Čeští vědci vytvořili přepínač DNA, který umí vypnout vybraný gen. Může pomoci v boji s nemocemi

Vypnout vybraný gen jen pomocí paprsku světla a pak ho zase zapnout. Přesně to se podařilo českým vědcům. Nový objev popsali v prestižním časopise Chemical Science, v budoucnu by mohl najít využití třeba při léčbě rakoviny. Vědci však zatím umí geny přepínat jenom ve zkumavce.

Ve dvoušroubovici DNA jsou zakódované geny, které určují všechny vlastnosti a funkce organismu. Čeští vědci teď popsali způsob, jak je možné část DNA uměle zamaskovat: Skrýt ji, aby byla neaktivní – a jak potom takto vypnutý gen zase zapnout. Klíčovou roli v tom hraje světlo.

„Zkoušeli jsme více druhů světla s různými vlnovými délkami, nakonec jsme vlastně dospěli k tomu, že světlo o vlnové délce 400 nanometrů je pro nás výborné, protože má i další využití,“ vysvětluje Zuzana Vaniková z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

A to není všechno. Akademici z Ústavu organické chemie a biochemie společně s kolegy z Mikrobiologického ústavu taky zjistili, že gen zapnutý světlem se dá znovu vypnout, tentokrát pomocí chemické reakce. Zatím je možné geny přepínat jenom ve zkumavce. Kdyby to šlo i v živém těle, mohla by taková metoda být velmi užitečná.

Vypnutí nežádoucích genů může pomoci s rakovinou

„V principu, pokud bychom byli schopni cíleně zapínat nebo vypínat určitý gen jenom pomocí třeba ozáření světlem, tak by to mohlo mít poměrně zajímavé aplikace případně i v medicíně a v léčbě některých chorob,“  popisuje vedoucí výzkumu Michal Hocek.

Řada chorob, včetně rakoviny, totiž souvisí s mutacemi v DNA. Schopnost vypnout nežádoucí geny by teoreticky mohla projevy nemoci zastavit. Na výzkumu se kromě tohoto ústavu podíleli také pracovníci Mikrobiologického ústavu akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky jejich práce byly zveřejněny ve vědeckém časopise Chemical Science.

„Výsledky zatím přinášejí mnohem více otázek než odpovědí, ale otevírají několik nových zajímavých směrů výzkumu,“ sdělil Dušan Brinzanik z oddělení komunikace biochemického ústavu. Výzkum bude podle něj dále pokračovat a v budoucnu by mohl přinést zásadní průlom v chápání aktivace genů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
před 9 hhodinami

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
před 10 hhodinami

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
před 13 hhodinami

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...