Čeští vědci vytvořili přepínač DNA, který umí vypnout vybraný gen. Může pomoci v boji s nemocemi

Vypnout vybraný gen jen pomocí paprsku světla a pak ho zase zapnout. Přesně to se podařilo českým vědcům. Nový objev popsali v prestižním časopise Chemical Science, v budoucnu by mohl najít využití třeba při léčbě rakoviny. Vědci však zatím umí geny přepínat jenom ve zkumavce.

Ve dvoušroubovici DNA jsou zakódované geny, které určují všechny vlastnosti a funkce organismu. Čeští vědci teď popsali způsob, jak je možné část DNA uměle zamaskovat: Skrýt ji, aby byla neaktivní – a jak potom takto vypnutý gen zase zapnout. Klíčovou roli v tom hraje světlo.

„Zkoušeli jsme více druhů světla s různými vlnovými délkami, nakonec jsme vlastně dospěli k tomu, že světlo o vlnové délce 400 nanometrů je pro nás výborné, protože má i další využití,“ vysvětluje Zuzana Vaniková z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

A to není všechno. Akademici z Ústavu organické chemie a biochemie společně s kolegy z Mikrobiologického ústavu taky zjistili, že gen zapnutý světlem se dá znovu vypnout, tentokrát pomocí chemické reakce. Zatím je možné geny přepínat jenom ve zkumavce. Kdyby to šlo i v živém těle, mohla by taková metoda být velmi užitečná.

Vypnutí nežádoucích genů může pomoci s rakovinou

„V principu, pokud bychom byli schopni cíleně zapínat nebo vypínat určitý gen jenom pomocí třeba ozáření světlem, tak by to mohlo mít poměrně zajímavé aplikace případně i v medicíně a v léčbě některých chorob,“  popisuje vedoucí výzkumu Michal Hocek.

Řada chorob, včetně rakoviny, totiž souvisí s mutacemi v DNA. Schopnost vypnout nežádoucí geny by teoreticky mohla projevy nemoci zastavit. Na výzkumu se kromě tohoto ústavu podíleli také pracovníci Mikrobiologického ústavu akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky jejich práce byly zveřejněny ve vědeckém časopise Chemical Science.

„Výsledky zatím přinášejí mnohem více otázek než odpovědí, ale otevírají několik nových zajímavých směrů výzkumu,“ sdělil Dušan Brinzanik z oddělení komunikace biochemického ústavu. Výzkum bude podle něj dále pokračovat a v budoucnu by mohl přinést zásadní průlom v chápání aktivace genů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...