Plná pusa robotů. Vědci přišli na to, jak mohou odstranit plak ze zubů

Návštěva zubaře zabere spoustu času i peněz a stojí spoustu bolesti. Zákroky mohou vykonávat jen experti s velmi úzkou specializací. Teď ale vědci pracují na zcela novém přístupu: plak by mohly zlikvidovat armády miniaturních robotů.

Na vývoji mikroskopických zubařských robotů pracují experti na nanotechnologie z Pensylvánské univerzity. Vytvořili dva typy těchto stroječků, jeden na práci v otevřených prostorách, druhý specializovaný na uzavřené dutiny.

Vědci prokázali v laboratorních podmínkách, že společně jsou tito roboti schopní ničit biofilmy, tedy lepkavé povrchy bakterií, které se umí chránit společně před poškozením. Tento postup má velké množství použití, především v medicíně, ale také v dalších oborech.

Autoři objevu hovoří například o tom, že by se dal využít u autonomního čištění potrubí a trubek, ale také na odstraňování biologického povlaku v katetrech. A také by mohly bránit poškození zubů plakem, který je jednou z příčin vzniku kazů.

Od zubů po potrubí

Vědci svůj výzkum zveřejnili v odborném časopise Science Robotics. „Jednalo se o synergickou a multidisciplinární spolupráci,“ popsali. „Využili jsme zkušeností mikrobiologů, lékařů i inženýrů, abychom vytvořili ten nejlepší možný systém na likvidaci mikrobů. Je to ale důležité i pro mnoho dalších oborů biomedicíny, protože čelíme stále většímu množství biofilmů odolných vůči antibiotikům,“ uvedli.

Zbavit se biofilmů, které se vyskytují na zubech, je velmi náročné – jak pro pacienta, tak pro experta. Zubní plak je měkká a do jisté míry neviditelná vrstva, která se tvoří na zubech a hlavně na okrajích dásní. Usazují se v ní mimo jiné mikroorganismy způsobující rozklad sacharidů na organické kyseliny, které spolu s bakteriálními enzymy odvápňují sklovinu, což způsobuje zubní kaz.

Odstranit takové povlaky je nesmírně složité, jsou schopné ukládat se a udržet díky tomu, jak jsou v nich mikroorganismy uspořádané. Stejný vědecký tým se pokoušel najít netradiční cesty k jejich zničení už dříve, ale žádný ze způsobů nebyl příliš účinný.

Navádění magnetem

Roboti, které na místo navádí magnetické pole, se v laboratorních testech osvědčili na jedničku. V plaku totiž fungují jako škrabka, která pomocí částic oxidů železa nános spolehlivě likviduje. Poté, co se tento přístup podařilo aplikovat v laboratorních podmínkách při likvidaci biofilmů v Petriho miskách, vyzkoušeli ho vědci také v reálném lidském zubu.

Ukázalo se, že roboti byli schopní poškodit a odstranit bakteriální biofilmy nejen z povrchu zubu, ale dokonce i z velmi obtížně dostupných míst v zubu, například z mezer mezi zuby, kde se často plaky objevují.

„Dnešní ničení biofilmů není dost efektivní, protože neumí současně likvidovat ochrannou vrstvu, zabíjet bakterie a ještě odstraňovat zbytky. Roboti mohou dělat všechny tři tyto činnosti velmi efektivně, nezbude po nich ani špetka biofilmu,“ uvedli výzkumníci v tiskové zprávě.

A právě to je zásadní – pokud totiž zbude na zubu byť jen trošku této biologické hmoty, velmi snadno se na ní mikroorganismy znovu namnoží. 

Vědci by rádi, aby jejich roboti pracovali autonomně; sami se rozhodovali, jaká místa mají ošetřit. Informace by měli získávat od dalších robotů vybavených kamerami. Tímto způsobem by se mohly dát chránit nejen zuby, ale především velké systémy trubek, kam se jinak lidé jen těžko dostávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 40 mminutami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 18 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 20 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 21 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 23 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...