Další krok v boji proti obezitě. Pilulka, která by v budoucnu mohla přeměňovat nezdravý tuk na zdravý

Neomezené pojídání bez nebezpečí vzniku obezity by již brzy mohlo být realitou. Vyplývá to z nové studie, kterou skupina vědců uskutečnila na myších. Podle jejích výsledků by přibývání na váze mohlo zastavit „vypnutí“ jediného genu. Nové zjištění by tak teoreticky mohlo přispět k vývoji léku proti obezitě.

Vánoční období bývá často spojené s přejídáním. Pohled na váhu pak může řadu lidí nemile překvapit. Vidina neomezené konzumace jídla, která nevede k nadměrným kilogramům, by se přitom už v dohledné době mohla stát skutečností. 

Tým vědců z australské Flindersovy univerzity pod vedením Damiena Keatinga totiž zjistil, že vzniku obezity by mohla zabránit inhibice, neboli potlačení činnosti jediného genu – RCAN1.

Právě tento gen autoři během výzkumu myším odebrali a následně hlodavce krmili velmi tučnou potravou. Výsledkem bylo, že dokonce i po dlouhodobém přísunu krmiva s vysokým obsahem tuku hlodavci bez RCAN1 přestali tloustnout.

„Podávali jsme jim několik odlišných jídelníčků, a to po různá časová období – od osmi týdnů až po šest měsíců. V každém případě jsme při nepřítomnosti genu RCAN1 zaznamenali zlepšení zdraví,“ řekl podle Medical Xpress Keating.

Nové zjištění by podle vědců mohlo pomoct v boji se světově rozšířenou obezitou, a snížit tak riziko vzniku řady nemocí, které se s nadměrnými kilogramy pojí.  

„Víme, že se mnoho lidí snaží zhubnout nebo svou váhu kontrolovat, a to z mnoha různých důvodů. Zjištění této studie by mohlo znamenat vývoj pilulky, která by cílila na funkci RCAN1 a mohla by vést k úbytku váhy,“ řekl Keating.   

V lidském těle se nacházejí dva druhy tuku – hnědý a bílý. Zatímco hnědý tuk energii spaluje, bílý ji uchovává a tím přispívá ke vzniku obezity. Podle Keatinga zablokování genu RCAN1 může pomoct přeměňovat „nezdravý“ bílý tuk na ten „zdravý“ hnědý. Právě to by mohlo být pro boj s obezitou klíčové.  

„Vyvinuli jsme již řadu léků, které se zaměřují na bílkoviny tvořící tento gen. V současnosti je testujeme, abychom zjistili, jestli RCAN1 inhibují a zda by mohly představovat možný lék proti obezitě,“ dodal Keating.

Cíleným účinkem tohoto přípravku by mělo být to, že lidské tělo bude uchovávat méně tuku, a to aniž by bylo nutné, aby člověk omezil přísun jídla nebo více cvičil. 

Autoři studie říkají, že jejich zjištění by mohlo otevřít cestu k potenciálně jednoduché léčbě obezity. Nicméně je podle nich nezbytné danou oblast podrobněji prozkoumat a zjistit, jestli by odebrání daného genu vedlo ke stejným výsledkům i u lidí.  

Obezita v Česku ohrožuje téměř pětinu populace

Obezita patří mezi civilizační choroby a podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se její výskyt ve světě od roku 1975 téměř ztrojnásobil. V roce 2016 žily na Zemi téměř dvě miliardy dospělých lidí s nadváhou. Z toho víc než 650 milionů trpělo obezitou. Celkem tak v roce 2016 bylo obézních 13 procent světové populace. 

  • Index tělesné hmotnosti (BMI – z anglického body mass index) se vypočítá z hmotnosti člověka v kilogramech vydělené druhou mocninou jeho výšky v metrech. Výsledek v rozpětí od 25 do 30 znamená nadváhu, vyšší než 30 obezitu a nad 40 závažnou obezitu, která člověka ohrožuje na životě.

 V Česku podle ČSÚ ohrožuje obezita 18,5 procenta lidí. Častěji jí přitom trpí muži než ženy. Průměrná hodnota BMI indexu tělesné hmotnosti obyvatel České republiky vloni dosáhla 25,2. To je těsně za horní hranicí normální zdravé váhy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 1 hhodinou

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 11 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 13 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...