Vědci vytvořili „mimozemskou“ DNA, místo čtyř písmen jich má osm

Vědci financovaní NASA dokázali vytvořit molekulární systém, který umí ukládat a dál předávat informace podobně jako DNA. Tento úspěch naznačuje podle autorů výzkumu, že ve vesmíru by mohla existovat alternativa k životu založenému na DNA, jak ho známe ze Země.

Tento molekulární systém, který není živý, říká vědcům, že pokud budou hledat ve vesmíru život, budou si muset rozmyslet, po čem vlastně pátrají. Výzkumníci ho představili světu v odborném časopise Science.

DNA je složitá molekula, která ukládá a předává dál genetické informace. Předává si ji z rodiče na potomka každý známý tvor na Zemi. Její klíčové složky tvoří čtyři nukleotidy, jež vytváří písmena v genetické abecedě, kterou se píše kniha života. Ale podle nového výzkumu by na jiných světech mohla tato genetická kniha vypadat úplně jinak, než jsme zvyklí – možná by byla natolik odlišná, že bychom nepoznali její písmena.

„Hledání života je pro NASA stále důležitějším cílem a tato práce nám pomůže vyvinout účinné nástroje i experimenty, jimiž po něm pátráme,“ uvedla Lori Glazeová, ředitelka Oddělení planetárních věd v NASA.

Jedním ze způsobů, jak si zcela odlišné mimozemské organismy představit, je pokusit se vytvořit v laboratořích na Zemi něco zcela cizího. A právě to udělal tým vědců vedený Stevem Bennerem na Floridě. Jejich molekulární systém napodobuje DNA, ale s jedním podstatným rozdílem: nemá čtyři výše popsaná „písmena“, ale osm.

Kromě normálních, v pozemské přírodě přirozených nukleotidů adeninu, thyminu, guaninu a cytosinu má ještě další čtyři, umělé. Ty napodobují oblasti v normální DNA – výsledkem je struktura ve tvaru dvojité šroubovice.

Na stopě mimozemského života

Bennerův tým nazval svůj výtvor hačimoži – což japonsky znamená „osm písmen“. DNA hačimoži splňuje všechny požadavky, které existují na ukládání, přenos a vývoj informace v DNA živých organismů. „Pečlivou analýzou úloh tvarů velikostí a struktur v DNA hačimoži tato práce rozšiřuje naše porozumění typům molekul, které by mohly ukládat informace u mimozemských forem života na zcela cizích světech,“ popsal Benner.

Tento fenomén je pro vědu zatím v podstatě neprozkoumaný – protože žádná cizí mimozemská DNA nebyla doposud objevená, nemohli ji vědci zkoumat. A tak si ji vytvořili sami, v laboratoři. Chtějí tím získat odpovědi na otázky, jak a kde by mohly mimozemské organismy existovat – protože právě tím směrem by se potom daly namířit přístroje nebo poslat sondy.

Výzkum je ale důležitý i pro lepší pochopení těch nejzákladnějších otázek pozemské biologie – tedy jak se život dává dohromady, jak vzniká a proč nabývá právě takových tvarů, jaké má. Nicméně jeho hlavní cíl míří daleko za hranice Země.

„Pokud získáme hlubší porozumění pro to, co je ve vesmíru možné, můžeme chystat vhodnější přístroje a také dávat misím jiné, účinnější parametry. A tedy – můžeme být úspěšnější v pátrání po mimozemském životě,“ uvedla Mary Voyteková, která pracuje jako astrobioložka pro NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Poláci pátrali po památkách z války, našli vzácný římský meč

Dva polští milovníci historie pátrali na jihu země za pomoci detektorů kovů po stopách bojů polské armády s vojsky nacistického Německa v září 1939. Nenašli pušky ani kulomety, ale asi dva tisíce let starý římský meč.
před 1 hhodinou

Evropané změnili barvu kůže později, než se předpokládalo

Vědci z univerzity v italské Ferraře zkoumali, jak se vyvíjela pigmentace kůže, očí a vlasů Evropanů v průběhu posledních 45 tisíc let. Světlejší pigment se podle výzkumu objevoval postupně a nelineárně. Tmavá pleť přitom přetrvávala u mnoha populací až do doby měděné a železné.
před 1 hhodinou

Experti radí, jak mluvit o AI s dětmi

Umělé inteligence jsou poměrně novým fenoménem na to, aby se s nimi někteří lidé již plně sžili. Proto může být pro rodiče složité najít způsob, jak o AI komunikovat se svými dětmi. Odborný web MIT Technology Review proto oslovil několik expertů, aby se podělili o svá doporučení.
před 18 hhodinami

Jako požár na nebi. Češi mohli zpozorovat zánik části rakety Falcon 9

Ve středu nad ránem se lidem ve střední Evropě, včetně České republiky, nabídla nevšední podívaná. Na severním obzoru mohli sledovat zánik lidmi vyrobeného objektu. Podle starších informací mělo jít o jeden ze satelitů systému Starlink, na základě nových dat ale vědci tvrdí, že se jednalo o nosný stupeň rakety Falcon 9 společnosti Space X.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Archeologové našli první hrobku faraona po sto letech

Archeologové v Egyptě objevili hrobku faraona Thutmose II. Jedná se o zcela výjimečný objev. Jde totiž o první nález královské hrobky za více než sto let. Naposledy se to stalo roku 1922, když Howard Carter našel slavnou hrobku faraona Tutanchamona.
před 22 hhodinami

Hrozba, že planetka 2024 YR4 narazí do Země, opět stoupla

Podle údajů NASA zveřejněných v úterý má asteroid, který by mohl srovnat se zemí celé město, už 3,1procentní pravděpodobnost, že v roce 2032 zasáhne Zemi. To z něj dělá nejnebezpečnější planetku, jakou kdy moderní předpovědi zaznamenaly. Odborníci však uklidňují, že v tuto chvíli se nejedná o krizi.
včera v 11:29

Ženy jsou štědřejší než muži, ukázala hra na diktátora

Obecně sdílená společenská představa je, že ženy jsou štědřejší než muži. Ale když se španělští psychologové a ekonomové pokoušeli najít pro toto tvrzení tvrdé důkazy založené na datech a studiích, nenašli je. A tak se rozhodli udělat vlastní výzkum, a to pomocí experimentu.
včera v 06:30

Smrt může být evolučně altruistická, naznačuje výzkum

Darwinova teorie přírodního výběru vysvětluje, proč se u organismů vyvíjejí vlastnosti, které jim pomáhají přežít a rozmnožovat se. Smrt se pak může zdát jako neúspěch v této snaze. Nový výzkum ale naznačuje, že je to spíš proces, který se evolučně zformoval tak, aby organismům pomáhal.
18. 2. 2025
Načítání...