U spánku je pravidelnost ještě důležitější než délka, tvrdí italští lékaři

Uléhá-li člověk ke spánku vždy ve stejnou hodinu a pravidelně se ráno ve stejnou hodinu budí, může to podle výzkumu italských vědců vést ke zlepšení fyzické či psychické pohody. Naopak nepravidelnost spánku zhoršuje usínání, vede k ospalosti přes den i nižší fyzické aktivitě. O výsledcích výzkumu píše italský deník Corriere della Sera.

Lékaři dospěli k tomuto závěru na základě studia zvyků dospělých osob ve věku od 54 do 93 let, u nichž s pomocí moderních přístrojů měřili spánek. S vysokou přesností díky tomu mohli určit, kdy tyto osoby chodily spát a kdy se budily. Žádná ze sledovaných osob netrpěla nespavostí či jinými poruchami spánku, jako je syndrom spánkové apnoe. Vědci přihlíželi k četným parametrům zdraví, jako je krevní tlak či glykémie.

Vědci především odhalili, že nepravidelnost ve spánku prodlužuje dobu potřebnou k usnutí, vede k ospalosti přes den, k menšímu vystavení dennímu světlu a k nižší fyzické aktivitě, a to nezávisle na délce spánku. Navíc se s tím pojí vyšší úroveň stresu a depresí.

Údaje o stavu metabolismu a o kardiovaskulárním zdraví jsou ještě překvapivější: kdo nepravidelně uléhá a budí se, má vyšší krevní tlak a hladinu cukru v krvi a je tedy ohrožen cukrovkou. Ti, kdo spí nepravidelně, jsou také v průměru více obézní a všechny tyto faktory dohromady vedou k vyššímu riziku kardiovaskulárních příhod, jako je infarkt a mrtvice.

„Pozorovali jsme, že osoby s hypertenzí mají tendenci déle spát a obézní v průměru zvýší svou aktivitu až pozdě večer. Čím větší jsou výkyvy v čase, kdy chodí člověk spát a kdy vstává, tím více roste riziko pro zdraví,“ vysvětluje Jessica Lunsfordová-Averyová, která výzkum koordinovala. „Kdo má velké výkyvy v čase spánku, je méně aktivní, více ospalý a unavený, ale především jej ohrožují kardiovaskulární a metabolické problémy. Naše výsledky ukazují, že jde o výraznou souvislost,“ dodává.

Podceňovaný význam spánku

Je obtížné říci, co bylo dříve, jestli vejce nebo slepice. Neurofyziolog z oddělení neurověd z Janovské univerzity Lino Nobili potvrzuje, že pravidelnost spánku je klíčová, protože to je jeden z mechanismů, který pomáhá udržet synchronizované vnitřní biologické hodiny, zásadní pro funkce organismu na bázi cyklu světlo a tma.

V noci se mění tělesná teplota, sekrece hormonů, krevní tlak, srdeční rytmus. Udržení těchto rytmů je pro zdraví nezbytné. „Víme, že velmi výrazné změny v cyklu spánek a bdění se pojí s větší pravděpodobností gastritidy, problémy se střevy, protože se mění mnohé vegetativní a hormonální ukazatele. Jsme-li například v noci vzhůru, mění se produkce hormonů, které regulují pocit hladu a sytosti. To nás vede k tomu, že jíme více a většinou méně zdravá jídla,“ uvádí autoři.

To vše se jasně ukazuje na osobách, které pracují na směny, a tedy mají značně nepravidelný čas spánku a probuzení. Ale i méně drastické výkyvy mohou škodit, vést k nerovnováze cirkadiánního rytmu (biologický rytmus dlouhý 20–28 hodin, pozn. red.) se škodlivými dopady na zdraví. Chodit spát ve stejnou hodinu a ve stejnou hodinu se budit je tedy dobrý zvyk.

„Důležitější je ranní vstávání,“ doporučuje Nobili. „Jestliže se budeme ráno budit vždy ve stejný čas, večer se potřeba spánku dostaví sama od sebe. Budeme-li tomu naslouchat, pochopíme, jaké je správné okénko pro spánek. Ne vždy je to však možné. Když se spontánně budíme v devět hodin, ale v tuto hodinu bychom už měli být v kanceláři, musíme v týdnu vynaložit trochu úsilí, ale o víkendu je nějaké to porušení pravidla povoleno. Když je rytmus spánku téměř vždy pravidelný, sporadické výjimky neuškodí,“ uzavírá Nobili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 23 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...