Experti z Olomouce žádají mírnější zákony u geneticky „editovaných“ rostlin

Vědci olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) vyzvali premiéra Andreje Babiše a další politiky, aby se zasadili o změnu evropské legislativy týkající se geneticky upravených rostlin v souladu s aktuálním vývojem vědeckého poznání. Reagují na rozhodnutí Evropského soudního dvora, podle kterého organismy získané moderními metodami pro cílenou editaci genomu podléhají stejně přísné regulaci jako geneticky modifikované organismy.

Geneticky modifikované organismy známé pod zkratkou GMO v sobě obsahují cizí geny, které se teoreticky mohou šířit, kam nemají.

Oproti tomu geneticky upravené organismy jsou podle expertů vlastně přirozené – jen u nich člověk urychlil proces evoluce. Podle Evropského soudního dvora ale jejich výzkum podléhá stejným drastickým omezením. 

Podle ředitele CRH Ivo Fréborta i vědeckého ředitele a laureáta Národní ceny Česká hlava 2018 Jaroslava Doležela může toto rozhodnutí nenávratně poškodit evropské zemědělství i životní prostředí a způsobit odliv inovací mimo EU.

„Získání odrůd zemědělských plodin přizpůsobených podmínkám měnícího se klimatu, odolných vůči chorobám a škůdcům, s vyšším výnosem a zlepšenou kvalitou není možné bez aplikace nových technik šlechtění. Bez takových odrůd pak nelze v budoucnu zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci, aniž by bylo životní prostředí extrémně poškozováno pesticidy a vysokými dávkami umělých hnojiv s následným ohrožením zdraví obyvatel planety,“ uvedl rostlinný genetik Doležel.

Proč není cílené editování genomu nebezpečné

Podle vědců organismy získané cíleným editováním genomu neobsahují cizí geny. Proto by měly podléhat stejným legislativním pravidlům jako rostliny získané tradičními metodami šlechtění.

Metoda CRISPR totiž spočívá v tom, že experti umí v genomu „vypnout“ gen, jenž je nositelem konkrétní vlastnosti. Díky tomu lze získat rostliny například odolné vůči suchu či chorobám. Právě tímto výzkumem, zejména u hospodářsky významných plodin, se olomoučtí odborníci zabývají.

  • CRH je vědecké centrum, které sdružuje vědecké týmy Univerzity Palackého v Olomouci a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Badatelé se věnují výzkumu rostlin a vývoji rostlinných biotechnologií.

Vědci zdůrazňují, že všechny domestikované plodiny vznikly mutacemi genomu planých předchůdců. Asi od poloviny minulého století jsou pak mutace vyvolávány uměle, a to působením chemických látek a radioaktivního záření. Tyto postupy vyvolávají stovky či tisíce náhodných poškození dědičné informace s neznámými účinky. Naopak při užití metody CRISPR jsou všechny změny cílené a kontrolované. Navzdory tomu Evropský soudní dvůr uvalil na metody cílené úpravy genomu přísné regulace.

„To z vědeckého hlediska nedává smysl, protože plodiny s malými úpravami genomu jsou stejně bezpečné jako plodiny získané klasickou mutagenezí a tradičními metodami šlechtění. Důsledky tohoto rozhodnutí budou dalekosáhlé. Inovativní zemědělský výzkum se přesune mimo Evropu, která bude v budoucnu zpoždění v této oblasti obtížně dohánět,“ upozornil další ze signatářů dopisu a odborník na rostlinné biotechnologie Ivo Frébort. Podle něj bude ztížené zavádění nových odrůd, což sníží konkurenceschopnost evropského zemědělství, a zpomalí se i zavádění metod udržitelného zemědělství.

Světoví vědci mají s omezením také problém

Proti rozhodnutí Evropského soudního dvora protestují mnohé osobnosti světové vědy. „My jsme považovali za vhodné upozornit na problém také naši politickou reprezentaci a požádat ji, aby vyslovila nesouhlas s výrokem Evropského soudního dvora, podpořila změnu legislativy u nových, inovativních technik šlechtění i celkové změny legislativy týkající se GMO. Ta je totiž zastaralá a neodpovídá současným vědeckým poznatkům,“ shodují se oba olomoučtí vědci.

Dopis adresovali nejen premiérovi, ale také ministrům zemědělství a životního prostředí – Miroslavu Tomanovi a Richardu Brabcovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
před 8 hhodinami

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
před 9 hhodinami

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
včera v 14:37

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
včera v 10:03

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025

Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.
11. 7. 2025

Evropská komise představila kodex pro AI. Řeší autorská práva i bezpečnost

Evropská komise tento týden zveřejnila nový dobrovolný kodex postupů pro poskytovatele výkonných systémů umělé inteligence (AI), jehož cílem je vyjasnit povinnosti vyplývající z nových unijních pravidel, takzvaného Aktu o AI. Kodex se týká takzvaných generativních modelů AI, jako jsou ChatGPT od OpenAI, Claude od společnosti Anthropic nebo Gemini od Googlu.
11. 7. 2025
Načítání...