Vědci vytvořili „mimozemskou“ DNA, místo čtyř písmen jich má osm

Vědci financovaní NASA dokázali vytvořit molekulární systém, který umí ukládat a dál předávat informace podobně jako DNA. Tento úspěch naznačuje podle autorů výzkumu, že ve vesmíru by mohla existovat alternativa k životu založenému na DNA, jak ho známe ze Země.

Tento molekulární systém, který není živý, říká vědcům, že pokud budou hledat ve vesmíru život, budou si muset rozmyslet, po čem vlastně pátrají. Výzkumníci ho představili světu v odborném časopise Science.

DNA je složitá molekula, která ukládá a předává dál genetické informace. Předává si ji z rodiče na potomka každý známý tvor na Zemi. Její klíčové složky tvoří čtyři nukleotidy, jež vytváří písmena v genetické abecedě, kterou se píše kniha života. Ale podle nového výzkumu by na jiných světech mohla tato genetická kniha vypadat úplně jinak, než jsme zvyklí – možná by byla natolik odlišná, že bychom nepoznali její písmena.

„Hledání života je pro NASA stále důležitějším cílem a tato práce nám pomůže vyvinout účinné nástroje i experimenty, jimiž po něm pátráme,“ uvedla Lori Glazeová, ředitelka Oddělení planetárních věd v NASA.

Jedním ze způsobů, jak si zcela odlišné mimozemské organismy představit, je pokusit se vytvořit v laboratořích na Zemi něco zcela cizího. A právě to udělal tým vědců vedený Stevem Bennerem na Floridě. Jejich molekulární systém napodobuje DNA, ale s jedním podstatným rozdílem: nemá čtyři výše popsaná „písmena“, ale osm.

Kromě normálních, v pozemské přírodě přirozených nukleotidů adeninu, thyminu, guaninu a cytosinu má ještě další čtyři, umělé. Ty napodobují oblasti v normální DNA – výsledkem je struktura ve tvaru dvojité šroubovice.

Na stopě mimozemského života

Bennerův tým nazval svůj výtvor hačimoži – což japonsky znamená „osm písmen“. DNA hačimoži splňuje všechny požadavky, které existují na ukládání, přenos a vývoj informace v DNA živých organismů. „Pečlivou analýzou úloh tvarů velikostí a struktur v DNA hačimoži tato práce rozšiřuje naše porozumění typům molekul, které by mohly ukládat informace u mimozemských forem života na zcela cizích světech,“ popsal Benner.

Tento fenomén je pro vědu zatím v podstatě neprozkoumaný – protože žádná cizí mimozemská DNA nebyla doposud objevená, nemohli ji vědci zkoumat. A tak si ji vytvořili sami, v laboratoři. Chtějí tím získat odpovědi na otázky, jak a kde by mohly mimozemské organismy existovat – protože právě tím směrem by se potom daly namířit přístroje nebo poslat sondy.

Výzkum je ale důležitý i pro lepší pochopení těch nejzákladnějších otázek pozemské biologie – tedy jak se život dává dohromady, jak vzniká a proč nabývá právě takových tvarů, jaké má. Nicméně jeho hlavní cíl míří daleko za hranice Země.

„Pokud získáme hlubší porozumění pro to, co je ve vesmíru možné, můžeme chystat vhodnější přístroje a také dávat misím jiné, účinnější parametry. A tedy – můžeme být úspěšnější v pátrání po mimozemském životě,“ uvedla Mary Voyteková, která pracuje jako astrobioložka pro NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 19 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 22 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 23 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...