Havajské tuleně ničí murény. Lezou jim do nozder

Tuleň havajský je jediným druhem tuleně, který žije v tropických vodách. Hrozí mu řada nástrah, od rybářských sítí přes klimatické změny až po zranitelnost chorobami. Nyní se k nim přidala další hrozba: murény, které jim lezou do nozder.

Americký úřad pro výzkum oceánů a atmosféry (NOAA) zveřejnil na začátku prosince fotografii havajského tuleně, který vypadá, jako by měl na hlavě chobot. Jenže nejde o chobot, ale o murénu poskvrněnou, která tuleni vnikla do nozder.

Vypadalo by to jako zábavná kuriozita, kdyby to byl ovšem první případ. Jenže NOAA má za poslední dva roky informace o více stejně probíhajících incidentech, což naznačuje, že jde o nějaký trend nebo jev, který má vnější příčiny.

„Intenzivně sledujeme tuleně havajské už čtyři desetiletí, ale za celou tu dobu jsme nic takového neviděli,“ uvedl pro deník Guardian Charles Littnan, který na Havaji vede výzkumný program věnovaný těmto vzácným ploutvonožcům. „Ale teď se to stalo nejméně třikrát nebo čtyřikrát – a my absolutně netušíme proč,“ dodal.

Dva roky známý fenomén

Poprvé biologové pozorovali tuto situaci v létě roku 2016, když poslali snímek tuleně s murénou v nose svým kolegům. Ti si zpočátku mysleli, že jde o vtip, ale krátce poté, co se ukázalo, že ne, začaly podobné situace přibývat. Vědci pak dokonce museli vytvořit návod, jak ryby z tuleních nozder bezpečně odstraňovat.

„Úplně se tam zaseknou, takže nejprve musíte znehybnit tuleně a pak murénu pevně a silně vytáhnout,“ popisuje Littnan. „Jedna byla zaražená tak hluboko, že vytáhnout ji bylo jako kouzelnický trik s kapesníky – tahali jsme a tahali a tahali…“

Je to problém?

Tento fenomén sice vypadá komicky, ale ve skutečnosti může tuleňům způsobovat značné problémy při potápění a také může vést k infekcím a snižovat schopnost tuleňů opatřovat si potravu. Při ponoru totiž zpravidla nozdry uzavřou, aby se jim tam nedostala voda – ale s murénou, která je tam uvězněná, to nedokážou.

Vědcům se zatím podařilo všechny murény z nozder tuleňů odstranit; vždy se jednalo o mladé tuleně. Stále ale nepřišli na příčinu tohoto chování. Jedna teorie říká, že tuleni často potravu natráví a pak vyzvrátí – v tomto případě by se mohlo jednat o vyzvrácení nosem. Další možností je, že se do nozder murény ukrývají, když před tuleni prchají. Stále je však záhadou, proč to až donedávna vědci vůbec nepozorovali.

„Pokud bych měl hádat, tak bych řekl, že je to prostě divná náhoda,“ odhaduje Littnan. „Když přírodu pozorujete dost dlouho, uvidíte v ní prostě divné věci.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...