá Aitkenova pánev je podle vědců stará 3,9 miliardy let, rozkládá se téměř přes čtvrtinu Měsíce, a je tak jedním z největších kráterů ve sluneční soustavě. Právě její vznik můžou nové poznatky pomoci odhalit.
Sonda donesla na lunární povrch vozítko Nefritový králík 2, které identifikovalo kameny s jiným chemickým složením, než měly další horniny nalezené na Měsíci. Na základě prvních analýz z infračerveného spektrometru by měly vzorky obsahovat minerály olivín a pyroxen, které odpovídají předpokládané skladbě lunárního pláště.
Co víme o Měsíci
Měsíc se podobně jako Země skládá z jádra, pláště a kůry. Pokud by dávný asteroid opravdu pronikl až do pláště, tedy druhé vrstvy, musel by před tím prorazit 50 kilometrů silnou kůru Měsíce.
Data zaslaná Nefritovým králíkem 2 mohou vědcům pomoci objasnit chemické a mineralogické složení lunárního pláště i vznik a evoluci samotného Měsíce. Jeho odvrácená strana není ze Země vidět vlivem takzvané vázané rotace a povrch tam brázdí více kráterů než přivrácenou stranu. Má ale méně „moří“, temných planin, které vznikly dávnou vulkanickou činností.
Nové poznatky ve středu vydali vědci z Čínské akademie věd v odborném časopise Nature. Do budoucna chtějí horniny dál studovat a přemýšlejí i nad další misí, která by vzorky dovezla na Zemi, kde by je bylo možné zkoumat v laboratorních podmínkách.
