Výskyt onemocnění spalničkami v Česku od začátku roku roste, k 13. dubnu zdravotníci evidovali 80 nemocných. Třiapadesát z nich se objevilo v Praze, z toho ve 21 případech jde o import viru z ciziny. Vedle „dovozu“ má však na šíření viru vliv i snížení proočkovanosti v populaci.
Čtvrtina případů spalniček je import z Ukrajiny. Šíření napomáhá i nedůvěra v očkování a přeposílané mýty
64 minut
Devadesátka ČT24: Za nárůstem výskytu spalniček je import i nižší proočkovanost
„Nejsme izolovaní, jedenadvacet těchto případů je z Ukrajiny. (…) Ukrajina uvádí, že má skoro 10 tisíc případů spalniček. Máme tady centrální letiště, když eviduje větší počet pasažérů, prezentujeme to jako výraz našeho ekonomického rozvoje. Tudíž pohyb lidí a šance, že sem nějaké případy dovezeme a zvýšíme pravděpodobnost nemocnosti, je velká,“ řekla v Devadesátce ČT24 hlavní česká hygienička Eva Gottvaldová.
Fluktuace lidí z ciziny je podle ní jeden z aspektů, který se může podílet na faktu, že právě v české metropoli je výskyt onemocnění nejvyšší. Podle Gottvaldové se však v Praze nedá mluvit o epidemii. „V Praze bychom spíše hovořili o výskytu lokálních ohnisek než o epidemii, o které bychom mohli hovořit, kdyby tato ohniska byla propojená,“ upřesnila.
Pokles počtu očkovaných dětí
Vedle importu představuje další hlavní zdroj výskytu onemocnění klesající proočkovanost, která umožňuje spalničkám šířit se. Na přelomu tisíciletí přitom lékaři registrovali jen několik případů spalniček ročně.
Nejvíce případů se tedy od začátku roku objevilo v Praze, dalších třináct lidí onemocnělo spalničkami ve Středočeském kraji, pět lidí v Libereckém kraji. Jednotky případů hlásí i kraje Pardubický, Jihomoravský, Plzeňský a Královéhradecký.
Zdravotníci a odpovědní odborníci by trvale a opakovaně měli edukovat obyvatele, matky obzvláště. Měly by se poskytovat vzdělávací materiály a realizovat projekty tímto směrem. Celé je to na úrovni vzdělávání. (…) Není to v příkazech, ale v dodržování a uvědomění.
Zhruba polovina nakažených lidí nebyla proti infekci vůbec očkována. Zatímco v roce 2012 byla proočkovanost dětí kolem 98 procent, v roce 2016 už se podle dat ministerstva zdravotnictví pohybovala kolem 89 procent.
Mění se tedy takzvaná kolektivní proočkovanost, což znamená, že vysoký výskyt očkovaných lidí v populaci zabraňuje rozšíření viru. „Pokud máme proočkovanost v populaci 98 procent, tak pouze dva lidé ze sta očkováni nejsou a to omezuje i spalničkový virus. Obecně se u spalniček mluví o tom, že kolektivní imunita musí být nastavena na obrovské proočkovanosti, tedy 98, nebo 99 procentech. Při každém nižším čísle už hrozí prolomení této imunity,“ vysvětlil epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Za poklesem proočkovanosti v populaci stojí podle něj především snížení důvěry v očkování, ať už v důsledku falešných studií, nebo nepravdivých informací o nebezpečnosti trojvakcíny, které se šíří na sociálních sítích.
Spalničky patří mezi nejvíce nakažlivé infekce. Podle Státního zdravotního ústavu jsou až šestkrát nakažlivější než chřipka. Očkování proti nim je v Česku povinné od konce šedesátých let. Je součástí takzvané MMR vakcíny, která obsahuje také protilátky proti zarděnkám a příušnicím.
