Evropská kosmická harpuna má ničit vesmírný odpad na oběžné dráze

Nahrávám video

Z období vesmírných závodů v minulém století zůstaly na oběžné dráze tisíce tun odpadu. Do dlouho neřešeného problému se teď pustila Evropská kosmická agentura. Vyvinula harpunu, která by měla odtáhnout vesmírný odpad do atmosféry, kde následně shoří. Pokud se pilotní projekt podaří, může jít o zásadní zlom v éře dobývání kosmu.

Ikonické záběry z cesty prvního člověka do vesmíru nebo přistání na Měsíci opomíjejí jeden důležitý moment těchto pro lidstvo zásadních událostí. Impozantní projekty z šedesátých let sice začaly novou epochu, ale zůstalo po nich na oběžné dráze Země obrovské množství odpadu. Kvůli tomu teď lidstvo čelí další výzvě – aby mohly příští generace vědců pokračovat v dobývání vesmíru, je nejdřív potřeba v něm uklidit.

„Kousky vesmírného smetí vzešlé z předchozích letů se mohou dostat do cesty novým raketám a poškodit je,“ popsal jádro problému programový ředitel mise na odstraňování kosmického odpadu Simon Fellows.

Vědci odhadují, že kolem Země obíhá v současnosti kolem čtyřiceti tisíc nejrůznějších předmětů, a to rychlostí kolem sedmnácti tisíc kilometrů za hodinu. Dohromady jde o více než 7,5 tisíce tun odpadu. Mají nejrůznější velikosti, od několika milimetrů až po několik desítek centimetrů. Mají také nejrůznější původ, od úlomků nosných raket až po vyřazené satelity.

Létající úlomky jsou taky problém pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Americká NASA měla při jejím budování v roce 1998 seznam asi 350 objektů, které do stanice mohou narazit. Dnes jejich počet odhaduje na zhruba trojnásobek.

Pokud by se nějaké dva kusy vesmírného smetí srazily, může to být katastrofa, upozornil Fellows. „Náraz by do okolí roztříštil ještě větší množství odpadu a s tím by přišly další problémy,“ vysvětluje. Řešení hledají nejrůznější kosmické agentury po celém světě. Vloni například neuspěla japonská mise, která chtěla vesmírný odpad ničit pomocí dlouhého lana, které by smetí shazovalo na nižší oběžnou dráhu.

Bude lepší harpuna, nebo obří síť?

S novým způsobem přišli britští vědci. Ve spolupráci s leteckou společností Airbus vymysleli jednoduchý systém – harpunu, která pronikne kovovým pláštěm tělesa a zachycený odpad následně odtáhne do atmosféry, kde potom shoří. „Celé to funguje tak, že harpunu vystřelí systém z mateřské lodi. Používá se k tomu stlačený plyn, který uvolní písty a vymrští harpunu – a to v obrovské rychlosti přibližně 20 metrů za sekundu,“ říká Fellows.

Od prvních testů v laboratoři uběhlo už několik let a teď se systém podařilo ozkoušet i v praxi. Pro experty jde o příslib do budoucna, avšak nespoléhají jenom na něj.

Nadějí je také například systém CubeSat, který na Mezinárodní vesmírnou stanici vloni dopravila raketa společnosti SpaceX. Podle vize konstruktérů by systém mohl za pomoci obřích sítí sesbírat i drobné kousky na oběžné dráze.

„Všechny tyto experimenty nás neustále posouvají vpřed a ukazují další cesty, jak problém s odpadem vyřešit,“ říká Katie Bashfordová ze společnosti Satellite Technology Limited, která  pracuje na vývoji těchto systémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 1 hhodinou

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 1 hhodinou

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 20 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 20 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Golfský proud se už možná nedá zachránit, varuje studie

Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.
12. 7. 2026

Vědci zvažují provedení negativní přestupné hodiny. Může vyřešit zvětšující se problém

Čas na atomových hodinách, jímž lidstvo řídí své aktivity, se stále více rozchází od toho, jak se otáčí Země. Na podzim to budou řešit experti, ve hře je i odebrání jedné hodiny.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.