Auto před zplodinami neochrání. Řidiči dýchají horší vzduch než chodci, ukázal rozsáhlý průzkum

Na rozdíl od představy řady lidí karoserie auta nechrání před automobilovými zplodinami. Řekl to Michal Vojtíšek z ČVUT, který pro hlavní město provedl srovnání úrovně škodlivých zplodin při cestě autem, pěšky a veřejnou dopravou. Řidiči podle výsledků měření nadýchají větší množství škodlivin než cyklisté či chodci, kteří se drží v rozumné vzdálenosti od rušných silnic a křižovatek. Zdravější je i veřejná doprava, zejména metro.

Měření se uskutečnilo v magistrátním projektu Čistou stopou Prahou, který má za cíl upozorňovat na rizika spojená s emisemi z dopravy. „Mnoho lidí se mylně domnívá, že jsou v autě chráněni před škodlivými látkami více, než kdyby se po městě pohybovali bez auta,“ uvedl koordinátor projektu Lukáš Eršil a dodal, že podle výsledků je to právě naopak.

Výsledky měření
Zdroj: www.cistoustopou.cz

Měření se uskutečnilo na trase mezi Kačerovem a Karlovým náměstím. Při cestě pěšky a metrem bylo naměřeno průměrně 27 600 škodlivých částic na centimetr krychlový, při cestě autem to bylo 51 600.

Zásadní je podle Vojtíška vzdálenost od zdroje znečištění – při pohybu přímo na silnici, byť uzavřen v autě, je člověk vystaven mnohem větší zátěži, než když jde o pár ulic vedle dopravní tepny. „Každých pár desítek metrů v tom hraje velkou roli,“ uvedl Vojtíšek. Při pohybu městem je tak podle něj dobré vybírat trasu vzdálenější od rušných ulic.

MHD versus auta

Horší než v metru je situace u autobusů či tramvají v případě, kdy sdílejí stejné komunikace jako auta. Výhodou některých vozů MHD je podle vědce větrání střechou, kterou se dovnitř dostane menší množství zplodin. Škodliviny se nacházejí i v tunelu metra, i když je jich mnohem méně. Můžou se tam dostat přes ventilaci, například v případě linky metra C z magistrály.

Náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) uvedl, že město se snaží nakupovat vozy MHD s co nejmenšími emisemi a nasazovat je v oblastech s vysokým provozem a přítomností obytných domů.

Například v ulici V Holešovičkách by podle něj v létě mělo jezdit 40 procent spojů s emisní normou Euro 6, nyní je to asi 15 procent. Vojtíšek potvrdil, že podle jeho měření mají nově nakupované autobusy dopravního podniku výrazně menší emise než průměrné osobní auto.

Praha, město znečištění

Praha je po Ostravě druhým nejznečištěnějším městem v zemi, přičemž až 85 procent znečištění produkuje doprava. Pro zdraví nejškodlivější jsou mikroskopické částice, které jsou okem neviditelné a podle Vojtíška se jim lidský organismus neumí bránit.

V nose se nezachytí, takže pronikají do plicních sklípků a dále do krevního oběhu. Mohou vést k rakovině, kardiovaskulárním či neurologickým potížím. Podle odhadu zemře v Česku kvůli znečištěnému ovzduší předčasně asi 10 tisíc lidí.

Nové vedení hlavního města si zlepšování kvality ovzduší vytyčilo jako jeden z důležitých bodů programu. Chystá se obnovit například plán zavedení nízkoemisní zóny, která by povolila vjezd do širšího centra města jenom autům s nižšími emisemi. Rada prověří také možnost zpoplatnění vjezdu do centra a schválila zavedení MHD zdarma v době smogových situací. V plánu je také vyhláška zakazující topení uhlím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 14 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 16 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 19 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 20 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 23 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...