Evropská kosmická harpuna má ničit vesmírný odpad na oběžné dráze

Nahrávám video
Kosmická harpuna má ničit vesmírný odpad na oběžné dráze
Zdroj: ČT24

Z období vesmírných závodů v minulém století zůstaly na oběžné dráze tisíce tun odpadu. Do dlouho neřešeného problému se teď pustila Evropská kosmická agentura. Vyvinula harpunu, která by měla odtáhnout vesmírný odpad do atmosféry, kde následně shoří. Pokud se pilotní projekt podaří, může jít o zásadní zlom v éře dobývání kosmu.

Ikonické záběry z cesty prvního člověka do vesmíru nebo přistání na Měsíci opomíjejí jeden důležitý moment těchto pro lidstvo zásadních událostí. Impozantní projekty z šedesátých let sice začaly novou epochu, ale zůstalo po nich na oběžné dráze Země obrovské množství odpadu. Kvůli tomu teď lidstvo čelí další výzvě – aby mohly příští generace vědců pokračovat v dobývání vesmíru, je nejdřív potřeba v něm uklidit.

„Kousky vesmírného smetí vzešlé z předchozích letů se mohou dostat do cesty novým raketám a poškodit je,“ popsal jádro problému programový ředitel mise na odstraňování kosmického odpadu Simon Fellows.

Vědci odhadují, že kolem Země obíhá v současnosti kolem čtyřiceti tisíc nejrůznějších předmětů, a to rychlostí kolem sedmnácti tisíc kilometrů za hodinu. Dohromady jde o více než 7,5 tisíce tun odpadu. Mají nejrůznější velikosti, od několika milimetrů až po několik desítek centimetrů. Mají také nejrůznější původ, od úlomků nosných raket až po vyřazené satelity.

Létající úlomky jsou taky problém pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Americká NASA měla při jejím budování v roce 1998 seznam asi 350 objektů, které do stanice mohou narazit. Dnes jejich počet odhaduje na zhruba trojnásobek.

Pokud by se nějaké dva kusy vesmírného smetí srazily, může to být katastrofa, upozornil Fellows. „Náraz by do okolí roztříštil ještě větší množství odpadu a s tím by přišly další problémy,“ vysvětluje. Řešení hledají nejrůznější kosmické agentury po celém světě. Vloni například neuspěla japonská mise, která chtěla vesmírný odpad ničit pomocí dlouhého lana, které by smetí shazovalo na nižší oběžnou dráhu.

Bude lepší harpuna, nebo obří síť?

S novým způsobem přišli britští vědci. Ve spolupráci s leteckou společností Airbus vymysleli jednoduchý systém – harpunu, která pronikne kovovým pláštěm tělesa a zachycený odpad následně odtáhne do atmosféry, kde potom shoří. „Celé to funguje tak, že harpunu vystřelí systém z mateřské lodi. Používá se k tomu stlačený plyn, který uvolní písty a vymrští harpunu – a to v obrovské rychlosti přibližně 20 metrů za sekundu,“ říká Fellows.

Od prvních testů v laboratoři uběhlo už několik let a teď se systém podařilo ozkoušet i v praxi. Pro experty jde o příslib do budoucna, avšak nespoléhají jenom na něj.

Nadějí je také například systém CubeSat, který na Mezinárodní vesmírnou stanici vloni dopravila raketa společnosti SpaceX. Podle vize konstruktérů by systém mohl za pomoci obřích sítí sesbírat i drobné kousky na oběžné dráze.

„Všechny tyto experimenty nás neustále posouvají vpřed a ukazují další cesty, jak problém s odpadem vyřešit,“ říká Katie Bashfordová ze společnosti Satellite Technology Limited, která  pracuje na vývoji těchto systémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 16 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...