Velryby páchají sebevraždy kvůli vojenskému sonaru, potvrdila nová studie

Mořští biologové vysvětlili, proč některé velryby páchají sebevraždy tím, že se vrhají na pláže. Může za to stres, který způsobují silné sonary používané především vojenským námořnictvem. Vyzvali vlády k rozšíření zón, kde se tyto sonary nesmějí používat.

Vědci už desítky let vědí, že sonar námořních lodí může mít negativní dopad na mořský život. Zvukové vlny, které tyto přístroje produkují, jsou tak silné, že mění chování mořských savců: jsou kvůli němu ochotní plavat stovky mil nebo potápět se do velkých hloubek. Největší riziko představuje to, že velryby se kvůli zvukům sonaru vrhají také na mořské břehy, kde často umírají.

Nejnáchylnější jsou na to vorvaňovci, středně velcí ozubení kytovci. Až doposud se ale nevědělo, proč právě oni jsou sonarem tak zranitelní. Poprvé to vědci vysvětlili až nyní v odborném článku, který vyšel v časopise Proceedings of the Royal Society B.

Až do šedesátých let 20. století se stávalo jen velmi výjimečně, že by vorvaňovci hromadně uvázli na pláži. Pak však americké námořnictvo zavedlo nový druh sonaru, kterému se říkalo MFAS. Jeho cílem bylo odhalovat v hlubinách oceánů sovětské ponorky, které mohly nést jaderné střely schopné ohrozit USA. Tyto radary byly schopné hledat cíl pomocí zvuků o hlasitosti 170–195 decibelů. Pro srovnání: hodně hlasité koncerty mívají kolem 120 decibelů.

A právě od šedesátých let se začalo nacházet mrtvých vorvaňovců stále víc. Vědci vědí o 121 případech, při nichž se menší nebo větší skupina těchto mořských savců v letech 1960–2004 vrhla na břeh. Stává se to po celém světě, od Evropy až po americké břehy. Problém se týká více druhů, nejčastěji ale vorvaňovců zobatých. A velké množství případů se odehrálo ve stejných místech jako cvičení amerického námořnictva nebo plavidel NATO.

Hluk a stres

Příčin narážení velryb na pobřeží je zřejmě více; může na to mít dopad jejich zdravotní stav, dezorientace, hlad nebo i predátoři, kteří tyto kytovce na mělčiny pronásledují. Podle nového výzkumu je většina těchto událostí, které se týkaly největšího množství zvířat, spojená s nadměrným hlukem. Vědci se domnívají, že velrybám zvukové vlny způsobují nevolnost – do krve se jim uvolňují bublinky dusíku. A to může způsobovat krvácení a poškození jejich vnitřních orgánů.

V podstatě se to podobá dekompresní nemoci u lidských potápěčů způsobené příliš rychlým vynořením z hloubky na hladinu. „V přítomnosti sonarových vln jsou tato zvířata vyděšená a snaží se před zdrojem tohoto hluku prchat. Mění přitom vzorec svého potápění,“ uvedl hlavní autor studie Yara Bernaldo de Quiros agentuře AFP. „Jejich reakce na stres je silnější než reakce organismu na potápění, a právě proto se jim v tělech akumuluje dusík.“

Nahrávám video

Podle vědců se tato reakce liší u jednotlivých velryb – je to podobné jako u lidí; tam také na stresové podněty reaguje každý jinak. Ale obecně platí, že právě hlasité sonarové vlny tento stres u vorvaňovců vyvolávají.

Mořští biologové, kteří se studie zúčastnili, vycházeli z pitev mrtvých zvířat. Současně navrhují, aby byl v oblastech, kde tato zvířata žijí, vydán přísný zákaz používání silných sonarů. Jedna taková oblast už existuje – je jí okolí Kanárských ostrovů. Vědci potvrdili, že na tamní populaci velryb to má pozitivní vliv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 15 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled