Případů spalniček přibylo o 30 procent, varovala WHO. Vinu nesou i rodiče odmítající očkování

Počet oficiálně nahlášených případů spalniček v roce 2017 celosvětově vzrostl o více než 30 procent a letos bude nakažených ještě mnohem více. Uvedla to ve své zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO). Podle ní jde o alarmující trend, zejména s ohledem na to, že nemocných přibývá i v Evropě a Latinské Americe, kde je běžně dostupné očkování.

Dítě se spalničkami
Zdroj: ČTK/AP Autor: Damian Dovarganes

WHO si ve svých dřívějších strategiích stanovila cíl spalničky do roku 2020 celosvětově úplně vymýtit, ten se ale nyní podle jejích zástupců jeví jako poměrně nereálný. V roce 2017 státy do ženevského sídla WHO oficiálně nahlásily 173 tisíc případů spalniček, o třetinu více než o rok předtím. Celkový počet nakažených spalničkami přitom WHO odhaduje na 6,7 milionu.

„Co je na tomto rostoucím trendu nejvíce znepokojivé… je fakt, že vidíme trvalý přenos spalniček i v zemích, kde předtím několik let žádné případy neměli,“ uvedl Martin Friede, který v rámci WHO vede sekci zaměřenou na očkování.

Rodiče pod vlivem dezinformací

Podle organizace za to zčásti může i to, že rodiče stále častěji odmítají očkování proti spalničkám kvůli „negativním dezinformacím a nedůvěře ve vakcíny“, uvedla Ann Lindstandová z WHO.

„Se spalničkami prohráváme i proto, že lidé zapomínají, jak děsivá je to nemoc,“ dodala a zdůraznila, že z pohledu této organizace je očkování proti spalničkám zcela bezpečné. Podle WHO loni na spalničky zemřelo 110 tisíc lidí, zejména dětí.

Video Události
video

Události: Spalničkami letos onemocnělo už přes sto lidí

Spalničky jsou vysoce infekčním virovým onemocněním. V počátečním stádiu se u nemocného objevuje horečka, rýma, zánět spojivek a kašel, později i vyrážka. Nákaza je nejnebezpečnější u dětí do věku šesti let, jimž mohou spalničky způsobit komplikace ohrožující život.

Spalničky jsou problém i v Česku

Spalničky v Česku přibývají. Většina případů se objevuje v Praze, asi třetina případů pochází od cizinců. Vedle „dovozu“ má však na šíření viru vliv i snížení proočkovanosti v populaci. „Nejsme izolovaní, jedenadvacet těchto případů je z Ukrajiny. (…) Ukrajina uvádí, že má skoro 10 tisíc případů spalniček. Máme tady centrální letiště, když eviduje větší počet pasažérů, prezentujeme to jako výraz našeho ekonomického rozvoje. Tudíž pohyb lidí a šance, že sem nějaké případy dovezeme a zvýšíme pravděpodobnost nemocnosti, je velká,“ uvedla hlavní česká hygienička Eva Gottvaldová.

Fluktuace lidí z ciziny je podle ní jeden z aspektů, který se může podílet na faktu, že právě v české metropoli je výskyt onemocnění nejvyšší. Podle Gottvaldové se však v Praze nedá mluvit o epidemii. „V Praze bychom spíše hovořili o výskytu lokálních ohnisek než o epidemii, o které bychom mohli hovořit, kdyby tato ohniska byla propojená,“ upřesnila.

Pokles počtu očkovaných dětí

Vedle importu představuje další hlavní zdroj výskytu onemocnění klesající proočkovanost, která umožňuje spalničkám šířit se. Na přelomu tisíciletí přitom lékaři registrovali jen několik případů spalniček ročně.

Zhruba polovina nakažených lidí nebyla proti infekci vůbec očkována. Zatímco v roce 2012 byla proočkovanost dětí kolem 98 procent, v roce 2016 už se podle dat ministerstva zdravotnictví pohybovala kolem 89 procent.

Mění se tedy takzvaná kolektivní proočkovanost, což znamená, že vysoký výskyt očkovaných lidí v populaci zabraňuje rozšíření viru. „Pokud máme proočkovanost v populaci 98 procent, tak pouze dva lidé ze sta očkováni nejsou a to omezuje i spalničkový virus. Obecně se u spalniček mluví o tom, že kolektivní imunita musí být nastavena na obrovské proočkovanosti, tedy 98, nebo 99 procentech. Při každém nižším čísle už hrozí prolomení této imunity,“ vysvětlil epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Za poklesem proočkovanosti v populaci stojí podle něj především snížení důvěry v očkování, ať už v důsledku falešných studií, nebo nepravdivých informací o nebezpečnosti trojvakcíny, které se šíří na sociálních sítích.

Spalničky patří mezi nejvíce nakažlivé infekce. Podle Státního zdravotního ústavu jsou až šestkrát nakažlivější než chřipka. Očkování proti nim je v Česku povinné od konce šedesátých let. Je součástí takzvané MMR vakcíny, která obsahuje také protilátky proti zarděnkám a příušnicím.