Mléčná dráha se srazí s jinou galaxií mnohem dříve, než vědci čekali. Bude to krásné divadlo

Nový výzkum astrofyziků z Durhamské univerzity předvídá, že se naše galaxie Mléčná dráha srazí s jinou galaxií – Velkým Magellanovým oblakem. Srážka kosmických rozměrů by se mohla odehrát za dvě miliardy let.

Astronomové několik let hovoří o tom, že se Mléčná dráha srazí s galaxií v Andromedě; mělo by to nastat přibližně za osm miliard let. Ale čtyřikrát dříve, za dvě miliardy let, by se mohla srazit s jinou galaxií – s Velkým Magellanovým oblakem. Vědci v nové studii předvídají, že by tato srážka mohla „probudit“ obří černou díru, která leží v centru naší galaxie.

To by znamenalo, že černá díra začne pohlcovat okolní plyn – zvětšila by potom svůj objem přibližně na desetinásobek. Při tomto „krmení se“ bude vyvrhovat obrovské množství radiace. Durhamští vědci věří, že by toto silné záření nemělo mít na Zemi negativní dopad, ale současně upozorňují, že existuje nízká pravděpodobnost, že by srážka mohla „odstřelit“ celou sluneční soustavu pryč z její dnešní dráhy.

Simulace srážky Mléčné dráhy s galaxií v Andromedě:

Astrofyzici tento výzkum představili 4. ledna v odborném časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Galaxie, jako je naše Mléčná dráha, jsou obklopeny menšími, takzvanými satelitními galaxiemi, které je obíhají. Normálně tyto menší galaxie mají velmi poklidný vývoj a vydrží kolem těch větších obíhat mnoho miliard let. Ale občas se stává, že se srazí s centrální galaxií, která je pak pohltí.

Jednou z těchto satelitních galaxií naší Mléčné dráhy je právě Velký Magellanův oblak, který z nich září nejjasněji. Do sousedství Mléčné dráhy se dostal teprve před 1,5 miliardy let a nachází se asi 163 tisíc světelných let od ní. Až doposud se vědci domnívali, že bude kolem Mléčné dráhy obíhat stejně i další miliardy let. Některé scénáře ale naznačovaly, že pokud dosáhne příliš vysoké rychlosti, mohl by jejímu gravitačnímu působení uniknout – pak by odletěl dál do kosmu.

Masivní srážka přinese ničivé divadlo

Nejnovější měření ale ukázala, že Velký Magellanův oblak obsahuje víc než dvakrát tolik temné hmoty, než naznačovaly předchozí výpočty. Díky tomu přichází o energii mnohem rychleji, než ukazovaly starší modely – a v důsledku toho se srazí s naší galaxií. Nový výpočet byl možný díky simulaci na superpočítači.

„Dvě miliardy let jsou sice z hlediska lidského života velmi dlouhá doba, ale v kosmických rozměrech jde o krátký časový úsek,“ uvedl hlavní autor práce Marius Cautun. „Zničení Velkého Magellanova oblaku, jak bude pohlcován Mléčnou dráhou, přinese do naší galaxie spoušť. Probudí to černou díru v centru galaxie a promění naši galaxii v kvasar.“ Tímto termínem se označují aktivní jádra starých galaxií, v jejichž centu je obří černá díra. Jak do ní padá hmota, vytváří se tak takzvaný akreční disk, který se třením silně zahřívá.

Velký Magellanův oblak
Zdroj: NASA/JPL-Caltech/STScI

„Tento fenomén vyvolá působivé proudění energie. I když to nebude mít dopad na naši sluneční soustavu, existuje malá pravděpodobnost, že neunikne důsledkům této srážky a že ji to vyrazí z Mléčné dráhy do mezihvězdného prostoru,“ říká Cautun.

Tato srážka bude pro pozorovatele velmi působivá. „Náš vesmír se neustále vyvíjí, mnohdy právě explozivními událostmi, jako bude srážka s Velkým Magellanovým oblakem,“ popsal kolizi další z autorů práce profesor Carlos Frenk. „Naši potomci, pokud ještě budou žít, uvidí působivou podívanou. Kosmické ohňostroje nově probuzené supermasivní černé díry ve středu naší galaxie budou vidět velmi jasně.“

Pro naši galaxii to bude jedna z prvních takových situací v jejích dějinách. Podle astrofyziků se zatím srážela jen výjimečně, navíc jen s maličkými galaxiemi. Například náš nejbližší soused, hvězdná soustava v Andromedě, už pohltil galaxie s třicetinásobkem hmotnosti galaxií pohlcených Mléčnou dráhou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
před 3 hhodinami

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 20 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
včera v 11:57

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
včera v 11:16

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
včera v 11:02

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026
Načítání...