Britští archeologové nalezli svou Tutanchamonovu hrobku. Jde o největší objev za 70 let

Hrobka nalezená v hrabství Essex severovýchodně od Londýna je podle archeologů pro Británii stejně důležitý objev jako slavná hrobka faraona Tutanchamona pro Egypt. Jedná se o nejstarší křesťanskou knížecí anglosaskou hrobku na území Británie a asi nejdůležitější anglosaský archeologický nález za posledních 70 let. S odkazem na vyjádření vědců o tom informovala agentura AFP.

Na hrobku narazili dělníci v roce 2003 při rozšiřování místní silnice v anglické vesnici Prittlewell. Nyní vědci zveřejnili výsledky svého více než patnáctiletého výzkumu, který podle jejich názoru ukázal, že se jedná o skutečně významný nález.

Pohřbeným byl zřejmě Seaxa, bratr anglosaského krále Saeberta ze začátku 7. století. Vědci se původně domnívali, že by hrobka mohla patřit přímo Saebertovi, nicméně chemická analýza ukázala, že pohřbený zemřel několik desetiletí před králem.

Stavba pohřební místnosti podle odhadu archeologů trvala 113 dní. Vědci v ní našli na 40 předmětů, některé jsou původem z dalekých zemí. Archeologové nalezli lyru, dřevěnou malovanou truhlu starou 1400 let, která je ve Spojeném království jediná svého typu, nebo džbánek, jenž je zřejmě původem ze Sýrie. V hrobce na ně čekalo také stříbrné hrdlo nádoby na víno se zlatými dekoracemi nebo zdobené skleněné poháry.

„Je to hodně bohatý pohřeb. Je to gesto, teatrální sdělení o dotyčné rodině, o pohřbené osobě,“ řekl agentuře AP jeden z vědců. „Myslím, že je to naše Tutanchamonova hrobka,“ řekla Sophie Jacksonová, výzkumná ředitelka londýnského archeologického muzea.

Kdo byl Seaxa

Podle velikosti rakve a rozmístění předmětů došli vědci k závěru, že Seaxa měřil asi 173 centimetrů. Analýza nalezené zubní skloviny, jediné dochované tkáně v hrobce, vědcům napověděla, že zemřelý byl starší než šedesát let.

Pohřeb se udál v době, kdy v Anglii soupeřilo křesťanství se starší pohanskou vírou. Pohané typicky pohřbívali zemřelé s veškerým majetkem, v hrobce se však našly i kříže. Podle jedné z vědkyň hrobka zřejmě vznikla těsně před příchodem mnicha Augustina do Anglie, jehož do země vyslal šířit křesťanství papež Řehoř I. Veliký a ustanovil ho arcibiskupem z Canterbury.

Desítky nalezených předmětů budou od soboty k vidění v muzeu v Southendu asi 60 kilometrů východně od Londýna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
před 23 hhodinami

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
včera v 10:56

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
včera v 00:09

Česko spustilo svou AI Factory. Pomůže firmám i státu

V národním superpočítačovém centru IT4Innovations při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava zahájil provoz první český uzel evropské infrastruktury pro umělou inteligenci a superpočítače (CZAI). Nabídne výpočetní kapacity i podpůrné služby pro firmy, vědce nebo veřejnou správu. Součástí projektu za zhruba miliardu korun bude také pořízení nového superpočítače.
12. 5. 2026
Načítání...