Mléčná dráha se srazí s jinou galaxií mnohem dříve, než vědci čekali. Bude to krásné divadlo

Nový výzkum astrofyziků z Durhamské univerzity předvídá, že se naše galaxie Mléčná dráha srazí s jinou galaxií – Velkým Magellanovým oblakem. Srážka kosmických rozměrů by se mohla odehrát za dvě miliardy let.

Astronomové několik let hovoří o tom, že se Mléčná dráha srazí s galaxií v Andromedě; mělo by to nastat přibližně za osm miliard let. Ale čtyřikrát dříve, za dvě miliardy let, by se mohla srazit s jinou galaxií – s Velkým Magellanovým oblakem. Vědci v nové studii předvídají, že by tato srážka mohla „probudit“ obří černou díru, která leží v centru naší galaxie.

To by znamenalo, že černá díra začne pohlcovat okolní plyn – zvětšila by potom svůj objem přibližně na desetinásobek. Při tomto „krmení se“ bude vyvrhovat obrovské množství radiace. Durhamští vědci věří, že by toto silné záření nemělo mít na Zemi negativní dopad, ale současně upozorňují, že existuje nízká pravděpodobnost, že by srážka mohla „odstřelit“ celou sluneční soustavu pryč z její dnešní dráhy.

Simulace srážky Mléčné dráhy s galaxií v Andromedě:

Astrofyzici tento výzkum představili 4. ledna v odborném časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Galaxie, jako je naše Mléčná dráha, jsou obklopeny menšími, takzvanými satelitními galaxiemi, které je obíhají. Normálně tyto menší galaxie mají velmi poklidný vývoj a vydrží kolem těch větších obíhat mnoho miliard let. Ale občas se stává, že se srazí s centrální galaxií, která je pak pohltí.

Jednou z těchto satelitních galaxií naší Mléčné dráhy je právě Velký Magellanův oblak, který z nich září nejjasněji. Do sousedství Mléčné dráhy se dostal teprve před 1,5 miliardy let a nachází se asi 163 tisíc světelných let od ní. Až doposud se vědci domnívali, že bude kolem Mléčné dráhy obíhat stejně i další miliardy let. Některé scénáře ale naznačovaly, že pokud dosáhne příliš vysoké rychlosti, mohl by jejímu gravitačnímu působení uniknout – pak by odletěl dál do kosmu.

Masivní srážka přinese ničivé divadlo

Nejnovější měření ale ukázala, že Velký Magellanův oblak obsahuje víc než dvakrát tolik temné hmoty, než naznačovaly předchozí výpočty. Díky tomu přichází o energii mnohem rychleji, než ukazovaly starší modely – a v důsledku toho se srazí s naší galaxií. Nový výpočet byl možný díky simulaci na superpočítači.

„Dvě miliardy let jsou sice z hlediska lidského života velmi dlouhá doba, ale v kosmických rozměrech jde o krátký časový úsek,“ uvedl hlavní autor práce Marius Cautun. „Zničení Velkého Magellanova oblaku, jak bude pohlcován Mléčnou dráhou, přinese do naší galaxie spoušť. Probudí to černou díru v centru galaxie a promění naši galaxii v kvasar.“ Tímto termínem se označují aktivní jádra starých galaxií, v jejichž centu je obří černá díra. Jak do ní padá hmota, vytváří se tak takzvaný akreční disk, který se třením silně zahřívá.

Velký Magellanův oblak
Zdroj: NASA/JPL-Caltech/STScI

„Tento fenomén vyvolá působivé proudění energie. I když to nebude mít dopad na naši sluneční soustavu, existuje malá pravděpodobnost, že neunikne důsledkům této srážky a že ji to vyrazí z Mléčné dráhy do mezihvězdného prostoru,“ říká Cautun.

Tato srážka bude pro pozorovatele velmi působivá. „Náš vesmír se neustále vyvíjí, mnohdy právě explozivními událostmi, jako bude srážka s Velkým Magellanovým oblakem,“ popsal kolizi další z autorů práce profesor Carlos Frenk. „Naši potomci, pokud ještě budou žít, uvidí působivou podívanou. Kosmické ohňostroje nově probuzené supermasivní černé díry ve středu naší galaxie budou vidět velmi jasně.“

Pro naši galaxii to bude jedna z prvních takových situací v jejích dějinách. Podle astrofyziků se zatím srážela jen výjimečně, navíc jen s maličkými galaxiemi. Například náš nejbližší soused, hvězdná soustava v Andromedě, už pohltil galaxie s třicetinásobkem hmotnosti galaxií pohlcených Mléčnou dráhou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 18 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...